Mutace odolná vůči vakcíně se asi už neobjeví, ještě jsme ale nevyhráli, míní experti

Radek Dragoun Radek Dragoun
27. 5. 2021 5:30
Počty nových případů koronaviru v Česku už několikátý týden v řadě klesají, naopak přibývá lidí, kteří se už nechali očkovat. Se slábnoucí epidemií se postupně rozvolňují další a další opatření. Podle odborníků oslovených deníkem Aktuálně.cz se blíží období, kdy už nebudou potřeba žádná omezující opatření, ačkoliv vir z populace už nikdy nezmizí.

Děti již chodí do školy, brzy se otevřou i vnitřní prostory restaurací a lidé budou smět bez jakýchkoliv omezení fungovat. Česko se pomalu vrací do normálního režimu, ačkoliv se každý den stále objevují nové případy onemocnění covidem-19.

Odborníci upozorňují, že oproti loňskému roku, kdy se v létě také zdálo, že epidemie ustoupila, aby pak s nečekanou silou udeřila na podzim, je v zemi nyní mnohonásobně více lidí, kteří mají v těle protilátky - ať už díky očkování, nebo tomu, že covid-19 prodělali. 

"Předpokládám, že do konce léta bude takto chráněno více než 70 procent populace," odhaduje imunolog Václav Hořejší. Nicméně experti upozorňují, že není namístě slavit vítězství nad koronavirem, ačkoliv v létě už podle nich nebude nutné zavádět jakákoliv přísná opatření. 

"Rozhodně bych varoval před oslavou vítězství nad koronavirem letos v létě, všichni si ještě pamatujeme, jak dopadla loňská oslava na Karlově mostě. Troufám si však tvrdit, že k pokornému optimismu už budeme mít důvod," vysvětluje virolog Libor Grubhoffer. 

S přibývající proočkovaností populace a dostatečnými objednávkami dalších vakcín tak momentální riziko spočívá v tom, že virus zmutuje, jak se koneckonců už několikrát stalo. Ve světě se tak nyní šíří hned několik variant koronaviru. Dosavadní výsledky však prozatím ukazují, že stávající vakcíny poskytují alespoň částečnou ochranu i proti nejrozšířenějším mutacím viru. 

"Nemůžeme s jistotou říci, jakým způsobem se bude virus v budoucnosti vyvíjet. Je ale velmi pravděpodobné, že určitá míra ochrany proti těžkému průběhu nemoci, kterou poskytují současně dostupné vakcíny, bude zachována a bude funkční i proti novým virovým variantám," domnívá se imunolog Zdeněk Hel. 

To, že se ještě objeví nové - dosud neznámé - mutace koronaviru, považují vědci za téměř jisté. "Nových variant koronaviru v důsledku jeho mutací se zcela jistě musíme ještě obávat, zejména těch zavlečených ze zemí jejich vzniku, kde v současné době prochází pandemie divokým způsobem," vysvětluje virolog Grubhoffer, který ale nepovažuje za příliš pravděpodobné, že se objeví varianta, na kterou nebudou fungovat protilátky vytvořené po prodělání covidu nebo vzniklé po očkování.

Připouští však, že k tomu v teoretické rovině dojít může. Imunolog Hořejší to dokonce považuje za vážnou hrozbu. Molekulární biolog Evžen Bouřa se však domnívá, že i kdyby k tomu skutečně došlo, svět by na to dokázal poměrně rychle zareagovat a nehrozilo by tak, že by lidstvo stálo opět na začátku jako během loňského března. 

"Uměli bychom zareagovat daleko rychleji. Pozměněné vakcíny nebudou muset procházet celým tím šíleným administrativním kolečkem. Také už jsou v klinických studiích první orálně dostupné léky a žádný z nich necílí na takzvaný spike protein, tedy nové mutace jim nebudou vadit," vysvětluje Bouřa. 

Celé odpovědi odborníků si můžete přečíst níže:

Zdeněk Hel
Zdeněk Hel | Foto: DVTV

Imunolog Zdeněk Hel

Budeme v létě moct oslavit vítězství nad koronavirem v tom smyslu, že kromě nošení roušek a respirátorů v některých prostorech již nebudeme muset zavádět žádná protiepidemická opatření?

Virus SARS-CoV-2 z lidské populace nikdy nezmizí a stane se pátým volně cirkulujícím lidským koronavirem. V tomto smyslu tedy úplně vítězství slavit nebudeme. Nový virus se přidá ke čtyřem koronavirům, které jsou v současné době zodpovědné za přibližně 15 procent běžných nachlazení.

Během několika let postupně dojde k vytvoření rovnováhy mezi virem a imunitní odpovědí přítomné u většiny lidí. Virus tedy nebude již tolik nebezpečný. Ovšem pro rizikové pacienty s oslabenou imunitní ochranou bude koronavirus vždy představovat určitou míru rizika. Nebude snad ale větší než to, které dnes představují běžné viry chřipky. Dá se očekávat, že rizikové pacienty bude nutno přeočkovávat každoročně, podobně jako nyní doporučujeme očkování proti chřipce.

Během léta budeme pravděpodobně moci omezit jednotlivá protiepidemická opatření. Dá se ale očekávat, že neúplná proočkovanost populace a částečné odeznění imunitní ochrany vytvořené během jednotlivých vln epidemie vytvoří prostředí pro šíření agresivnějších variant viru koncem léta a na podzim tohoto roku.
 
Zdá se, že stávající vakcíny fungují i proti mutacím. Máme se tedy stále obávat mutací, nebo se dá předpokládat, že vir nemůže zmutovat natolik, aby se objevila některá, na kterou by očkování vůbec nefungovalo?

Současné vakcíny od firem Pfizer a Moderna opravdu poskytují částečnou ochranu proti novým agresivním variantám viru. Imunitní ochrana je ale o něco nižší nežli ochrana proti běžným variantám koronaviru SARS-CoV-2. Podle nedávno publikované studie v časopise Nature je míra neutralizačních protilátek indukovaných vakcínou přibližně šest- až dvanáctkrát nižší proti jihoafrické variantě v porovnání s běžnou variantou.

Nemůžeme s jistotou říci, jakým způsobem se bude virus v budoucnosti vyvíjet. Je ale velmi pravděpodobné, že určitá míra ochrany proti těžkému průběhu nemoci, kterou poskytují současně dostupné vakcíny, bude zachována a bude funkční i proti novým virovým variantám.
 
Co když se skutečně objeví mutace, na kterou stávající očkovací látky fungovat nebudou? Bude to znamenat, že budeme opět na začátku? 

Několik společností, například Moderna, již testuje novou generaci vakcín proti agresivním variantám viru, jakou je například jihoafrická varianta. Schvalování těchto vakcín probíhá ve zrychleném režimu, neboť celková bezpečnost tohoto typu vakcín byla již prokázána a nebude nutné provádět jednotlivé fáze testu v plném rozsahu.

Některé z nově vyvíjených očkovacích látek nás přibližují k univerzální vakcíně, tedy vakcíně, která poskytne ochranu proti většině či všem známým variantám koronaviru. Lze toho dosáhnout cíleným vyvoláním protilátek působících proti těm částem viru, které se evolučně nemění, protože plní důležitou funkci. Jsou to například části virové obálky, tedy spike proteinu, které se vážou na buněčný receptor.

Druhý způsob je založený na vytvoření buněčné imunity proti proteinům, které jsou schovány ve virové částici nebo jsou vytvářeny až v infikované buňce. Tyto proteiny mají své specifické funkce a nemohou tedy tak snadno měnit svoji strukturu. Pokud se nám podaří vyvinout vakcíny zaměřené na části viru, které nemohou mutovat, budou tyto vakcíny chránit proti širokému spektru variant.   

 

Právě se děje

Další zprávy