Praha - Nejsilnější vládní strana ODS začíná hledat cestu z krize, do které ji dostala drtivá porážka v krajských a senátních volbách.
Večer se schází nejvyšší vedení občanských demokratů a jednou z variant, které bude grémium zvažovat je i rozdělení funkcí premiéra a šéfa strany.
Politici ODS už toto řešení naznačili. „Pro mě osobně to znamená, že se budu muset rozhodnout, jestli budu kandidovat a obhajovat post předsedy ODS na kongresu," řekl v reakci na druhé senátní kolo premiér Mirek Topolánek.
Varianta, kdy bude zvolen nový šéf nejsilnější strany a Topolánek zůstane premiérem, nevadí ani prvnímu místopředsedovi ODS Pavlu Bémovi, považovanému za čím dál víc nejviditelnějšího oponenta současného předsedy ODS.
Ten doporučuje Topolánkovi rezignovat pouze na funkci ve vedení strany: „Kdybych byl na jeho místě, tak to je krok, který udělám," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Pro občanské demokraty je tato varianta nejméně bolestná. Nebude nutné shánět ve sněmovně 101 hlasů pro důvěru novému premiérovi, do příštích parlamentních voleb ale povede stranu nový člověk.
Stejný postup úspěšně zvolili sociální demokraté po porážce v krajských a senátních volbách v roce 2000. Premiérem zůstal Miloš Zeman, i když ho v dubnu 2001 nahradil v čele strany Vladimír Špidla. Ten pak vyhrál sněmovní volby.
Grossova varianta
Topolánek tvrdí, že se ještě nerozhodl na vedení strany rezignovat. Pro variantu, že podrží obě funkce stejně jako po krajské porážce v roce 2004 premiér Stanislav Gross, však bude těžko hledat podporu.
Tři cesty pro českou vládu
1) Topolánek premiérem i šéfem ODS
(současný stav)
Topolánek domluví s koaličními partnery výměnu několika ministrů a sepíše novou koaliční smlouvu. Kongres potvrdí současné stranické vedení a předem naplánuje, že se o předsedovi a jeho zástupcích bude hlasovat na kongresu koncem příštího roku.
I když kongres Topolánka potvrdí, zůstává riziko, že se jeho oslabená pozice zhroutí později a nastane nová vládní krize. Pro premiéra by to byl definitivní konec s politikou.
2) Úřednická vláda
(navrhuje Paroubek)
Vznikne dohodou prezidenta Klause, části ODS a ČSSD. Premiérem může být zasloužilý občanský demokrat typu Tošenovského. Vláda odborníků převede republiku přes evropské předsednictví a v červu nebo říjnu 2009 uspořádá nové volby.
Překážkou je obtížná dohoda mezi Klausem a ČSSD o tom, jak má probíhat evropské předsednictví. S tímto řešením nesouhlasí současný premiér Topolánek.
3) Topolánek premiérem, Bém šéfem ODS
(připouští Topolánek)
Topolánek domluví s koaličními partnery výměnu několika ministrů a sepíše novou koaliční smlouvu. ODS tak udrží vládu a nebude muset žádat sněmovnu o důvěru. Vyhlídky do příštích voleb zajistí výměna předsedy na kongresu. Přirozeným nástupcem je první místopředseda strany Bém, z druhého pořadí se hlásí další místopředseda Bendl.
Zůstává riziko, že vláda už nebude schopná nic prosadit, především vinou slabé podpory od koaličních partnerů.
Dokonce i Topolánkův blízký spojenec, vicepremiér Petr Nečas, připouští, že stranu do parlamentních voleb povede někdo jiný. „Je možnost, že vedení, které si na tomto kongresu zvolíme, může mít zkrácený mandát třeba jenom na rok, tedy do kongresu v roce 2009. V příštím roce bychom měli více času na hlubší změny," navrhuje.
Blíže neurčenou změnu ve vedení vlády či vládní strany požaduje i prezident a čestný předseda ODS Václav Klaus; ten může svůj návrh řešení oznámit v neděli v poledne při rozhovoru v televizi Prima.
Paroubkovo dilema
Na Klause nespoléhají jen Topolánkovi kritici uvnitř ODS, může být i spojencem pro vítěze krajských a senátních voleb Jiřího Paroubka.
Šéf ČSSD doporučuje „odbornickou vládu", která převezme evropské předsednictví a zajistí předčasné volby v červnu 2009.
Prezidentovi se plán může líbit, protože posiluje jeho roli v domácí i zahraniční politice; s Paroubkem však ještě o takovém scénáři nemluvil.
Není ani jisté, do jaké míry myslí sociální demokraté svou nabídku vážně. Museli by totiž podporovat vládu, kterou by jmenoval euroskeptický prezident a která by se těžko řídila programem ČSSD, tedy hlubší integrací do Evropské unie.
Bližším spojencem pro evropskou politiku sociální demokracie zůstává Topolánek a jeho ministři Vondra a Schwarzenberg.
„Schválení Lisabonské smlouvy nezdržujeme," řekl minulý týden Topolánek při návštěvě německé kancléřsky. Šéf Klausovy úřednické vlády by mluvil jinak.
Za jeden provaz do Mikuláše
Navíc by většina významných občanských demokratů „vládu odborníků" přijala jen jako zoufalé východisko po případném rozkolu strany, podobně jako připustili předčasné volby po „Sarajevu" - tedy pádu Klausovy vlády v roce 1997.
Tomu se však straníci chtějí za každou cenu vyhnout. „Nejvíce od sarajevských dob teď ODS potřebuje táhnout za jeden provaz. To nejhorší, co by se mohlo stát, je rozštěpená ODS, která se stane změtí mezi sebou bojujících mocenských klanů, jak se to stalo v minulém volebním období sociální demokracii. To bych potom považoval za skutečnou politickou porážku," varuje místopředseda Nečas.
V tom se shodne i s dalším Topolánkovým kritikem, místopředsedou Petrem Bendlem. „Teď je důležité udržet alespoň nějakou elementární jednotu do Kongresu, abychom byli schopni zvolit nové vedení a nastavit parametry ve straně tak, aby ODS mohla vyhrát volby za dva roky," říká středočeský hejtman.
Jednotu strany hájí rezolutně i předseda Senátu Přemysl Sobotka, který se vymezuje i proti Klausovi. „Není možné, abychom měli dvě, tři centra a ještě nám do toho zasahoval čestný předseda," upozorňuje Sobotka, který také odmítá výzvy, aby stranický kongres proběhl dříve než v plánovaném termínu 5. prosince. „Nebuďme v afektu a počkejme, až přijde Mikuláš," doporučuje.
