Obrazem: Brutální potlačení protestů v srpnu 1969. Stát odškodní oběti násilí

Obrazem: Brutální potlačení protestů v srpnu 1969. Stát odškodní oběti násilí
Fotografie z Prahy vyvolané z filmu, který policie zabavila Jaroslavu Kuldovi. Snímky se staly součástí složky, jenž shrnuje události ze srpna 1969.
Zvětšený výřez skupiny osob z předcházející fotografie. Na zemi leží Stanislav Valehrach.
Mladíci odnášejí Danuši Muzikářovou. Opět snímek z časopisu „Quick“.
Vyšetřovatelé do spisu vložili výstřižky z časopisu vydaného 10. září 1969 v Mnichově.
Foto: Archiv bezpečnostních složek
Pavel Švec Dan Poláček Pavel Švec, Dan Poláček
Aktualizováno 3. 10. 2020 11:00
Rok po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa pálila komunistické ozbrojené složky do demonstrantů. Pět Čechů na ulici zemřelo, desítky lidí si odnesly zranění či doživotní zmrzačení. Sněmovna ve středu v prvním kole projednávání schválila návrh, aby byli oběti násilí odškodněni. Podívejte se na fotografie z té doby.

Návrh na odškodnění předložili poslanci ze všech stran kromě komunistů. Příbuzní těch, kteří při demonstracích zemřeli po zásahu ozbrojených složek státu, by mohli dostat 200 tisíc korun. Lidé, kteří utrpěli zranění s trvalými následky 90 tisíc a ostatní zranění pak 40 tisíc korun.

Pro byli všichni přítomní poslanci i Jiří Dolejš a Leo Luzar z KSČM. Zdrželi se jen komunisté Stanislav Grospič a Zdeněk Ondráček.

Oficiální statistiky hovoří o tom, že při demonstracích proti sovětské okupaci v srpnu 1969 přišlo o život pět lidí, pět bylo zraněno těžce a 26 lehce. Nicméně tehdy lékaři mnoho zraněných nehlásili, aby je ochránili před šikanou komunistických úřadů. Proto se předpokládá, že budou počty zraněných mnohem vyšší. Návrh zákona počítá s náklady na odškodnění až 4,5 milionu korun.

V srpnu 1969 zastřelily lidové milice, armáda a policie v Praze Františka Kohouta, Vladimíra Krubu a Bohumila Siřínka. V Brně pak Danuši Muzikářovou a Stanislava Valehracha.

 

Právě se děje

Aktualizováno teď

Rusko je připraveno zmrazit počet jaderných hlavic, USA to vítají

Rusko je připraveno na rok zmrazit počet svých jaderných hlavic, pokud Spojené státy učiní totéž. Uvedlo to v úterý ruské ministerstvo zahraničí. Mělo by jít o součást ročního prodloužení stávající vzájemné odzbrojovací dohody, jejíž platnost vyprší v únoru. Washington ruské vyjádření přivítal a hlásí ochotu okamžitě začít jednat o dokončení úmluvy.

Šéf Kremlu Vladimir Putin minulý týden navrhl Washingtonu alespoň o rok bez jakýchkoli podmínek platnou dohodu prodloužit. USA však takový návrh bez závazku zmrazit počet jaderných hlavic označily za nepřijatelný.

Úterní prohlášení ruského ministerstva zahraničí ohlašující změnu stanoviska podle světových tiskových agentur znovu posiluje šance na to, že platnost posledního rusko-amerického paktu o kontrole strategických jaderných zbraní příští rok neskončí. Krok naznačuje, že propast mezi pozicemi dvou stran se zmenšila, píše agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 27 minutami

Ministři Arménie a Ázerbájdžánu budou v USA řešit Karabach, setkají se s ministrem Pompeem

Ministři zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu dnes oznámili, že se kvůli bojům na Náhorním Karabachu v pátek setkají ve Washingtonu se šéfem americké diplomacie Mikem Pompeem. O plánované schůzce informovala agentura Reuters. Washington setkání zatím nekomentoval. Z Karabachu jsou navzdory příměří hlášeny další boje.

Z dosavadních informací není jasné, zda se šéfové diplomacií znepřátelených stran setkají s Pompeem zvlášť nebo najednou. Nicméně plánované schůzky naznačují, že Washington se začíná v současném konfliktu na Náhorním Karabachu více angažovat, píše Reuters. Až dosud bylo ve snaze o ukončení nejnovějších bojů v oblasti aktivní zejména Rusko.

Prezident Vladimír Putin si dnes kvůli konfliktu také telefonoval se svým francouzským protějškem, Emmanuelem Macronem. Právě v Rusku se obě země dohodly už dříve tento měsíc na příměří, naposledy klid zbraní začal platit v sobotu, boje však neustaly.

Zdroj: ČTK
Další zprávy