Jak hodnotíte právě končící volební období?
Většinu našich předvolebních slibů jsme splnili. Za zásadní splnění slibu považuji to, že jsme opravili všechny silnice v kraji, které byly zničené v roce 2010 bleskovou povodní a na které neměli naši předchůdci zajištěné financování. Peníze jsme sehnali a loni na podzim se všechny zprůjezdnily. Stálo to 1,5 miliardy, od státu jsme dostali necelou miliardu. To byla věc, která mě na začátku volebního období strašila. Říkal jsem si, že jestli to neopravím, měl bych se odstěhovat někam jinam.
Za úspěch považuji také to, že jsme otevřeli kraj občanům, kteří mají zájem být aktivní. Od začátku roku jsme zveřejňovali všechny smlouvy, dokonce ještě přísněji, než jak ukládá schválený, poněkud špatně pozměněný zákon o zveřejňování smluv, kde je nyní spousta výjimek. Máme transparentní účty, takže všechny transakce kromě platů můžou lidé vidět na webu kraje. Zveřejňujeme materiály pro jednání zastupitelstva ve stejnou chvíli, kdy je získají zastupitelé. Máme rozklikávací rozpočet… to je ale už samozřejmostí a myslím, že další kraje k tomu přistupují.
A co naopak hodnotíte negativně?
Nejhorší je uvědomit si na začátku, že kraj a malé město jsou dvě rozdílné věci. Někdy to není tak, že si s někým podáte ruku a funguje to. Hlavně na začátku volebního období jsem měl párkrát pocit, že existuje dohoda, kdy obě dvě strany ustoupily, a pak jsem viděl, jak se z toho dělá politika, které jsem úplně nerozuměl. To pro mě bylo poučení. Poučil jsem se i ve způsobu jednání s lidmi. Už nejsem tolik naivní jako dřív, kdy jsem měl k lidem ten přístup, že dokud se nepřesvědčím, že nejsou hodni důvěry, automaticky předpokládám, že hodni důvěry jsou.
Co byste rád v čele kraje ještě dokončil?
Čtyři roky na řízení instituce jsou spíš začátek práce, než že by člověk sklízel nějaké výsledky. I když se třeba některé věci povedly – třeba hospic, který jsme si před volbami netroufli slíbit, že dostavíme. A nakonec se to povedlo za 2,5 roku.
Chtěl bych zmínit modernizaci krajské nemocnice v Liberci, protože to je věc, která se posledních 25 roků v Liberci a v kraji tolik neřešila. Je to nemocnice, která patří kraji, městu Liberec a městu Turnov. Jsou tam špičkoví doktoři i přístroje, ale budovy jsou ze začátku 20. nebo konce 19. století. Připravujeme výstavbu nového pavilonu centra urgentní medicíny, kde by měla být na úrovni fakultních nemocnic špičková centra. Teď začíná architektonická soutěž, a pokud bude vše v pořádku, za dva roky by se mělo začít stavět. To je věc, u které bych byl docela rád, kdyby to dopadlo dobře.
Pozorujete třeba ve srovnání s protějšky z jiných krajů, že je u vás vidět, že vláda nad krajem je pravicovější?
Linie pravice–levice se v samosprávě, ať už místní nebo regionální, ukazuje méně než v Parlamentu nebo ve vládě. Většina rozhodování je pragmatická a moc politické to není. Myslím si, že pravice je v principu šetrná a přemýšlí o tom, jak utrácet peníze jen za to, co je opravdu potřeba. Nepouštěli jsme se do věcí, že bychom přidávali peníze na platy někoho, koho má financovat někdo jiný. Držíme linii, že naše krajské nemocnice provozně neinvestujeme, protože to je úkol pro ředitele. Pomáháme s investicemi, ale nedotujeme provoz. Ale když se podívám na jiné kraje, jsou i sociálnědemokratičtí hejtmani, kteří se chovají velice podobně. Do roviny pravice–levice bych to nestavěl.
Jak zvládáte bojovat s vaší kauzou a s tím, že může ovlivnit výsledky voleb?
Trvá skoro dva roky. Je to skoro nejsledovanější kauza v kraji. Naše opozice si to náležitě užívá, že je hejtman ve stádiu procesně obviněného člověka.
Na začátku jsem si říkal, jestli mi to všechno stojí za to. Vzhledem k podpoře od Starostů a od lidí kolem a vzhledem k tomu, že mám čisté svědomí, jsem se rozhodl, že nemám důvod nekandidovat. Volby to ovlivní – to je realita – a pevně věřím, že se většina voličů bude rozhodovat racionálně – podle výsledků práce a podle schopných lidí.
Co by se stalo, kdybyste nemohl dokončit svou práci v dalším volebním období a do čela by se dostali jiní?
Všichni lidé jsou nahraditelní. Když volby dopadnou tak, že Starostové pro Liberecký kraj budou v opozici a nebudu hejtman, svět se nezboří. Věci fungovat nějak budou. My jsme předtím zažili tři krajské vlády. Srovnání s námi mají voliči k dispozici. A jen to, že jsme dokázali snížit o třetinu zadlužení kraje a za čtyři roky nejvíc investovat, je věc, která by se třeba změnila. Třeba by se vrátila éra dělení krajského medvěda, kde by si politici přihrávali pro sebe a svým známým peníze. A třeba by se zrušil dotační fond. Ale základy jsou postavené tak, že by se demontování fungujících věcí dělalo velmi obtížně.
Nevnímám politické soupeře jako hrozbu. Nabízejí alternativu stejně jako my. Myslím, že největší soupeř – a neříkám protivník – je hnutí ANO. Vzhledem k celorepublikové podpoře je to i v našem kraji o souboji Starostové vs. ANO. Na druhou stranu to není soupeř, s nímž bych si nemohl po volbách sednout k jednomu stolu a říct, na čem jsme připraveni spolupracovat a co vidíme jinak.
V jaké kondici jsou nyní Starostové?
Máme několik krajů, kde jsme schopni ve volbách výrazně uspět. Tak ve dvou třech krajích jsme schopni volby vyhrát – třeba ve středních Čechách. Vítka Rakušana vidím jako člověka, který by jednoznačně měl být středočeský hejtman. Má za sebou neuvěřitelné úspěchy ve vedení města Kolína. A to není žádná vesnice. Ukazuje, že se umí dohadovat se všemi možnými partnery. Šance pro Starosty je tam docela velká.
Velká část voličů nepochopí, že jsou to krajské volby – že hejtmani neumí ovlivnit celostátní politiku, nastavovat, jak budou vysoké daně, ani vyjednávat s Bruselem. Ale že je to o řešení konkrétních úkolů v tom území, o fungování škol, nemocnic, ústavů sociální péče. A to podle mě Starostové umí a probíhá to každodenně.
Jak vnímáte stav Starostů i v souvislosti s rozchodem s TOP 09?
V Libereckém kraji jsme už v minulých volbách kandidovali samostatně. TOP 09 má na spoustu věcí podobný názor jako my. A na spoustu věcí jiný názor, to je v politice normální. Někteří mí kolegové v jiných krajích poněkud úkorně nesou, že má TOP 09 za svým názvem pořád "s podporou starostů". Zrovna dneska jsem měl jeden takový telefonát. Tak jsem říkal, že je volba každého, jak vede kampaň. Většina voličů jsou moudří lidé a až kandidátní listiny doma na stolech najdou a budou si číst, kdo v jejich kraji kandiduje, pochopí, na kterých kandidátkách jsou Starostové a na kterých nejsou.
Na kdy vychází váš soud? Překrývá se s volbami?
Žádné informace o tom, že by něco takového mělo proběhnout před volbami nemám. Pro mě je to dostatečný trest a poučení za to, že jsem se scházel na ne úplně ideálním místě s lidmi, s nimiž jsem se scházet nikdy neměl. Kdybych věděl některé informace jako dnes, tak bych se s nimi nescházel. Pravidelně říkám, že se k soudu těším. To, z čeho jsem obviněný, jsem nespáchal. A v tuto chvíli nemám žádnou možnost se reálně bránit. A naše politická konkurence využívá kauzu jako nástroj k politické kampani.
Na soud se těším a to, kdy bude, bohužel ovlivnit nemůžu. S právníky jsme žádali naposledy v prosinci loňského roku státní zastupitelství, aby mou kauzu z celého případu vyjmulo, když jsou přesvědčeni o tom, že mají všechny důkazy, které potřebují. My k tomu soudu chceme jít co možná nejdřív. Na začátku jsem věřil tomu, že to bude do krajských voleb vyřešené. Mí právníci říkali, že jsem naivní. Tak připouštím, že jsem.
Snažíte se to tedy řešit i tím, že jste zřídili kancelář přímo v Liberci, kde lidem vysvětlujete odpovědi na různé otázky...
Na mých osobních webových stránkách je můj pohled na celou kauzu včetně otázek, které dostávám, i s tím, že pokud tam není odpověď na nějakou otázku, jsem na ni připraven odpovědět. V této situaci politikovi nezbývá nic jiného než být otevřený, přestože vám právníci řeknou, že nejrozumnější je neříkat nic. Tu kauzu nikam neschovávám. Je taková, jaká je, a všichni o ní vědí. Jen opakuji, že jsem to, z čeho jsem obviněný, neudělal. Mám čisté svědomí. Kdybych ho neměl, ve volbách bych nekandidoval.
