Obrazem: Pražský orloj přežil války, požár i nezájem. Funguje už 610 let

Obrazem: Pražský orloj přežil války, požár i nezájem. Funguje už 610 let
Fotografie nároží Staroměstské radnice (nedatováno)
U Staroměstského orloje (polovina stereofotografie kolem 1890)
Válečné poškození (1945)
(1963)
Foto: ČTK
Dan Poláček Pavel Švec Dan Poláček, Pavel Švec
12. 10. 2020 18:44
Nejsou v Česku slavnější hodiny. A na světě není starší funkční orloj jako ten Pražský. Poprvé se o něm zmiňuje listina z 9. října 1410. Orloji na jižní straně věže Staroměstské radnice dominuje astronomický ciferník, pod ním je umístěná kalendářní deska. Mimořádné technické dílo ukazuje nejen čas a datum, ale i polohu Slunce, fáze Měsíce, astronomické cykly a svátky křesťanského kalendáře.

Pražský orloj je unikátní středověkou památkou. Vznikl v době, kdy dozníval kulturní rozkvět českých zemí započatý za vlády českého krále a císaře Svaté říše římské Karla IV. Tehdy Praha byla vzdělanostním, kulturním i mocenským centrem Evropy.

Jedinečné technické dílo, které jako poslední na světě dodnes měří babylonský (hvězdný) a staročeský čas, bylo postaveno jako jeden z posledních středověkých archaických orlojů. Ty totiž měly jiný účel i charakter než orloje novodobé, které vznikaly v Evropě po nástupu renesance.

"Jejich hlavní ciferníky - astroláby - nebyly totiž koncipovány jako naprosto přesné astronomické přístroje, nýbrž sloužily především astrologii. Jejich konstrukce je také principiálně opačná než konstrukce astrolábů astronomických," popisuje orlojník Petr Skála, autor oficiální publikace Prague City Tourism.

Na rozdíl od většiny orlojů tehdejší doby, které byly zřizovány zejména v interiérech kostelů, byl pražský orloj vestavěn mezi opěrné pilíře věže Staroměstské radnice. Byl orientovaný do venkovního prostoru náměstí, aby byl jako ukazatel času a astrologických údajů součástí života v centru Prahy, nazývané často "srdcem Evropy".

Staroměstský orloj je skutečným uměleckým dílem. Sochařská výzdoba, malovaná obrazová kalendářní deska a skvostný ústřední motiv orloje, kterým je jeho horní ciferník - astroláb. Astroláb středověkého orloje je otáčivým obrazem nebes, po nichž se pohybují Slunce, Měsíc a hvězdy a která jsou také sídlem Boha.

"Středověkému člověku se orloj jevil jako skutečný zázrak. Udivoval tím, že jeho tvůrce dokázal pohybům Slunce a Měsíce po nebi nejen porozumět, ale dovedl je i napodobit. Z jeho astrolábu mohl každý vyčíst řadu údajů - aktuální čas, den v roce nebo jak příznivá je konstelace nebes s hvězdami, Sluncem a Měsícem pro život jedince," popisuje Skála.

Pražský orloj ukazuje i astrologická znamení. Astrologie a víra, že věci pozemské jsou řízeny nebesy, byla pro tehdejší život velmi důležitá a také samozřejmá. "Sloužila nejen pro předpovídání budoucnosti nebo určování vhodné chvíle pro závažná rozhodnutí, ale také pro správné načasování prováděných léčebných postupů," vysvětluje Skála.

Pohyb je pro orloj symbolický. Každou celou hodinu "ožijí" figury po jeho stranách i dvanáct apoštolů za vitrážovými okénky na vrcholu. Smrtka zvoní, obrací přesýpací hodiny a naznačuje vedle stojícímu Turkovi, že jeho čas vypršel. Ten odmítavě kroutí hlavou. Podobně se chovají i sochy Marnivce a Lakomce.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 15 minutami

Novozélandský Auckland se chystá na další záplavy. Zavřel školy a vyhlásil stav nouze

Největší novozélandské město Auckland čeká podle meteorologů od úterního večera do středečního rána místního času další silný déšť a možné záplavy. Ve městě byl vyhlášen stav nouze. Úřady uzavřely školy a vyzvaly občany, aby pokud možno pracovali z domova, napsala agentura AP.

V pátek Auckland zaznamenal nejdeštivější den ve své historii. Rekordní srážky si vyžádaly životy čtyř lidí, pod vodou se částečně ocitlo i mezinárodní letiště.

"Očekává se, že nový déšť vytvoří nebezpečné podmínky a způsobí významné záplavy," uvedla aucklandská představitelka Rachel Kelleherová. "Sesuvy půdy a povodně pravděpodobně naruší dopravu, zablokují silnice a možná odříznou některé komunity od okolního světa," dodala.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Do pražské O2 areny vloni přišlo skoro milion lidí

Druhé nejvyšší návštěvnosti od otevření loni dosáhla pražská O2 arena. Po dvou letech koronaviru do ní za deset měsíců zavítalo 988 103 lidí. Uvedla to společnost Bestsport ze skupiny PPF, která největší českou zastřešenou halu s kapacitou okolo 18 tisíc diváků provozuje. Přes milion lidí sem dorazilo jen v roce 2015 díky mistrovství světa v hokeji.

"Rok 2022 byl výjimečný v tom, že jsme konečně měli možnost odehrát téměř všechny koncerty přesunuté kvůli covidu-19," říká Robert Schaffer, ředitel Bestsportu. Nejúspěšnější akcí byla jedna ze skupin mistrovství Evropy v basketbalu s českou účastí, kterou navštívilo přes 80 tisíc lidí. Z hudebníků v O2 areně vystoupili zpěváci Sting a Harry Styles, rapeři Kendrick Lamar a 50 Cent, zpěvačky Anastacia a Zaz nebo kapely Sabaton a The Cure. Halu také zaplnily vzpomínkové koncerty na Karla Gotta či Miroslava Žbirku.

Letos Bestsport takovou návštěvnost nečeká. "Za propadem bude jednak na straně návštěvníků nutnost šetřit, na druhé straně i užší nabídka vystoupení. Za tou stojí zvýšená opatrnost pořadatelů kulturních akcí," říká Schaffer, podle nějž také Bestsport čelí rostoucím cenám služeb. Nevylučuje zvýšení ceny vstupenek. "I to pak může mít za následek menší ochotu návštěvníků za lístek zaplatit," dodává.

Bestsport od září 2019 provozuje i menší halu O2 universum, která disponuje 39 sály různých velikostí. Vloni přivítala 92 117 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy