Praha – Tým olomouckého vrchního státního zástupce Ivo Ištvana začne pečlivě zkoumat středeční nález Ústavního soudu.
V rozhodnutí se může ukrývat klíč, díky kterému by žalobci v budoucnu obnovili stíhání tria bývalých poslanců ODS Petra Tluchoře, Marka Šnajdra a Ivana Fuksy za trafiky – tedy přijetí vlivných postů ve státních firmách výměnou za složení poslaneckého mandátu.
Nejvyšší soud sice právní názor žalobců před dvěma lety rozmetal se zdůvodněním, že poslanci si trafiky nechali slíbit na půdě Sněmovny, a tudíž se na ně vztahovala takzvaná indemnita a jejich jednání nebylo trestné.
Jenže Ústavní soud se ve středu ve svém nejnovějším nálezu postavil na Ištvanovu stranu. A řekl, že beztrestnost se na poslance vztahuje jen ve chvíli, kdy hovoří do pléna k ostatním kolegům. A nikoliv když jednají v zákulisí nebo když se vyjadřují na sociálních sítích.
Verdikt ústavních soudců sice neplatí zpětně do minulosti, přesto ho v Olomouci prozkoumají, aby zjistili, zda jim může v jedné z větví kauzy Nagyová pomoci. "My to rozhodnutí Ústavního soudu podrobíme analýze. Následně se tím budeme zabývat a zkoumat všechny možnosti. Ústavní soud dal plně za pravdu naší právní konstrukci,“ řekl náměstek vrchního státního zástupce Pavel Komár.
Zda poslance znovu obviní, však podle něj není možné předjímat.
Obvinění trojice Tluchoř, Šnajdr a Fuksa bylo v minulosti zastaveno a všichni bývalí poslanci se dohodli se státem na odškodnění nejen za stíhání, ale i za měsíční pobyt ve vazbě.
Naději však dává žalobcům mimo jiné i to, že kauza trafik jako taková neskončila a jsou v ní obviněni expremiér Petr Nečas, jeho bývalá sekretářka a nynější manželka Jana Nečasová (Nagyová) a také exnáměstek ministra zemědělství Roman Boček.
"V kauze exposlanců ODS nedošlo k zastavení trestního stíhání. V zásadě je možností ve hře více, ale já je nebudu nyní komentovat," dodal Komár.
Advokáti: Našich klientů se to netýká
Advokáti bývalých poslanců se případného nového stíhání klientů neobávají.
"Všechno je možné. Ale nemyslím si, že by v konečném důsledku mohla být snaha překonat dřívější rozhodnutí Nejvyššího soudu o vynětí exposlanců z pravomoci orgánů činných v konkrétní věci úspěšná,“ řekl například Tomáš Gřivna, který hájí Ivan Fuksu.
Advokát Marka Šnajdra Lukáš Trojan řekl, že vše považuje jen za odbornou polemiku mezi Nejvyšším soudem a Ústavním soudem. „Na naši kauzu to určitě nemůže mít vliv,“ uvedl Trojan.
Ústavní soud se trafik v kauze Nagyová dotkl jen nepřímo. Soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková řešila jiný příběh - stížnost exposlance Věcí veřejných Otto Chaloupky, který dostal podmínku za výroky o Romech na sociální síti Facebook. Chaloupka argumentoval tím, že status psal jako poslanec, a vztahovala se tedy na něj imunita. To ale Ústavní soud odmítl.
Beztrestnost se podle středečního nálezu nevztahuje na soukromá jednání a projevy poslance.
"Z toho mimo jiné vyplývá, že pokud poslanec v průběhu schůze Poslanecké sněmovny poskytne rozhovor celostátní televizi, i kdyby to bylo přímo v sále, kde schůze probíhá, nejde o projev chráněný parlamentní indemnitou, protože to není projev směřující vůči jiným poslancům, ale projev, který je funkčně totožný s projevem v televizi mimo budovu Parlamentu," uvedla soudkyně Šimáčková. Totéž platí pro blogové příspěvky, SMS zprávy nebo tweety poslané při schůzi Sněmovny nebo Senátu.
Bártovy obálky
Nejvyšší soud v minulosti rozhodl sporně kromě kauzy trafik exposlanců ještě v případu Víta Bárty, když ho vyňal z pravomoci policie a soudů v těch částech obžalob, které se týkaly skutků souvisejících s výkonem mandátu ve Sněmovně.
Bárta po rozhodnutí Nejvyššího soudu nebyl dále souzen za to, že spolustraníkům na jednání poslaneckého klubu Věcí veřejných nabídl výhodnou půjčku. Poslanci to označovali za úplatek, kterým si Bárta chtěl koupit jejich loajalitu.
