K čemu je vesmírná architektura užitečná?
Pomáhá při vývoji udržitelných technologií. Je i důkazem toho, jak jsou architekti schopní přizpůsobit budovy extrémním podmínkám. Návrhy staveb pro Mars nebo Měsíc se občas využívají i při plánování výzkumných základen na Antarktidě nebo simulačních vesmírných modulů v pouštích.
Česko plánuje zvýšit příspěvek pro kosmické programy na 1,6 miliardy korun ročně. Co to pro obor znamená?
Velká část peněz jde na podporu českých výrobců, kteří se proto mohou podílet na světových projektech i vývoji technologií. Všechny evropské rakety mají například součástky vyráběné firmou Aerotech Czech z Klatov. Nová brněnská společnost TRL Space zase připravuje satelity, na nichž se budou testovat nové laserové technologie. Mnoho afrických a asijských států od ní chce satelit pro sledování zvyšující se hladiny moří.
Už několikrát jste prohlásil, že by do roku 2030 mohli lidé vytvořit kolonii na Marsu nebo na Měsíci. Pořád v to věříte?
Je to trochu optimistické. Že toho dosáhneme za dvě či tři desítky let, se říká už od 60. let minulého století. Já bych na Mars nepospíchal a pozornost raději upínal k Měsíci. Až budeme umět stavět a žít tam, pak můžeme posouvat vesmírnou architekturu dál.
Jak by stavba osady na Měsíci vypadala?
Na povrch by se dovezly moduly vyrobené na Zemi. S odstupem času by se k dostavbě začaly používat lokální materiály. Stavělo by se pomocí 3D tisku nebo spékání měsíčního prachu laserem. Já se podílím na vývoji technologie, pomocí které by se na Měsíci mohly sestavovat větší moduly. Dovezly by se tam po částech a robotická ramena by je na místě svařila.
Bude život na Měsíci v budoucnosti běžný?
Podle mě se začne podobat životu na Antarktidě. Je pravděpodobné, že vznikne vesnička výzkumníků, kteří začnou řešit lokální průmysl. Jestliže se díky úsilí americké firmy SpaceX miliardáře Elona Muska vesmírné lety zlevní, roli bude hrát turistika. Vzniknout by mohly hotely, ve vesmíru by se mohly odehrávat i kulturní a sportovní akce.
Se svými kolegy jsem na letošním Czech Space Weeku pracoval na ukázce, jak by vesmírná utkání mohla vypadat. Navrhli jsme lunární basketbalové hřiště i fotbalový a atletický stadion na oběžné dráze.
Co vás při vymýšlení projektů inspiruje?
Vždy se mi osvědčilo propojovat různé disciplíny. Když se mě novináři ptali, čím budeme ve vesmíru jezdit, napadlo mě navrhnout měsíční SUV. Ve spojení s firmou Virtuplex, která provozuje virtuální haly, jsme vytvořili simulaci Nové Prahy na Měsíci. Úspěch to mělo po celém světě.
Koncept sportovních stadionů mě napadl také během rozhovoru s novinářem, který se mě ptal na novinky pro letošní Czech Space Week. Během hovoru jsme narazili na téma olympijských her. O pár dní později mi spoluorganizátorka akce Jana Kapounová řekla, že Evropská vesmírná agentura vypsala konkurz na projekty propojující vesmír s olympiádami pro hry v Paříži 2024. Do odevzdávky tehdy zbývaly dva týdny, 14 dní jsem se nevyspal.
Tomáš Rousek
- Vesmírný architekt spolupracuje od roku 2010 s americkou kosmickou agenturou NASA. Podílel se na návrhu budov pro olympijské hry v Rio de Janeiru a staveb pro letošní fotbalové mistrovství světa v Kataru.
- V roce 2015 založil architektonickou společnost Xtend, zabývá se návrhy pozemských projektů i vesmírných stanic. Stojí za konceptem měsíční stanice Global Moon Village pro konferenci OSN ve Vídni 2018 nebo za projektem Praha na Měsíci, který měl úspěch na Czech Space Weeku 2021.
- Vystudoval Fakultu architektury na ČVUT a vesmírnou architekturu na Mezinárodní kosmické univerzitě ve Štrasburku.
Jak by podle vás olympijské hry na Měsíci vypadaly?
Kdyby se postavil vesmírný stadion, mohly by vzniknout disciplíny přizpůsobené stavu beztíže nebo upravené pro šestinovou gravitaci na Měsíci. Staré sporty by se musely odlišným podmínkám přizpůsobit. Kolega Jan Grygerek také vytvořil model vesmírné olympijské pochodně s průhledným OLED displejem. Skutečný oheň jsme do vesmíru tahat nechtěli. Na mísu s věčným ohněm promítanou na velké obrazovce by se virtuální plameny přenesly pomocí NFC technologie používané například pro bezkontaktní platby.
V Londýně a v Praze provozujete architektonické studio Xtend Design, kde se věnujete i pozemským stavbám. Na čem pracujete?
V pátek mi volali z Ústavu jaderného výzkumu v Řeži. Vyvíjejí novou generaci modulárních jaderných elektráren, které by jednou mohly nahradit ty uhelné. Pro tento projekt jsme vytvořili návrhy budov. Víc nemohu prozradit.
Pro Prahu jste navrhl terminál hyperloopu, nového vysokorychlostního systému dopravy. Je to pro Česko budoucnost?
Určitě ano. Nejdřív se však musí první modely otestovat. Žil jsem v Londýně, kde vzniklo první metro a řekl bych, že dnes je to nejhorší metro na světě. Naopak v Praze máme metro velmi dobré. Je lepší počkat a následně mít dopravu díky zkušenostem odjinud lepší, než být nutně první.
Jak dlouho by trvalo dostat se hyperloopem z Prahy do Brna?
Asi 15 minut. Rychlost se vyrovná letecké dopravě. Fungovat může tam, kde můžete vést dopravní linku pod zemí, aby nekolidovala s jinou dopravou.
Taková úspora času by se vám vzhledem k vaší práci hodila, že?
Práce je pro mě koníček, hodiny strávené nad ní nepočítám. Složitější je ekonomická stránka. Na některých projektech dělám, abych se uživil, jiné připravuji z nadšení. Ty jsou pro mě často výrazně prodělečné. Beru to ale tak, že investuji do budoucnosti lidstva.
Například koncept základny Praha na Měsíci jsem platil z vlastního. Vyšel mě na 200 tisíc korun, dalších 200 tisíc přispěla firma Virtuplex. Myslel jsem, že by mohl zaujmout automobilku Škoda Auto, ale návrh se k ní dostal ve chvíli, kdy řešila nedostatek čipů pro nové vozy. Když se situace ustálila, snažil se můj tým vymyslet se Škodovkou nějakou formu sponzoringu. Jenže Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu a firma se rozhodla dát peníze ukrajinským umělcům. I to, abych mohl pomáhat NASA, mě stálo asi milion korun.
Proč vaši práci NASA finančně nezaštítila?
Buď po vás někdo chce práci, za kterou zaplatí, nebo děláte z vlastní iniciativy a pak je financování na vás. Abych se do NASA dostal, musel jsem zaplatit školné na univerzitě ve Štrasburku. Pomohli mi rodiče a Evropská kosmická agentura. Během praxe v NASA jsem udělal mnoho konceptů, které následně úřad převzal. Návrhy jsem platil z vlastní kapsy.
Nebylo to demotivující?
Existuje mnoho lidí, kteří mají peníze a neinvestují je do ničeho smysluplného. Já nehodlám sedět na úsporách, chci pomoct dostat lidstvo a pozemskou přírodu do vesmíru. Taková motivace vyrovná všechna negativa.
