Je to měsíc a jeden den, kdy se stal vedoucí zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky a zároveň poradce premiéra Babiše Rudolf Jindrák zmocněncem Česka pro konzultace s Ruskem. Mandát mu z rozhodnutí vlády započal 1. srpna. Deklarovaným cílem rozhovorů je urovnat napjaté vztahy mezi oběma zeměmi, které se od počátku letošního roku výrazně zhoršily.
Za vyostřením vzájemné atmosféry stojí neshody na diplomatickém a historickém poli. Rusové těžko nesou politiku pražské samosprávy. Za urážku považují především fakt, že radnice Prahy 6 z veřejného prostoru stáhla sochu sovětského maršála Ivana Koněva. České straně zase vadí nedostatečná péče o hroby legionářů na ruském území.
Nejdramatičtější kapitolu vztahů představuje vzájemné vyhoštění celkem čtyř diplomatů. V červnu museli opustit Česko dva pracovníci ruské ambasády, jejichž vzájemný spor vyústil v podezření na snahu ruské strany ohrozit život pražských politiků v čele se starostou Prahy 6 Ondřejem Kolářem a primátorem Zdeňkem Hřibem. Rusko obratem vyhostilo dvě české diplomatky.
Ať si to Bělorusové vyřídí sami
"Zahájení česko-ruských konzultací předpokládáme v horizontu nadcházejících týdnů. Probíhat budou formou fyzických setkání představitelů České republiky, včetně zástupců ministerstva zahraničí, a Ruské federace," sdělila Aktuálně.cz mluvčí resortu Zuzana Štíchová. "Z pohledu ministerstva je cílem konzultací dosáhnout racionalizace vzájemných vztahů a nastavit budoucí korektní spolupráci," dodala.
Přesný termín zahájení rozhovorů není jasný. Podle spolehlivých informací Aktuálně.cz z diplomatických kruhů hraje v jeho určení roli také současná dramatická situace v Bělorusku. Už měsíc tam probíhají největší demonstrace za posledních 30 let. Spustil je průběh posledních prezidentských voleb, jež byly podle mezinárodních pozorovatelů zmanipulované ve prospěch vládnoucího diktátora Alexandra Lukašenka.
Pro obdobná jednání, jaká se chystají mezi českou a ruskou stranou, je důležitý jejich nejbližší zahraničně-politický kontext. Z vyjádření Lukašenka i jeho ruského protějšku Vladimira Putina plyne, že není vyloučená ruská vojenská intervence ve prospěch stávajícího režimu. Česká strana by přitom ráda usedla ke stolu s Rusy s jistotou, že situaci v zemi Bělorusko vyřeší samo bez vnějších zásahů.
Pozvánka od sněmovního výboru
Navzdory stanovisku Černínského paláce, že cílem je "racionalizace" vztahů, z oficiálního rozhodnutí vlády Andreje Babiše nevyplývá, jaký má vedoucí českého vyjednávacího týmu Jindrák úkol. Kabinet nestanovil žádné konkrétní cíle. Proto chce zmocněnce zahraniční výbor Poslanecké sněmovny pozvat na své nejbližší zasedání, které proběhne 24. září.
"Jindrák byl zmocněn, ale vlastně nevíme k čemu. I proto jsem inicioval, aby byl pozván na příští jednání sněmovního zahraničního výboru, kde nám může své vize a svoji práci představit," potvrdil Aktuálně.cz místopředseda výboru Jan Lipavský (Piráti), který je zpravodajem v rámci tohoto tématu.
Jindrák zatím pozvánku neobdržel. Z jeho vyjádření ale plyne, že se příchodu na výbor bránit nebude. "Proč ne, nemám s tím problém, na zahraniční výbor jsem vždycky chodil rád. Je to téma, které překračuje rámec kanceláře prezidenta, můj mandát je se souhlasem mého zaměstnavatele vládní," řekl Aktuálně.cz.
Záda Jindrákovi kryje "moskevský" diplomat
V rámci příprav na konzultace se nyní ladí okruhy témat, o nichž se bude mluvit. Ve hře je politika, ekonomika či energetika. K jednotlivým tématům se pod Jindrákem rodí i odpovídající pracovní skupiny. Podle informací Aktuálně.cz je hlavní postavou při jejich sestavení Jindrákův nejbližší podřízený Petr Pirunčík. V zahraničním odboru prezidentské kanceláře má na starosti agendu zemí východní Evropy.
"Petr Pirunčík je prakticky můj zástupce, trávil nějakou dobu v Moskvě. Je to jeden z nejschopnějších diplomatů, které jsem potkal," vysvětluje Jindrák. Pirunčík působí v prezidentské kanceláři od září 2015. V diplomacii se pohybuje posledních deset let, od října 2010 do srpna 2014 byl třetím tajemníkem na české ambasádě v Moskvě.
Jindrákův přímý protějšek při konzultacích bude první náměstek ruského ministra zahraničí Vladimir Titov. Na rozdíl od Jindráka nemá mandát přímo od své vlády, střetne se s ním "jen" z titulu své funkce. "Respektujeme jejich vnitřní jmenovací režim, stejně jako Rusové náš. Tady to končí. Že bych říkal, že s ním nebudu jednat, protože nemá stejné usnesení vlády, to ne," zdůrazňuje Jindrák.
Momentálně se během příprav na konzultace stýká s ruským velvyslancem v Praze Alexandrem Zmejevským, obdobnou komunikaci by měl vést i náměstek Titov s českou ambasádou v Moskvě. Prací na podobě konzultací se účastní i český velvyslanec v Rusku Vítězslav Pivoňka, který se pak má zapojit i do samotných rozhovorů.
Jindrák, české zájmy a dopis Kuberovi
"Problém česko-ruských vztahů spočívá v tom, že s námi ruská strana odmítá komunikovat na vládni úrovni. Setkání premiérů či ministrů zahraničí neproběhlo přes deset let. Jmenování zvláštního zmocněnce na tom nic nezmění," zůstává kritický k uspořádání rozhovorů místopředseda sněmovního zahraničního výboru Lipavský.
Bezpečnostní think-tank Evropské hodnoty vyjadřuje obavy o to, zda Jindrák bude důsledně hájit české zájmy. Připomíná jeho roli ve výhrůžném dopisu čínské ambasády záhy zesnulému předsedovi Senátu Jaroslavu Kuberovi kvůli jeho chystané cestě na Tchaj-wan. Na dopis upozornilo Aktuálně.cz. Deník N pak zjistil, že si ho u Číňanů objednal Jindrákův šéf a kancléř prezidenta Vratislav Mynář. Jindrák okolnosti jeho vzniku odmítl poslancům vysvětlit.
"K česko-ruské bilaterální relaci dnes není žádná zvláštní agenda konvenující českým zájmům. Naše vstřícnost bude vykládána jako naše slabost a nepřátelské aktivity vůči České republice budou dále stupňovány," řekl Aktuálně.cz ředitel think-tanku Jakub Janda.
Podle něj by vláda měla jasně pojmenovat, čeho chce prostřednictvím Jindráka dosáhnout. Jako ideální cíl vnímá Janda zeštíhlení ruského diplomatického aparátu v Praze, zastavení stíhání českých politiků ruskými orgány za odstranění Koněvovy sochy, zastavení dezinformační kampaně prostřednictvím Ruskem placených serverů nebo řádnou péči o hroby legionářů.
Obnovení vrcholných diplomatických styků
Oficiální dvoustranná jednání s ruským ministrem zahraničí naposledy vedl coby šéf české diplomacie Cyril Svoboda roku 2006. Podle něj by byla ideálním výstupem konzultací právě dohoda na obnovení vrcholných diplomatických styků.
"Mělo by se usilovat o to, že se opět zahájí pravidelný dialog. Že se bude jednat v těch a těch termínech, i když víme, že témata jsou tuhá a může to být komplikované," řekl Aktuálně.cz Svoboda.
Ostatně s pravidelnými styky počítá i stávající smlouva o česko-ruském přátelství z roku 1993. Podle ní by se měly obě strany potkávat na nejvyšší úrovni jednou ročně, stejně tak by spolu měli být v pravidelném spojení ministři zahraničí obou zemí.
Obdobný cíl potvrdil Jindrák v nedávném rozhovoru pro Lidové noviny. "Je zde otázka ambice, co by mělo být na konci toho procesu. Podle mého soudu třeba vrcholová schůzka od ministra zahraničních věcí přes premiéra až po prezidenta," řekl.
