Zatímco běžný prvňáček je rád, když zvládne na prstech napočítat do deseti či vyslabikovat své oblíbené slovo, nadaní žáci jsou převážně v rozumových schopnostech značně napřed. U každého jedince se talent projevuje v jiném období. Někteří plynule čtou již ve třech letech, jiní zase ovládají malou násobilku ještě před začátkem povinné školní docházky. V některých případech se nadání projeví až na druhém stupni základní školy.
Přesný seznam charakteristik, podle kterých lze poznat, zdali žák patří do patnácti procent nadaných, neexistuje. Určité vlastnosti ale mívají tyto děti společné. Podle psycholožky Šárky Portešové už v útlém věku dokážou vidět zákonitosti a pracovat s abstraktními symboly. Nechybí jim zájem se učit něco nového a zvídavost. Právě s nadměrným množstvím otázek ale mohou někdy narazit. I vývojově rychlejší děti mívají ve škole potíže, které se projevují například nadměrným upozorňováním na sebe sama či zlobením.
Podle odhadů nadané děti tvoří deset až patnáct procent žáků. Na základních a středních školách v Česku by jich tedy mělo být zhruba 150 tisíc. Ví se však pouze o zhruba 43 tisících z nich. Nadané děti přitom potřebují individuální přístup, díky kterému mohou své znalosti dál posouvat. Stejně jako žákům se speciálními vzdělávacími potřebami jim měla pomoci inkluzivní novela školského zákona z roku 2016.
"Situace se sice od té doby mírně zlepšila, ale na oblast rozvoje talentu se stále pamatuje mnohem méně než na problematiku žáků se speciálními potřebami," říká náměstek ústředního školního inspektora Karel Kovář. Podle ministerstva školství je to i tím, že nadané děti neznamenají pro školu bezprostřední problém jako žáci se speciálními potřebami.
Nadané žáky momentálně odhalují pedagogicko-psychologické poradny, které jako jediné mohou navrhnout vzdělávací opatření přímo na míru daného dítěte. To je ale časově náročné. Samotné vyšetření žáka zabere dvě až tři hodiny, následně se musí výsledky zpracovat a připravit zpráva pro školu. "Čekací lhůta se pohybuje v řádu několika měsíců," říká Protešová a doporučuje rodičům, ať s objednáváním nevyčkávají do poslední chvíle.
Odhalení nadaných žáků je přitom důležité. Talent s sebou totiž nese i úskalí. "Tito žáci si se svými vrstevníky obvykle tolik nerozumí. Najít si kamarády se stejnými zájmy pro ně proto může být náročnější," vysvětluje Portešová. Nadané děti vnímají svou odlišnost a někdy začínají své schopnosti maskovat, pokud jim to třída dá najevo. Příkladem jsou ti, kteří již umí číst, ale ze strachu se raději přizpůsobí ostatním a jednotlivá slova hláskují.
Podle odborníků se občas setkávají i s nepochopením některých učitelů, kteří chtějí dát prostor i ostatním, a proto vybrané žáky zaráží. "My víme, že to znáš. Už se neptej," říkají například.
Psycholožka Portešová tvrdí, že školství by nemělo spoléhat jen na systém poraden, protože ty nedokážou nadané děti odhalovat plošně. I proto s kolegy z Fakulty sociálních studií brněnské Masarykovy univerzity vytvořila testy s názvem Invenio, které cíleně vyhledávají žáky napříč republikou.
"Naším cílem je podchytit i žáky, kteří mají dobré logické schopnosti, ale jsou třeba pomalejší nebo si hůře pamatují. Testování probíhá formou hry, děti to baví a výsledky navíc získáváme rychle," popisuje autorka. Testem již prošlo 5850 žáků a 250 z nich se podařilo identifikovat jako intelektově velmi nadané. Podobnou službu nabízí i Mensa. K jejich testům se může na oficiálních webových stránkách přihlásit kdokoliv.
Samotné školy k odhalení nadaných žáků využívají zpravidla jen pozorování a rozhovory. Ministerstvo školství proto plánuje od roku 2025 intenzivněji zapojit do běžných základních škol podpůrné pozice, mezi které patří školní psychologové i školní speciální pedagogové. "Momentálně ověřujeme nový systém, který by měl všem základním školám poskytnout nárok na adekvátní mzdu pro tyto pracovníky," říká mluvčí ministerstva Aneta Lednová.
Časté vlastnosti nadaných dětí
-
Schopnost hluboké koncentrace
-
Vysoká citlivost
-
Schopnost pracovat nezávisle
-
Vidí problém z různé perspektivy
-
Analytické schopnosti
-
Ponoření do řešení úkolu
-
Cit pro fair play
-
Nová netradiční řešení
-
Jde za hranice očekávaných odpovědí
-
Rychle vidí příčinu i následek, chápe souvislosti
-
Nesnáší být vyrušován
-
Neadekvátní reakce
-
Odmítá pracovat s ostatními
-
Odmítá příliš úzká témata
-
Nemusí odlišit podstatné od nepodstatného
Zdroj: psycholožka Šárka Portešová
Podle Kováře z České školní inspekce není východiskem oddělování nadaných dětí do speciálních tříd, ale naopak podpora společného vzdělávání v různorodých kolektivech. "Stěžejní je práce učitelů. Žáci musí dostat prostor k projevení svých schopností. Ve třídě by se také mělo pěstovat sdílení znalostí, přítomnost nadaných dětí totiž může být prospěšná i pro jejich spolužáky," míní. Za důležité považuje i propojování formálního a zájmového vzdělávání.
Jeanne Bočková z Centra pro talentovanou mládež tvrdí, že se od nadaných žáků očekává samostatné nalezení vlastní cesty. Pomoci jim k tomu mohou mimoškolní kroužky. "Některé aktivity nejsou pro všechny rodiče finančně dostupné. Pokud motivované dítě nemá z jakýchkoliv důvodů podporu rodiny, mělo by být v zájmu školy pomoci mu najít vzdělávací i finanční prostředky," myslí si.
Právě vlastní zkušenost vede k největší otevřenosti a empatii v problematice nadaných jedinců. "Některé soukromé školky a školy vznikají díky iniciativě i finanční podpoře rodičů, kteří takové děti mají a chtějí pro ně lepší vzdělávací prostředí," dodává Bočková.
Své místo ale nadaní žáci najdou i v běžných školách. V republice postupně dochází k formování speciálních tříd, do kterých se talentované děti seskupují. Například brněnská Základní škola Křídlovická má v každém ročníku jednu. Některým dětem ale může stačit individuální studijní plán či dřívější nástup do školy.
