Brno - Student z Ázerbájdžánu, který v roce 2010 v Praze po hádce zabil nožem jiného cizince, zůstane bez trestu. Nejvyšší soud (NS) odmítl dovolání nejvyššího státního zástupce, a potvrdil tak verdikt, podle kterého mladík jednal v nutné obraně.

Bránil se totiž přesile útočníků, kteří odmítali nabídku smírného řešení konfliktu, navíc nožem neútočil přímo na životně důležité orgány. Uvedl to mluvčí soudu Petr Knötig.

Konflikt se odehrál pozdě v noci v ulici Nekázanka v centru hlavního města. Student se s dalšími cizinci nejprve pohádal v baru, poté se slovní spor přenesl na ulici. Mladík si po chvíli přivolal kamaráda, přisedl do jeho auta, odkud už vystoupil ozbrojen nožem. Jednomu ze soků pak způsobil smrtelné zranění, dalšího zranil lehce.

Městský soud v Praze v roce 2012 uložil Ázerbájdžánci za ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky dva roky vězení. Vrchní soud v Praze ovšem v roce 2013 verdikt změnil a zprostil jej obžaloby právě s odkazem na nutnou obranu. Verdikt tehdy připoutal pozornost médií i odborné veřejnosti.

Ázerbájdžánec se snažil útok odvrátit

Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman se zproštěním nesouhlasil, proto se obrátil s dovoláním na Nejvyšší soud.

Konflikt se podle něj odehrál ve dvou fázích. Poté, co mladík nasedl do kamarádova auta, nemusel již mít podle žalobců vážné obavy ze svých protivníků. Přesto vzal nůž a vystoupil, aby konflikt "dořešil", což vyvolalo další eskalaci násilí.

Podle Nejvyššího státního zastupitelství Ázerbájdžánec svým opětovným vstupem do konfliktu vyjádřil vůli v něm i nadále pokračovat, proto není na místě uvažovat o nutné obraně. Podle Nejvyššího soudu je však dovolání neopodstatněné, a zprošťující verdikt tak definitivně platí.

"Obviněný čelil útoku více útočníků, kteří odmítli jeho návrh na smírné řešení. Obviněný tedy jednal v nutné obraně, nesnažil se cíleně zasáhnout místa, kde jsou uložené životně důležité orgány a snažil pouze odvrátit útok na svoji osobu," uvedl Knötig.

"Obviněný nevystoupil z auta sám, pouze ze své vlastní iniciativy, ale na přímé výzvy poškozených, kdy tito po něm stále požadovali okamžité řešení vzniklého konfliktu," doplnil Knötig. Po vystoupení z auta schytal Ázerbájdžánec první ránu. Když jednoho z protivníků zahnal na útěk, střetl se s druhým, jenž se stal obětí potyčky. Bodl jej do třísel, stehna, břicha a předloktí.

Nejvyšší soud také odkázal na několik starších verdiktů ohledně nutné obrany.

Podle jednoho z nich "samotná skutečnost, že obránce použije proti neozbrojenému útočníkovi zbraně, neznamená, že jde o obranu zcela zjevně nepřiměřenou způsobu útoku". Záleží na způsobu použití zbraně.

Podle jiného rozsudku nelze od obránce žádat, aby spoléhal na náhodu a štěstí, namísto toho, aby přiměřenými prostředky znemožnil hrozící útok a zneškodnil útočníka.