Praha - Mezi Dubčí, Běchovicemi a Kolodějemi roste les V Panenkách, ještě letos vznikne nový rybník v Modřicích a vodní plochy už přibyly například ve Stromovce.
To je jen několik příkladů strategického plánu, kterým se Praha snaží připravit na dopady změny klimatu a zvýšit celkovou ekologickou odolnost metropole.
Magistrát už před časem zveřejnil návrh Strategie adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu, teď pracuje na jeho finální podobě. Metropole se snaží zejména o rozšiřování nebo revitalizaci vodních a zelených ploch.
Podle Davida Vačkáře z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR je jediným řešením rizik klimatických změn systematičtější plánování.
Ve městě například postupně dochází k zatravňování orné půdy.
"V posledních týdnech jsme zatravnili 60 hektarů polí na Dívčích hradech. Na podzim se tam ještě dosází stromy, keře a vznikne lesopark srovnatelný se Stromovkou," řekla pražská radní pro infrastrukturu a životní prostředí Jana Plamínková.
Hlavní město Praha je vlastníkem většiny vodních ploch na území metropole. Od roku 2002 Praha postupně opravuje a revitalizuje jednotlivé rybníky a nádrže.
Nové rybníky vznikly ve Stromovce, v Hloubětíně a letos podle Plamínkové přibude jeden v Modřanech. Jiné vodní plochy jsou obnovovány.
"Loni jsme koupili dva Lítožnické rybníky v Dubči a bude se dělat jejich komplexní revitalizace," uvedla Plamínková.
Ne všechno ale mohou zastupitelé přímo ovlivnit. "Požadujeme po investorech, aby tvořili zelené střechy, kde to jde, a snažím se je přimět k tomu, aby lépe hospodařili se srážkovými vodami," řekla Plamínková.
Dalším bodem jsou protipovodňová opatření.
"Snažíme se všude myslet na měkká opatření, ale kde to nejde, nastupují například suché poldry. Teď pracujeme na přestavbě Rohanského ostrova, kde by měl vzniknout tzv. poldr Maniny.
Dopady klimatických změn budou podle Vačkáře působit městům značné celospolečenské škody.
Mezi strategickými cíli města Prahy z roku 2016 je mimo jiné zmírnění dopadů přívalových dešťů, povodní a dlouhodobého sucha a zajištění stabilního vodního režimu na území metropolitní oblasti.
Radní mají také pracovat na adaptaci budov a udržitelné mobilitě.
Jedinečný projekt v této oblasti představila například Vídeň, která jednu z magistrátních budov nechala porůst zahradou plnou trvalek a bylin, což napomáhá zmírnění tepelného ostrova města.
Islandský Reykjavík se zase chystá radikálně omezit počet benzínových pump a stát se do roku 2040 uhlíkově neutrálním městem.
