Děti již chodí do školy, brzy se otevřou i vnitřní prostory restaurací a lidé budou smět bez jakýchkoliv omezení fungovat. Česko se pomalu vrací do normálního režimu, ačkoliv se každý den stále objevují nové případy onemocnění covidem-19.
Odborníci upozorňují, že oproti loňskému roku, kdy se v létě také zdálo, že epidemie ustoupila, aby pak s nečekanou silou udeřila na podzim, je v zemi nyní mnohonásobně více lidí, kteří mají v těle protilátky - ať už díky očkování, nebo tomu, že covid-19 prodělali.
"Předpokládám, že do konce léta bude takto chráněno více než 70 procent populace," odhaduje imunolog Václav Hořejší. Nicméně experti upozorňují, že není namístě slavit vítězství nad koronavirem, ačkoliv v létě už podle nich nebude nutné zavádět jakákoliv přísná opatření.
"Rozhodně bych varoval před oslavou vítězství nad koronavirem letos v létě, všichni si ještě pamatujeme, jak dopadla loňská oslava na Karlově mostě. Troufám si však tvrdit, že k pokornému optimismu už budeme mít důvod," vysvětluje virolog Libor Grubhoffer.
S přibývající proočkovaností populace a dostatečnými objednávkami dalších vakcín tak momentální riziko spočívá v tom, že virus zmutuje, jak se koneckonců už několikrát stalo. Ve světě se tak nyní šíří hned několik variant koronaviru. Dosavadní výsledky však prozatím ukazují, že stávající vakcíny poskytují alespoň částečnou ochranu i proti nejrozšířenějším mutacím viru.
"Nemůžeme s jistotou říci, jakým způsobem se bude virus v budoucnosti vyvíjet. Je ale velmi pravděpodobné, že určitá míra ochrany proti těžkému průběhu nemoci, kterou poskytují současně dostupné vakcíny, bude zachována a bude funkční i proti novým virovým variantám," domnívá se imunolog Zdeněk Hel.
To, že se ještě objeví nové - dosud neznámé - mutace koronaviru, považují vědci za téměř jisté. "Nových variant koronaviru v důsledku jeho mutací se zcela jistě musíme ještě obávat, zejména těch zavlečených ze zemí jejich vzniku, kde v současné době prochází pandemie divokým způsobem," vysvětluje virolog Grubhoffer, který ale nepovažuje za příliš pravděpodobné, že se objeví varianta, na kterou nebudou fungovat protilátky vytvořené po prodělání covidu nebo vzniklé po očkování.
Připouští však, že k tomu v teoretické rovině dojít může. Imunolog Hořejší to dokonce považuje za vážnou hrozbu. Molekulární biolog Evžen Bouřa se však domnívá, že i kdyby k tomu skutečně došlo, svět by na to dokázal poměrně rychle zareagovat a nehrozilo by tak, že by lidstvo stálo opět na začátku jako během loňského března.
"Uměli bychom zareagovat daleko rychleji. Pozměněné vakcíny nebudou muset procházet celým tím šíleným administrativním kolečkem. Také už jsou v klinických studiích první orálně dostupné léky a žádný z nich necílí na takzvaný spike protein, tedy nové mutace jim nebudou vadit," vysvětluje Bouřa.
