Babyboxy už v Česku posloužily třem matkám. Další čtyři ženy využily v posledních letech jinou možnost, jak své dítě zachránit - obrátily se na krizovou linku Fondu ohrožených dětí - číslo 776 833 333, a po domluvě své novorozeně anonymně předaly pracovníkům fondu.

Poslední takový případ se stal minulý týden. "Matka zavolala krizovou linku fondu hned poté, co doma v utajení porodila, a argumentovala tím, že si další dítě nemůže ze sociálních důvodů nechat. Dítě je nyní v péči lékařů v Praze na Bulovce.

"Prohlásili, že je zdravá a dobře zaopatřená," potvrzuje Ludvík Hess ze sdružení Statim, díky kterému babyboxy v Česku jsou. "Všechny tři předchozí děti jsou nakonec umístěny v náhradních rodinách."

Ředitel: I záchrana jednoho života je úspěch

Pro zastánce babyboxů jsou první čísla dobrou zprávou. Už od počátku argumentují tím, že schránky sníží počet případů, kdy matka porodí mimo nemocnici a dítě zabije, protože ho nechce. Odpůrci - mezi nimi i ministerstvo zdravotnictví - ale oponují tím, že dítě má právo, aby znalo svoji identitu a své rodiče.

Diskuse o tom, zda je odložení dítěte do babyboxu trestným činem zanedbání povinné výživy, zatím není uzavřená. Pro tuto situaci totiž neexistuje zákonná norma a zastánci i odpůrci babyboxů mají své vlastní výklady. Policie však po rodičích odloženého dítěte nepátrá.

Podle odpůrců babyboxů ale ani boxy, ani krizová linka Fondu ohrožených dětí nezvrátí rozhodnutí matky své dítě zabít. Ročně se v Česku objevuje asi pět takových případů. Podle zástupců fondu jich je pravděpodobně mnohem víc, o vraždách se však nikdo nedozví.

"Po Praze a středních Čechách je to právě Ústecký kraj, kde se našlo nejvíc zavražděných novorozeňat. Proto je tady schánka nutná," vysvětluje Hess zřízení babyboxu v nemocnici v Kadani.

Pro kadaňskou nemocnici už technici schránku vyrábějí, podle ředitele Josefa Maška by mohla začít sloužit už za několik málo týdnů.

"Je to určitě dobrá myšlenka. I kdyby babybox zachránil život jednomu dítěti, je to úspěch a my ho v naší nemocnici chceme," říká Mašek. "Pro naši nemocnici je porodnice a péče o novorozence prioritou. Tímto budeme mít služby kompletní. Sociální poměry v okolí naznačují, že je tady babybox potřeba. V minulých dvou letech třeba policisté našli tři odložené děti," doplňuje.

Babybox může zrychlit adopci

Babyboxy vedle záchrany života dítěte znamenají i novou šanci pro rodiny, které uvažují o adopci novorozence a nelíbí se jim, že musejí na dítě po porodu kvůli zákonným lhůtám čekat několik měsíců.

Pokud totiž matka využije možnosti anonymně odložit své dítě do této speciální schránky, může se zdravý novorozenec dostat jen několik dnů po porodu z rukou lékařů přímo do nové rodiny. V ústavu tak nestráví ani den. Rodiče jsou totiž neznámí a nemusí se proto čekat na jejich souhlas s adopcí.

Tradiční způsob adopce přes ústav přitom trvá v České republice minimálně dva měsíce, v některých případech i rok. Rychlejší cesta přes babybox ale není úplně volná. I při novém pokusu o rychlou adopci vstupují do hry úředníci. Jak rychle zareagují, je dopředu nejisté.

Autor fotografie: čtk

Infobox

Timi, dítě z babyboxu

Německý pár adoptoval dítě, které někdo odložil v jednom z pěti berlínských babyboxů. Chlapci Timimu jsou dnes dva roky... CELÝ PŘÍBĚH ČTĚTE ZDE

BABYBOXY V ČESKU

• První český babybox je k dispozici od loňského června na soukromé klinice v pražském Hloubětíně. Další na podzim otevřeli v brněnské nemocnici Milosrdných bratří.
• Schránka je opatřena dvířky, která lze otevřít jen jednou, dokud stálá služba neodebere dítě zevnitř. Je v něm teplota 37 °C. Pro osobu, která dítě do schránky dává, je tam lístek s informací, co se bude dít dál a jak dítě případně získat zpět.
• Nejvíce schránek pro odložené děti, téměř 80, je v Německu. První začaly fungovat v roce 2000 a matky do nich dodnes odložily kolem stovky dětí. Další jsou v Rakousku, Švýcarsku, Itálii a také na Slovensku.

Během týdne, kdy dítě zůstává v porodnici v péči lékařů, totiž musí pověřená obec kontaktovat krajský úřad, ten pak vytipovat vhodné rodiče, které ještě musí stihnout potvrdit soud. Navíc ne všichni úředníci si myslí, že dát dítě z porodnice rovnou do nové rodiny je to nejlepší řešení.

Rychlá adopce má svá negativa

Argumentují: spíš než rychlost je v takových případech důležitější chránit žadatele o adopci. A někteří odborníci jim dávají zapravdu. Na první pohled jednoduché řešení má totiž i svá úskalí. Pokud se dítě vyhne ústavu, vyhne se i důkladnějším lékařským vyšetřením.

"Děti, které odcházejí do náhradní rodinné péče, pocházejí nejčastěji od matek z těch nejnižších sociálních vrstev," popisuje František Schneiberg z Ústavu sociální medicíny a veřejného zdraví Univerzity Karlovy.

"Zkušenost z pražského kojeneckého ústavu ukazuje, že třeba každé třetí dítě má pozitivní nález na žloutenku, kterou matka mohla získat třeba při fetování. Dítě z ústavu je sice předané nové rodině až po dvou měsících, ale už se o něm ví daleko víc než čtvrtý den po porodu," tvrdí.

Rodiče musí být připraveni i na možnost, že lékařské testy odhalí třeba genetickou vadu, na kterou lékaři nepřišli během těhotenství, protože matka nechodila na kontroly. A do třetice ještě jedna hrozba: biologičtí rodiče se mohou během tří měsíců, než soud rozhodne o adopci, vrátit a chtít dítě zpět.

"Pak je těžké polemizovat, jaké řešení je lepší. My jsme nejraději, když může dítě jít přímo do rodiny, ale chránit žadatele také musíme," říká vedoucí referátu náhradní rodinné péče na brněnském magistrátu Olga Dofková.