S rostoucími počty pozitivních případů v posledních týdnech přibývá i lidí, kteří se kvůli covidu-19 dostali do nemocnice. Pohled na statistiky by mohl naznačit, že epidemie postihuje neočkované podobně jako očkované, odborníci však vysvětlují, že tomu tak není.
Podle aktuálních údajů ministerstva zdravotnictví je hospitalizováno přes 3000 neočkovaných pacientů s covidem-19 a zhruba 2500 očkovaných. Pohled do nemocnic však vypadá jinak po přepočtu na 100 tisíc obyvatel. Tento přepočet je zásadní k pochopení vlivu očkování, ukazuje nezkreslená data, protože skupiny očkovaných a neočkovaných nejsou stejně velké ani celkově, ani v jednotlivých věkových skupinách.
Do nemocnic se s nákazou dostanou především starší lidé, mezi kterými je ale zároveň nejvyšší proočkovanost. Základní údaje o celkovém počtu hospitalizovaných ukazují, že zhruba 44 procent pacientů má za sebou obě dávky vakcíny. Jenže například ve věkové skupině 80+ má dokončené očkování 81 procent lidí, čili když se stejný údaj přepočte na 100 tisíc obyvatel, vyjde, že tvoří pouhou čtvrtinu. V kategorii sedmdesátníků, v níž je proočkovanost 86 procent, tvoří šestinu a u padesátníků už jen sedminu. Tento nepoměr se u mladších kategorií dále zvětšuje.
A ještě mnohem citelnější je toto srovnání u pacientů, kteří vyžadují intenzivní péči. Za minulý týden bylo kvůli covidu na jednotce intenzivní péče v přepočtu na 100 tisíc obyvatel 3,5krát víc neočkovaných starších 80 let než plně očkovaných. Mezi sedmdesátníky to bylo skoro sedmkrát více neočkovaných, u šedesátníků devětkrát a padesátníků dokonce třiadvacetkrát víc. Tyto údaje zpracovala Laboratoř otevřených dat, společné pracoviště Fakulta informačních technologií ČVUT v Praze a firmy Profinit.
"Čísla o hospitalizaci lidí s vakcínou a bez ní vypadají skoro podobně proto, že v některých skupinách jsou téměř všichni očkovaní, takže my ten počet hospitalizovaných nepočítáme ze stejné základny," vysvětluje molekulární biolog Evžen Bouřa z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd. Senioři jsou naočkovaní z více než 80 procent, oproti tomu třeba v kategorii od 18 do 39 let má obě dávky jen kolem 55 procent lidí.
"Představme si, že bychom byli někde jako Portugalsko a měli bychom hypoteticky naočkované úplně všechny. Pak bychom přece měli i na JIP sto procent očkovaných lidí, ale to přece neznamená, že vakcína nefunguje," vysvětluje Bouřa na příkladu jihoevropského státu, kde lidé k očkování přistoupili mnohem otevřeněji než v Češi. Ze všech statistik pak podle něj obecně vyplývá, že jsou na tom během epidemie očkování lidé zhruba pětkrát až šestkrát lépe.
Hospitalizovaní očkovaní covid snáší lépe, zní z nemocnic
Na jednotce intenzivní péče ve Fakultní nemocnici Brno tvoří necelou třetinu očkovaní pacienti. Mluvčí nemocnice Veronika Plachá ovšem poukazuje, že ti zde končí často kvůli jiným zdravotním komplikacím. "K dnešku máme 178 pacientů s koronavirem, z toho jich je 36 na jipce. Kolem 30 procent lidí na JIP je očkovaných, ale často jsou to lidé nad 65 let a také lidé s jinými zdravotními komplikacemi. Například jde o očkovanou paní, která podstoupila onkologickou léčbu, brala imunosupresiva, takže byl výrazně snížen efekt očkování, nakazila se a skončila v intenzivní péči," vysvětluje Plachá.
Zástupce ředitele Nemocnice Slaný Tomáš Drasnar pak upozorňuje, že drtivá většina očkovaných hospitalizovaných pacientů skončí dobře. "Očkovaných máme významně méně než půlku. Mají zpravidla delší dobu po očkování, jsou starší, je tam jasný pokles protilátek. Skončí pak u nás s příznaky covidu včetně zápalu plic. Drtivá většina ho však absolvuje velmi dobře," říká.
"Pak máme institut neočkovaného pacienta. A u nich je bohužel průběh covidu o něco agresivnější, než jsme byli zvyklí z jara. Často končí na ventilátoru," popisuje kontrast Drasnar. A dodává, že nemocnicí prošla například paní, která do poslední chvíle tvrdila, že se očkovat nikdy nenechá a nechce ani kyslík, koronavirus nakonec nepřežila. "Jsou to většinou inteligentní lidé, kteří by to měli chápat. Ale nechápou. Je to tragicky smutné, ale o svém osudu si rozhodli sami," upozorňuje.
Setkává se ale také s lidmi, kteří až na lůžku litují, že se nešli očkovat. Drasnar si ale nemyslí, že by velká část z nich poté na vakcínu skutečně šla. "To je to samé, jako když kuřákovi vysvětlujete, že kvůli svému zlozvyku dostal infarkt, a on vám na lůžku odpřisáhne, že už ani neví, co je to cigareta. A pak ho o pět dní později u dveří přistihnete, že hulí jak fabrika," popisuje.
Také podle vrchní sestry neurologie Městské nemocnice Ostrava Lucie Tajdušové, která pracuje na covidovém oddělení, se vážné stavy většinou týkají neočkovaných. "Jde poznat, že Moravskoslezský kraj není tolik proočkován," odkazuje na skutečnost, že moravské regiony ohledně očkování za těmi českými zpravidla zaostávají.
