"Vláda má zásadní pochybnost o souladu předkládaného návrhu zákona s právem EU, které zakazuje omezení volného pohybu kapitálu mezi členskými státy v článku 63 Smlouvy o fungování Evropské unie. Za taková omezení je třeba považovat i administrativní překážky uplatněné ve státě sídla společnosti na kapitál přicházející z jiného členského státu," zní jeden z hlavních argumentů vládního stanoviska, jež deník Aktuálně.cz prostudoval.
Vládou kritizovaná předloha vzešla z SPD počátkem listopadu. Výslovně nakazuje spolkům a obecně prospěšným společnostem, aby se vzdaly finančních darů v hotovosti ze zahraničí. Pokud by přijímaly zahraniční peníze bezhotovostně v částkách vyšších než pět tisíc eur, musely by je uvádět na povinně zřízeném transparentním účtu. V podkladech k návrhu SPD výslovně uvedla, že míří na neziskové organizace.
"Jejich činnost se často dotýká společenských a občanských zájmů, které sleduje Česká republika, a proto je legitimní, aby veřejnost znala původ prostředků, které organizace získávají od zahraničních dárců," píší okamurovci v důvodové zprávě. Pokud by návrh prošel, podle SPD by to posílilo tuzemskou bezpečnost. "Neboť dosud u některých subjektů, které působily ve veřejném sektoru, nemuselo být zřejmé, z jakých zdrojů jsou financovány," tvrdí.
Šéf hnutí Tomio Okamura doprovodil předlohu komentářem na svém profilu na sociální síti Facebook. Z jeho příspěvku plyne, že SPD k návrhu novely motivoval i americký finančník a filantrop maďarského původu George Soros. "Státní správu a politiku České republiky významně ovlivňují neziskové organizace financované ze zahraničí, velmi často zapojené do sítě finančního spekulanta Sorose," napsal Okamura.
Diskriminace a zbytečnost, píše vláda
Koaliční vláda ANO a ČSSD však nenašla nic, čím by mohla novela prospět. Naopak. Vedle možného rozporu s legislativou Evropské unie o zákazu omezení pohybu kapitálu jde předloha i proti tuzemskému právu. Zasáhnout by mohla do jednoho za základních práv sdružovat se, protože omezení finančních zdrojů by se negativně podepsalo na akceschopnosti neziskovek. Vláda materiál vyhodnotila jako diskriminační.
"Neboť se návrh soustřeďuje jen na spolky a obecně prospěšné společnosti. Neziskovými organizacemi v užším vymezení jsou však i nadace, nadační fondy, ústavy a evidované (církevní) právnické osoby," zní kritika. Kabinet dále upozorňuje, že přehled o financování neziskovek už roky existuje. Od roku 2014 mají povinnost být zapsané ve veřejném rejstříku, kde zveřejňují pravidelnou účetní závěrku či výroční zprávu.
Financování neziskovek podle SPD
Činnost spolků upravuje § 217 občanského zákoníku, první tři odstavce definují podmínky pro jeho založení, hospodářskou činnost a možnosti nakládat se svými financemi. Nový odstavec podle SPD určuje, jak by takové spolky měly být financovány. Návrh Okamurovců vypadá následovně:
(4) Spolek a obecně prospěšná společnost mohou obdržet peněžní prostředky ze zdrojů v zahraničí pouze bezhotovostním převodem a v případě, že přesahují částku 5 000 EUR, jsou povinny vést tyto prostředky na zvláštním účtu, který neprodleně zveřejní na internetových stránkách způsobem umožňujícím bezplatný a nepřetržitý přístup třetích osob k zobrazování přehledu platebních transakcí na tomto účtu. Podmínky pro zvláštní účet se přiměřeně řídí zákonem, který upravuje sdružování v politických stranách a v politických hnutích. Povinnost podle tohoto ustanovení se nevztahuje na členské příspěvky.
Vláda se ve svém stanovisku opřela o argumenty, které v připomínkovém řízení vznesla dotčená ministerstva. Vyjadřovaly se resorty spravedlnosti, vnitra, financí a zahraničí. Všechny se shodly na tom, že zarazit neziskovkám hotovostní platby ze zahraničí a nutit je zřizovat si transparentní účty kvůli převodům nad pět tisíc eur bezpečnostní situaci neposílí. SPD vyčetly, že toto své tvrzení ničím nedoložila.
"Nedopadá na skutečně rizikové finanční toky realizované v kontextu hybridních hrozeb nebo šíření nenávistných ideologií či extremistických náboženských směrů, které zpravidla ani nelze v oficiálním účetnictví dohledat, ani tyto hrozby nijak nezmenšuje," všímá si resort vnitra. Finance varují, že podobný zákon přijalo Maďarsko, kvůli čemuž po podnětu od Evropské komise čelí řízení u Soudního dvora EU pro porušení Smlouvy o fungování EU.
Proti se ozvala i Válková
Ministerstvo spravedlnosti kritizuje, že SPD vypracovalo návrh coby novelu občanského zákoníku. Podmínky bezhotovostních plateb přitom stanoví zákon o omezení plateb v hotovosti. "V důvodové zprávě (…) chybí odůvodnění, v čem spočívá veřejný zájem na navrhované povinnosti (…) zveřejňovat platby ze zahraničí nad stanovený limit, resp. v čem spočívá deklarovaný protikorupční potenciál takového opatření," ozvalo se pak ministerstvo zahraničí.
Do připomínkového řízení se zapojila i zmocněnkyně vlády pro lidská práva Helena Válková. Podle ní by schválení novely vedlo jen k oslabení pozice neziskových organizací, které v mnoha případech zajišťují pro stát důležité služby, u veřejnosti. "Zavdala by příčinu k nenávistným kampaním a k bezdůvodnému zvýšení obav z činnosti neziskového sektoru," píše Válková s tím, že stávající nedůvěra veřejnosti by se ještě prohloubila.
"Nás to překvapilo. Každá vláda by si měla hlídat, jaké finanční prostředky se sem ze zahraničí přesouvají," reagoval pro Aktuálně.cz na stanovisko vlády jeden ze signatářů novely Radek Koten (SPD). Příjmy proudící ze zahraničí se podle něj musí kontrolovat, jelikož mohou být zneužity k financování terorismu. "Vidím i možnost vlády pro přeposílání peněz spřáteleným neziskovkám," dodal Koten. Podezření však ničím nedoložil.
Stanovisko vlády představuje vodítko pro koaliční poslance a zákonodárce, kteří kabinet podporují, jak se mají k novele při jejím projednávání v dolní komoře parlamentu postavit. Než se novela v příštích týdnech na stůl poslancům dostane, SPD ji může podle zmíněných připomínek vlády a jednotlivých ministerstev přepracovat.
Neziskové organizace v České republice
K 1. lednu letošního roku bylo ve veřejném rejstříku zaneseno 98 946 spolků, 26 481 pobočných spolků a 2 829 obecně prospěšných společností. Jejich zdaleka největší část tvoří zájmové organizace založené na členském principu, jako jsou Sokol, sportovní organizace, včelařské, myslivecké a zahrádkářské svazy, mládežnické organizace nebo dobrovolní hasiči.
Zdaleka největší neziskové organizace jsou sportovní svazy jako Fotbalová asociace, Český atletický svaz nebo Český svaz ledního hokeje, které také ze státního rozpočtu inkasují nejvíce peněz, jde o stovky milionů korun.
Neziskových organizací, jež by podle SPD splňovaly definici politické neziskovky, je minimum. Ty nejdůležitější, Člověk v tísni či Transparency Internatioval, své financování detailně rozkrývají ve svých výročních zprávách.
