"Pokud by bylo napadeno Polsko nebo Pobaltské státy, měli bychom splnit své spojenecké závazky a poslat tam vojáky?" položil při televizní debatě veřejnoprávní televize moderátor Martin Řezníček hypotetickou otázku Andreji Babišovi. "Určitě ne, určitě ne. Myslím, že je potřeba mluvit o míru," odpovídal expremiér.
Babišův výrok vzbudil ohlas v Česku i v zahraničí. Ačkoliv finalista prezidentských voleb později svá slova korigoval, původní tvrzení již glosovala média a novináři z Polska, Pobaltí či Ukrajiny.
Vysílací stanice Polskie Radio 24 krátce po debatě označila Babišova slova za překvapivá. "Chápu, že nemá rád Polsko a Poláky, což mnohokrát veřejně potvrdil slovem i skutkem. Co mu ale udělali Litevci, Lotyši a Estonci?" komentoval výrok zpravodaj Tomáš David Jedruchow.
Novináře Richarda Jozwiaka z Rádia Svobodná Evropa zase překvapilo, že se Andrej Babiš ani na chvíli nepozastavil nad tím, co řekl. "On by skutečně nedodržel jeden z nejzásadnějších mezinárodních závazků. Jen proto, že chce mír," napsal na Twitter. Jeho příspěvek následně začala citovat i ukrajinská média. "Prezidentský kandidát Babiš nepůjde na pomoc svým evropským spojencům," zmínil server Obozrevatel.
Slova českého expremiéra si všimli i v Estonsku. "Jsem v šoku. Pokud by něco takového prezident porušil, bála bych se o bezpečnost celé Evropy. Naše síla je v NATO. Pokud jeden stát uhne, už jsme napadnutelnější a to vyšle špatný signál Rusku," reagovala estonská novinářka z veřejnoprávní televizní stanice ERR News Aljona Boitsova.
— Jan Novotny (@JanNovotny) January 22, 2023
Andrej Babiš se zhruba hodinu po konci debaty k celé záležitosti vrátil ještě jednou na sociální síti Twitter. "Vůbec jsem nechtěl odpovídat na hypotetickou otázku o napadení Polska nebo Pobaltí. Jsem přesvědčený, že se to nestane, a nechci to vůbec připouštět," napsal. "Pokud by došlo reálně k napadení, pochopitelně bych dodržel článek 5," odkazoval se na část Washingtonské smlouvy.
Česko jako člen Severoatlantické aliance je součástí konceptu společné obrany, pokud dojde k útoku na jeden stát NATO, jde o útok na celou alianci. Takzvaný článek 5 symbolizuje dohodu, v rámci které stát musí neprodleně podniknout akci s cílem obnovit a udržet bezpečnost v rámci celého obranného uskupení.
Podle experta na NATO Petra Boháčka z Asociace pro mezinárodní otázky by jeho nedodržení znamenalo pro Česko největší bezpečnostní hrozbu od roku 1968. "Jde o zpochybnění hlavního pilíře bezpečnosti nejen České republiky, ale celé východní Evropy. Od začátku agrese Ruska na Ukrajině žádný vysoce postavený evropský politik nezpochybnil jednotu Evropy a NATO proti Rusku tak explicitně a vážně jako Andrej Babiš svým výrokem v debatě," popsal Boháček ještě před tím, než expremiér svá slova upravil.
Politolog Miloš Gregor z Masarykovy univerzity uvedl, že kandidát hnutí ANO ani pořádně nevěděl, na co odpovídá. "Z kontextu a kadence slov bylo zřejmé, že se Babiš vehementně snažil celou debatu prezentovat argument své kampaně, že by Česko nezavlekl do války. Zřejmě si tak ani neuvědomil, že otevřeně popřel závazky Česka v rámci NATO," odpověděl na dotaz redakce.
V duelu @CzechTV jsem vůbec nechtěl odpovídat na hypotetickou otázku o napadení Polska nebo Pobaltí. Jsem přesvědčený, že se to nestane, a nechci to vůbec připouštět. Je zodpovědností světových politiků, aby válce zabránili.
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) January 22, 2023
S tím souhlasil i expert na dezinformace Bohumil Kartous. "Babiš se nejprve snažil záměrně vyhnout odpovědi, aby dodržel manipulativní charakter své kampaně o mírotvůrci. Neustále se snažil vnutit demagogickou představu o tom, že je možné vždy válce předejít. Jeho následné tvrzení, že by z pozice prezidenta nechtěl splnit závazek člena NATO o společné obraně proti agresi, ho diskvalifikuje nejen jako prezidentského kandidáta, ale obecně jako politika," reagoval pro Aktuálně.cz.
"O vyslání ozbrojených sil rozhoduje vláda, potažmo parlament, který rozhodnutí vlády může zrušit. Prezident je sice vrchním velitelem ozbrojených sil, rozhodovací pravomoc nebo veto v tomto případě ale nemá," doplnil ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Ondřej Ditrych.
Hejtman za ANO: Uzavřené dohody platí, jinak ztrácí smysl
Do Andreje Babiše se po debatě opřela například ministryně obrany Jana Černochová (ODS). "Jsme členem NATO, které je založeno na principu jeden za všechny, všichni za jednoho. Ví to vláda, ví to většina společnosti, která podporuje členství v alianci. Měl by to vědět i poslanec Babiš, protože to je klíčová garance bezpečnosti České republiky," uvedla ministryně.
Také některým poslancům hnutí ANO by se nelíbilo, kdyby jejich předseda nerespektoval závazky vůči NATO. "Uzavřené dohody platí, jinak ztrácí smysl," konstatoval poslanec a hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák. Podobně se vyjádřil například i Patrik Nacher (za ANO).
