Praha - Pondělní razie proti pachatelům podezřelým ze zabíjení tygrů ukazuje na řadu nedostatků v českých zákonech. Některé soukromé zooparky, jež nabízejí mazlení s mláďaty šelem, využívají nejednotný výklad zákona a čelí podezření z neoprávněného vybírání vstupného za vystavování zvířat.
Upozornili na to pracovníci z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR). Ti dlouhodobě kritizují i samotné mazlení se šelmami, které podle nich hraničí s týráním. Zejména mláďatům totiž zasahuje do jejich biorytmu.
Pracovníci agentury, která spravuje mezinárodní databázi chráněných živočichů a rostlin (CITES) na území Česka, letos v květnu zmapovali praktiky některých zookoutků. Vybrali ta zařízení, která inzerovala bližší kontakt se šelmami. Šlo o Zoodomek Karlštejn, Faunapark Horní Lipová, Kontaktní Zoopark Zvole a další dva zooparky v Karlštejně a Doksech.
Ty dva poslední patří Ludvíku Berouskovi staršímu, jednomu z největších tuzemských chovatelů šelem. Právě on je od středy spolu s dalšími dvěma obviněn kvůli neoprávněnému nakládání s chráněnými zvířaty ve vazbě. Policisté a celníci při pondělním zásahu v Praze, středních a severních Čechách zajistili tělo usmrceného tygra, čtyři kusy kůží, drápy i další části tygřích těl a dvacet dalších zabitých chráněných živočichů.
Krmení, fotka i pohlazení bez licence zoo
Návštěvníci mohou v kontaktních zooparcích vidět například krmení tygra z úst chovatele do tlamy syrovým masem, vyfotit se za úplatu s mládětem lva nebo tygra nebo hladit dvouletého lva tak, že strčí ruku skrze pletivo.
"Ani jeden z námi navštívených 'kontaktních zooparků' nemá od ministerstva životního prostředí podle zákona č. 162/2003 Sb., o zoologických zahradách udělenou licenci k provozování zoologické zahrady, a tedy není oprávněný k výběru vstupného," uvedla Patricie Čechová, odborný rada vědeckého orgánu CITES.
Ve většině zařízení, která pracovníci agentury jako běžní občané navštívili, se navíc setkali s tím, že po zaplacení vstupného, případně nějakého doprovodného zážitkového programu, jim provozovatelé nevystavili žádný daňový doklad. Zjištění Čechová prezentovala i na semináři nazvaném Mazlením k týrání?. Česká inspekce životního prostředí už o tom podle ní neoficiálně ví, Čechová proto zvažuje, že ještě pošle oficiální podnět ke kontrole.
"U nás je jediný problém, že nemáme stavební povolení. Nejsme označeni jako zoologická zahrada. O status se musí zažádat. Tady to funguje na OSVČ, zaměřujeme se na chov a výcvik exotických zvířat, což je vlastně naše práce a projekt. Těchto chovů se to netýká, protože jde o malochovy," sdělil Aktuálně.cz Filip Valášek ze zvolského zooparku, z něhož v červnu utekla puma. V místním parku podle něj skončilo několik zvířat, kterých se lidé zbavovali kvůli tomu, že je jako domácí mazlíčci přestali bavit. Zoopark je tak prý zachraňuje.
Za zoo se nepovažuje výstavní zařízení, které chová méně než 20 druhů volně žijících savců a ptáků a nevystavuje volně žijící živočichy pro veřejnost. Ani to, které chová daný počet živočichů a vystavuje je veřejnosti bezplatně. Z pohledu veterinářů musí zoopark splňovat zákon na ochranu zvířat proti týrání a veterinární zákon. Ministerstva životního prostředí a zemědělství už ale chystají legislativní změny, které by pravidla pro chov exotických šelem a jejich evidenci výrazně zpřísnily.
Podle ředitele odboru druhové ochrany na ministerstvu životního prostředí Jana Šímy by se vybírat vstupné v zásadě nemělo, ale explicitně to zakázáno není. "Důležité je však prověřit, zda v daném případě skutečně nejde o zoo, protože pokud zařízení vybírá vstupné za to, že trvale vystavuje živočichy, a nespadá pod žádnou z výše uvedených výjimek, o zoo s nezbytností licence by se jednalo," řekl Šíma.
Mazlení a focení s malými lvíčaty a tygřaty je u veřejnosti čím dál oblíbenější. "Velké kočkovité šelmy jsou záměrně množeny za tímto účelem, aby bylo dost mláďat a určité subjekty (zooparky, zookoutky apod.) vydělávají hodně peněz. Hraje se na emoce lidí a jejich "lásku ke zvířatům". Ve skutečnosti jsou mláďata odebírána matkám ve velmi malém věku a mazlení lidí a kontakt s nimi pro ně znamená obrovský stres. Jejich doba použitelnosti je však omezená a je třeba se zamyslet nad tím, kde a jak zvířata asi končí," řekla Aktuálně.cz mluvčí inspekce Radka Nastoupilová.
Inspektoři upozorňují i na to, že tygři v soukromých chovech nepřirozeně rychle umírají a dožívají se do zhruba pěti let věku. Normálně se přitom dožívají až 20 let.
"V kombinaci se záchyty tygřích produktů to vytvořilo celkem pravděpodobnou domněnku, že zde dochází k nelegálnímu obchodu," doplnila Nastoupilová.
"Vždycky se objeví na internetu mládě, které matka opustila, mládě tam je na nějakou dobu, velmi krátkou, a pak se někam ztratí a objeví se nové mládě. Kam asi to mládě může jít? Buď do dalšího chovu, anebo třeba i na porážku," míní ředitel pražské zoo Miroslav Bobek.
Zvířata podle něj žijí v nevyhovujících podmínkách, mláděte se vezme samici, odchovává se uměle a za peníze se půjčuje na pomazlení. "Lidi se s tím fotí a netuší, že dělají něco špatného. To je ohromný problém. Vyvrcholením toho byl Berousek," dodal.
Odborníci upozorňují na to, že se počty exotických šelem v Česku zvyšují a se soukromými chovy jsou problémy. Nejčastěji chovanou velkou kočkou v Česku je podle centrální databáze CITES lev. Těch je v Česku nyní 236, z toho jen čtyřicítka žije v zoologických zahradách, ostatní jsou u soukromníků. Tygrů je registrováno 173, z toho 40 v zoo a pum je 135 kusů. Veterináři, jejichž počty jsou střídmější, evidují chovy jinak než CITES.
