Dítě je zboží. Díky britským novinářům známe jeho současnou cenu - asi 3 a půl milionu korun. Víme také, že bez spolupráce lékařů, policie, státních i nestátních institucí by se obchody s dětmi mohly jen těžko uskutečnit.
Prodej devítiměsíční Karolíny, o kterém minulý týden napsal britský deník The Sun, je podle odborníků jen vrchol ledovce. V Česku se s dětmi obchoduje tak jako všude na světě.
ČTĚTE VÍCE: ALBUM DĚTÍ NA PRODEJ: Britský deník The Sun zveřejnil reportáž o prodeji devítiměsíční holčičky v Chebu. Novináři říkají: Gang měl album dětí připravených k prodeji. |
"Česko je tranzitní zemí, děti se z ní také odváží, zanedlouho se stane i zemí, do které se děti budou dovážet," říká ředitelka české pobočky UNICEF Pavla Gomba. "Je to vážný problém. Děje se ale skrytě, proto je obtížné získat kvalifikovaná data o počtu. Jisté však je, že se to děje v mnohem větším množství, než kolik případů je odhaleno."
S tím souhlasí i odborníci na ministerstvu vnitra. Případy, které se podaří odhalit, tvoří podle jejich odhadů pouhých deset procent těch, ke kterým ve skutečnosti dochází.
Infobox
OBCHOD S DĚTMI
- Obětí obchodování s lidmi se podle odhadů mezinárodních organizací ročně stává na světě 700 tisíc až 2 miliony lidí.
- Z toho 300-500 tisíc jich je "obchodováno" v Evropě.
- Podle Evropského parlamentu jsou z nich čtyři pětiny ženy a dívky, až polovina nezletilí.
- Odhaduje se, že celosvětový roční příjem z obchodování s lidmi se pohybuje od 8,5 mil-12 mld eur.
V Česku vede sexuální zneužívání
Děti se ve světě prodávají za účelem sexuálního zneužívání, na práci i na orgány, nebo je kupují rodiče, kteří nemohou mít vlastní děti. "Naprostá většina obchodovaných dětí ale není určena k nelegální adopci," upozorňuje Pavla Gomba. "Nýbrž k nuceným pracím, prostituci, výrobě pornografie a určitá část i na orgány."
Na práci nebo na orgány jsou ovšem děti prodávány především v Africe nebo jihovýchodní Evropě.
"V Česku jsou nejčastěji děti prodávány za účelem sexuálního zneužívání," říká ředitel bezpečnostního odboru ministerstva vnitra Michal Mazel. Za posledních pět let bylo u nás odhaleno 13 případů prodeje dětí za tímto účelem.
"Je to jedna z nejvýnosnějších forem mezinárodního organizovaného zločinu, srovnatelná s obchodem se zbraněmi či drogami. Oproti zmíněným druhům tady ale hrozí daleko menší riziko odhalení, protože zločinci využívají bezmocného postavení obětí," dodává Mazel.
Česká vláda uvádí ve své Národní strategii boje proti obchodování s lidmi jako nejrizikovější oblasti severní a západní Čechy, Prahu, Brno, jižní a severní Moravu. Místní zločinecké skupiny většinou spolupracují s mezinárodně organizovanými gangy.
To podle britských novinářů dokládá i případ prodeje devítiměsíční Karolíny. "Péťa i šéf gangu Mario, kteří nám chtěli dítě prodat, jsou zločinci působící i v zahraničí," řekl deníku Aktuálně.cz jeden z autorů reportáže v deníku The Sun. "Péťa byl ve vězení v Německu i Švýcarsku. Nebyl pro něj problém sehnat si falešný pas, umí se v tom prostředí velmi dobře pohybovat."
Obchod v porodnici
Případ malé Karolíny upozornil ale také na další důležitou věc - takový prodej by se dal jen těžko uskutečnit bez spolupráce lékařů či jiných státních či nestátních orgánů.
Podle UNICEFu jsou gangsteři obchodující s dětmi často spojeni s celníky nebo policií. Do obchodování s dětmi se zapojují lékaři a dětské domovy. Třeba "jen" jako zprostředkovatelé, kteří domluví zřízení falešného otcovství.
Před pěti lety například zprostředkovala prodej dítěte zdravotní sestra z motolské porodnice. Mladá Ukrajinka se jí svěřila, že už není schopná starat se o další dítě, sestra sehnala zájemce a matka ho označila za otce. Takovýmto způsobem zprostředkovala sestra prodej dvou děti - jedno za osm set dolarů, druhé za 46 tisíc korun.
Lékař může sehrát roli "zprostředkovatele" po narození dítěte. Jen na něm totiž záleží, kdy a jakým jménem novorozence nahlásí na matrice. Po "dohodě" s lékařem, matkou a kupcem lze do rodného listu dítěte nahlásit rovnou jméno kupujícího.
Zoufalí rodiče obcházejí zákon
Během posledních pěti let bylo v Česku odhaleno také šest případů, kdy bylo dítě prodáno rodičům, kteří chtěli obejít adopční řízení. Poptávka po dětech k adopci dlouhodobě převyšuje nabídku. Čekání, až na rodiče přijde řada v pořadníku, se může protáhnout i na několik let. Někteří nesplní kritéria a do pořadníku se ani nedostanou.
Rozhodovat o tom, která rodina dítě dostane, může pouze stát, který vede pořadníky žadatelů o adopci i seznamy právně volných dětí. O jejich přidělení rozhodují několikačlenné komise. Ročně je u nás adoptováno na 500 dětí, počet žadatelů se ale pohybuje kolem 2 500.
ČTĚTE VÍCE: ADOPCE Z BABYBOXU Tradiční způsob adopce trvá v Česku měsíce, někdy i roky. Zrychlit cestu opuštěného dítěte k novým rodičům mají i babyboxy. Mají své příznivce i odpůrce. |
"Někdo se proto může dostat na hranu zákona," říká Michal Mazel z ministerstva vnitra. "Ti lidé jsou zoufalí a hledají jakýkoliv způsob, jak dítě získat."
Nedočkaví rodiče pak mnohdy postupují podobným způsobem jako zločinecké gangy. Ředitelka kojeneckého ústavu v Kyjově Anna Neduchalová se setkala s případem, který je podle odborníků jedním z častých způsobů obcházení zákonného postupu.
"Přišel si k nám muž pro dítě, o kterém jsme věděli, že ho matka ani neznala," popisuje Anna Neduchalová. Strategie je jednoduchá: zprostředkovatel obchodu se domluví se svobodnou matkou, kupec dítěte na matrice uzná otcovství a převezme ho do své péče.
Stejným způsobem zprostředkovala podle MfDnes adopci několika dětí i šéfka Fondu ohrožených dětí Marie Vodičková. Ta ovšem tvrdí, že nikoliv za peníze, ale pro jejich blaho, aby se co nejdříve dostaly do nové rodiny.
Pomoci mají bezplatné linky
Vzhledem k tomu, že je obtížné případy obchodování s dětmi odhalovat, rozhodlo se ministerstvo vnitra vsadit na vzdělávání a informovanost. V rámci návrhu nového Národního plánu boje proti komerčnímu sexuálnímu zneužívaní dětí připravuje systém vzdělávání o těchto patologických jevech a rizicích pro děti, rodiče i policisty.
Pokud vláda plán schválí, měla by se během roku rozjet informační kampaň proti zneužívání dětí v rizikových oblastech v Česku, ale i v Rakousku, Německu a Velké Británii.
Více světla by měl do problému vnést výzkum, který se bude snažit získat informace o příčinách páchání těchto zločinů, typologie obětí i pachatelů, a objasnit rozsah a příčiny latence.
Pro děti, které se staly obětí nebo byly svědky obchodování či zneužívání, by měl být k dispozici také systém bezplatných linek.