Brno - Přerov ani Vojkovice neuspěly u Ústavního soudu se svými vyhláškami, který se jimi zabýval na popud ministerstva vnitra a Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Nejde ale zdaleka o jediné případy, kdy se obce vyhláškou dostaly do střetu se zákonem, který nakonec musela usměrňovat nejvyšší soudní instituce v zemi. Za posledních deset let musel Ústavní soud řešit zhruba padesátku takových sporů.
V případě Přerova vyhláška přikazovala převážet sypký a prašný náklad pod plachtou. Ústavní soud ji ale zrušil se zdůvodněním, že problematiku už dostatečně upravuje silniční zákon. “Obce nejsou oprávněny podávat výklad zákonů či zákony jakkoliv modifikovat, zpřesňovat či doplňovat,” řekla mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková.
Obec Vojkovice ležící kousek od Brna zase chtěla omezit prodej zboží mimo klasické kamenné obchody. Nařízení se mělo týkat stánkového prodeje, kterému chtěla obec vymezit konkrétní místa. To ale ve vyhlášce neudělala, pouze sama sebe zmocnila k tomu, že tak v budoucnu učiní, což je podle Ústavního soudu nepřípustné. Dále soud upozornil na to, že pokud by obec patřičná místa nakonec nikdy nevymezila, znamenalo by to paušální zákaz stánkového prodeje.
Případ Vojkovic ukazuje tenkou hranici mezi tím, co ještě je pravomocí obce a co už ne. Například ve stejné vyhlášce stojí také úplný zákaz podomního prodeje. "Takovéto pravidlo je v souladu se živnostenským zákonem a patří to mezi pravomoci obce," uvedla soudkyně Ústavního soudu Šimáčková pro ČTK. Plošně zakazovat stánkový prodej ale obce už nemůže.
Spory o vyhlášky obcí nejsou nic nového
Návrh na zrušení vyhlášek podává nejčastěji ministerstvo vnitra. Důvodem často bývá to, že daná problematika nepatří do pravomocí obce nebo už se jí zabývá jiný zákon.
Například v roce 2010 se město Krupka v Ústeckém kraji pokoušelo zavést povinnost lidí z jiných měst hlásit svůj delší pobyt na místní radnici. Obec tak chtěla postihovat lidi, kteří se často stěhují a pro úřad jsou v podstatě nedostupní. Proti tomu se postavilo ministerstvo vnitra, které poukázalo například na ústavně zaručené právo na svobodu pohybu a pobytu a tvrdilo, že zastupitelé překročili své pravomoci. Soud dal ministerstvu za pravdu.
Když ohňostroj, tak pro každého
Jiný problém s vyhláškou měli zastupitelé v západočeském Chebu. Chtěli zakázat pyrotechniku, nastavili ale dvojí metr - zatímco při akcích pořádaných městem byly ohňostroje povolené, při jakýchkoliv jiných příležitostech se pyrotechnika používat nesměla. To se nelíbilo ministerstvu vnitra, které tvrdilo, že podmínky by měly být pro všechny stejné. Tedy pro město, soukromé firmy nebo i jednotlivce. Stejného názoru byl i Ústavní soud, který kontroverzní část vyhlášky zrušil. Ohňostroje jsou od té doby v Chebu povolené za předpokladu, že si zájemce dopředu zažádá na radnici. To platí i pro samotné město, které tedy nyní v případě pořádání ohňostroje bude žádat samo sebe.
Herní automaty obce regulovat mohou
Uhájit své vyhlášky se naopak povedlo Kladnu, Chrastavě a Františkovým lázním - ty se rozhodly na svém území omezit hazard. U Ústavního soudu se následně řešil spor, zda na to mají obce právo. Jako první se verdiktu dočkala Chrastava, které soud přiznal právo regulovat jak hrací automaty, tak videoterminály. Toto rozhodnutí z roku 2011 znamenalo průlom, povolení vykázat z určitých částí města hazard pak dostalo i Kladno a Františkovy Lázně.
V některých případech jsou pak vyhlášky obcí vyloženě kuriózní. Například obec Jindřichovice pod Smrkem v roce 2005 zakázala vstup na své území úředníkům, kteří se dopředu telefonicky neohlásí. Za porušení chtěla obec dávat pokuty až ve výši 30 tisíc korun. Ústavní soud ale rozhodl, že žádná obec v Česku nemůže zakazovat státním úředníkům během výkonu jejich funkce vstup do obce.
