Čáslav - Na 21. letecké základně v Čáslavi panuje zdánlivý klid. O stupňujícím se napětí svědčí nicméně rezolutní podmínka jindy sdílných letců: nepište tentokrát žádná jména, nanejvýš iniciály.
"Nejde ani tak o nás, ale o bezpečí našich blízkých," vysvětluje velitel třicetičlenného kontingentu pilotů a mechaniků Zdeněk P., který v jejich čele odlétá zanedlouho do Iráku, aby tam Češi po následující dva roky cvičili tamní letce ve vzdušných úderech na pozice islamistů. Přispívají snad k ostražitosti čáslavských letců sebevražedné teroristické údery v Paříži či Bruselu?
"Samozřejmě, ale znovu říkám: snažíme se chránit především své rodiny. Jako vojáci s rizikem počítáme, je součástí naší práce," dodává podplukovník, jeden z nejzkušenějších českých bojových pilotů.
Na některé se nedostalo
Avšak nehledě na zmíněné riziko, zájem letců o tuto misi převyšuje poptávku. Všechna místa odlétajícího kontingentu jsou již dávno obsazena. A hlásí se další piloti s mechaniky, ženy nevyjímaje. Pro další zájemce je však místo až v následujícím kontingentu, který za půl roku vystřídá ten nyní sotva zformovaný.
Co čáslavští letci budou vlastně Iráčany učit? "Čeká nás tam výcvik Iráčanů v ovládání bitevního letounu L-159 ve všech jeho režimech. Ať již jde o hlídkování, průzkum anebo i ničení pozemních cílů... kanonem, raketami či bombami. Jednotlivým letounem, anebo skupinou bitevníků. Mimořádně důležité je i vypilování součinnosti s předsunutými leteckými návodčími na zemi," shrnuje velitel základny Petr Hromek (jediný, jehož jméno je možné uvést). Při intenzivní výuce to lze podle Hromka stihnout do konce tohoto roku.
"Jejich velení si ale musí říct, co přesně a v jakém rozsahu od nás chtějí. Máme jim co nabídnout," ujišťuje. A jen tak na okraj připomíná, že čeští bitevní piloti se již dlouho pravidelně zúčastňují těch nejobtížnějších aliančních manévrů.
Ženy ano, ale...
V Iráku už dva bitevní letouny L-159 jsou a v nejbližších dnech k nim (z celkově patnácti) přibudou další tři. Češi zatím před odletem studují s pomocí expertů kulturu a společenské zvyklosti Iráku, trénují přežití v poušti, absolvují lékařské prohlídky, psychotesty, vstřebávají očkovací séra a více než jindy se věnují střelbě z ručních zbraní, aby byli schopni efektivní obrany i na zemi, pokud budou napadeni.
"Původně jsem si říkal, že výbavu letounů pro případ katapultáže na vodní hladinu necháme snad doma. Blízko naší základny v Baladu je ale velké jezero, takže nakonec bereme kompletní výbavu," říká velitel kontingentu Zdeněk P. V Baladu koneckonců už několikrát byl, aby se seznámil s podmínkami, které jeho letce v Iráku čekají. "Původně jsem si představoval jen a jen poušť. Překvapilo mne však množství zeleně," přiznává.
Mezi čáslavskými letci působí i ženy - všechny špičky ve svém oboru. Počítá se s nimi tudíž i v Iráku? "Určitě. Musíme ale respektovat tamní zvyklosti. Irácký pilot by určitě nevydýchal, pokud by ho měla učit žena - pilotka. Může nám být ale velmi prospěšná v jiné významné funkci. Například při součinnosti s týmy amerických poradců, kteří v Iráku již jsou," vysvětluje Zdeněk P. opatrně další citlivé stránky této irácké mise. Několik žen se mu ostatně již v první fázi přípravy samo přihlásilo. "Jejich odvahy a profesionality si moc cením," říká podplukovník.
Nic, co bychom nezvládli
Ministr obrany Martin Stropnický připomíná pro tuto misi zásadní věc: nikdo z českých letců se v Iráku nezapojí do bojových akcí. "Jde o velmi důležitou, nicméně ryze výcvikovou misi. Irácké piloty budeme cvičit tak, aby uměli české bitevní letouny používat v plném rozsahu jejich schopností. A toho nelze dosáhnout během jakkoliv kvalitního, avšak krátkého kurzu v Česku."
Do Iráku může být podle ministra vysláno až 35 vojáků (vláda si ponechává malou početní rezervu, pokud by bylo nutné kontingent posílit). Jedná se o letecké instruktory, mechaniky, zásobovače či ostrahu. Dva roky by měli působit na letecké základně v Baladu 60 kilometrů severně od Bagdádu.
Na čáslavských letcích je sice patrné napětí z blížícího se odletu, ovšem i nepřehlédnutelná míra sebevědomí. "Odlétáme sice do naprosto odlišného prostředí, ale nejde o nic, co bychom nezvládli," ujišťuje jeden z mechaniků Pavel H. Navíc jde o vůbec první bojové nasazení českých bitevníků L-159, takže si například pilot A. S. od mise slibuje, že si i s pomocí iráckých pilotů rozšíří znalosti o schopnostech svého ve své třídě špičkového stroje.
A pak je tu ještě jeden překvapivý poznatek: tihle zkušení letci se ani v nejmenším nerozpakují přiznat, jak moc pro ně v těchto dnech znamená podpora jejich partnerek a blízkých. "Fronta s Islámským státem není zase až tak daleko od základny Balad," říká na objasněnou pilot A. S.
