"S výpadky jednotlivých přípravků se střídavě potýkáme a léčiva se tak snažíme adekvátně nahrazovat dle možností. Aktuálně velký problém představují například antibiotické oční kapky," popisuje mluvčí ústecké nemocnice Jana Mrákotová.
Očekávají zde dodávku penicilinu a dalších antibiotik ze Slovenska, která by měla přijít v průběhu ledna i v únoru. "V minulém týdnu již první dodávka penicilinu dorazila a okamžitě jsme ji začali vydávat," doplňuje Mrákotová.
Také Fakultní nemocnici Bulovka v Praze nejvíce chybí některá antibiotika, například Augmentin či Amoksiklav v tabletách pro dospělé i v sirupech pro děti. "Stále není dostatek sirupů pro děti do šesti let na horečku a bolest, jako je Nurofen, Ibalgin, Paralen a Panadol," upozorňuje mluvčí nemocnice Eva Libigerová.
Nemocnice nyní využívají alternativy, které ale mají svoje nevýhody. Například v lékárně Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně řeší nedostatek sirupu pro děti Nurofen tak, že větší děti přesměrují na tablety nebo Ibalgin. "U menších doporučíme naše připravované ibuprofenové čípky, popřípadě sirup Paralen, který ale funguje pouze na teplotu a bolest, nemá protizánětlivý účinek," popisuje vedoucí lékárny Pavel Kurfürst.
Chybí jim i čípky pro děti Paralen, Panadol a Nurofen, některé antibiotické sirupy nebo protizánětlivé oční kapky. Nevýhodou alternativ podle Kurfürsta je, že mají trochu jiný účinek. "V případě antibiotik se musí používat jiná, která mají širší spektrum účinku a s tím související větší nežádoucí účinky. Problémem je také časová náročnost - v případě výpadku léků na recept je třeba změnu konzultovat s lékařem, což představuje časovou zátěž pro lékaře, lékárníky i pacienty," dodává Kurfürst.
Slovenský penicilin už je v lékárnách
Ministerstvo zdravotnictví minulý týden uvedlo, že zajistilo mimořádnou dodávku antibiotik ze států Evropské unie, například ze Slovenska. Jedná se o antibiotika, která jsou registrovaná v některém jiném členském státu Evropské unie. Vláda schválila jejich dočasnou úhradu z veřejného zdravotního pojištění. Pojišťovny to podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) bude stát asi 150 milionů korun navíc.
Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka se léky registrované v zahraničí liší třeba jen ve velikosti balení. Válek avizoval, že v průběhu ledna a února do Česka dorazí skoro půl milionu balení různých druhů antibiotik.
Mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice Marie Heřmánková přesto označuje situaci u některých antibiotik za stále turbulentní. "Základní peniciliny ze Slovenska dorazily v nízkém počtu, navíc v režimu neregistrovaného přípravku," upozorňuje.
Podle Dvořáčka by se brzy situace měla začít rychle zlepšovat. "Podařilo se výrazně, asi o měsíc, urychlit dodávku některých léků, především antibiotik s obsahem amoxicilinu. Více než sto tisíc balení je již v Česku v distribuci a předpokládáme, že do konce týdne by měly být tyto léky v lékárnách. Už je také obnovena dodávka registrovaného penicilinu a další dodávky jsou v plánu," popisuje.
Naprostá stabilizace trhu však podle něj potrvá ještě minimálně čtrnáct dní. Do té doby tedy ještě mohou některá antibiotika chybět. "Situace byla rozjitřená, proto jsou objednávky lékáren větší, než je aktuální potřeba, a bude chvíli trvat, než se trh saturuje. Ale to nejhorší máme za sebou a vypadá to, že dodávky antibiotik, které se teď začínají navážet, budou stačit minimálně do léta," vysvětluje Dvořáček.
Co se týče Nurofenu, již před Vánoci přišlo 340 tisíc balení tohoto léku. Jenže lidé ho rychle vykoupili. "Jeho spotřeba neodpovídá počtu nemocných dětí a průběhu jejich onemocnění," upozorňuje náměstek. Na konci ledna má být dodáno dalších 80 tisíc balení.
Ministr Válek tak vyzval k tomu, aby lidé léky zbytečně neskupovali. Nurofen navíc někteří prodávali třeba na sociálních sítích. Černým trhem s léky se nyní zabývá Státní ústav pro kontrolu léčiv.
Epidemie na ústupu
Ke zlepšení situace přispívá i to, že lidí s respiračními infekcemi nyní podle Státního zdravotního ústavu ubývá. Chřipková epidemie však odeznívá jen pomalu a podle vedoucího oddělení epidemiologie infekčních nemocí Jana Kynčla nemocnost nadále zůstává na vysokých hodnotách.
"Epidemie začala zhruba v polovině prosince. Nyní počty nemocných v celkovém hodnocení stále oscilují těsně pod hranicí pro vyhlášení epidemie a v jednotlivých krajích kolem této hranice," říká Kynčl s tím, že tato hranice je 1600-1800 případů na 100 tisíc obyvatel. Čísla nemocných by však mohla dále klesat i díky chladnějšímu počasí, ve kterém se méně šíří zejména nechřipkové respirační viry.
"Ústup chřipkové epidemie má určitě na současnou situaci zásadní vliv. Nicméně stále máme velké množství dětských pacientů s respiračním onemocněním. Naštěstí ale jejich počet začíná klesat a oproti období na konci minulého roku došlo k výraznému zlepšení," potvrzuje trend mluvčí Thomayerovy nemocnice Petr Sulek.
Ministerstvo zdravotnictví se chce nyní podle náměstka Dvořáčka začít připravovat na příští podzim, aby se situace s nedostatkem některých léků neopakovala. Od výrobců nejzásadnějších léčiv chce získat informace, kolik jich mají v plánu pro Česko vyrobit.
Důvodů, proč některé léky chybí, je víc. Covid utlumil respirační nemoci a jejich epidemie je nyní o to silnější. Spotřeba léků je letos podle Dvořáčka o desítky procent vyšší než v roce 2019, tedy před vypuknutím pandemie. Problémem je podle ministra Válka také plánování výroby léků a prodloužení dodacích lhůt. Dříve z Číny dorazilo zboží za čtrnáct dní, teď to podle ministra trvá i čtyři měsíce.
