Existovaly chvíle, kdy přestávala věřit, že její boj s koronavirem v Uherskohradišťské nemocnici bude úspěšný. Patřila totiž k těm, jejichž stav označovali lékaři za vážný. "Byla jsem připojená k přístrojům, pod klíční kostí měla zavedené kanyly, dostávala antibiotika do žíly, injekce do břicha, kapačky a užívala jsem slavný remdesivir. A měla jsem čtyřicítky horečky. Bylo mi mizerně," vzpomíná čtyřicetiletá Nikol z Ostrožské Lhoty nedaleko Uherského Hradiště.
Přestože si někteří lidé stále myslí, že koronavirus napadá jen starší a obézní, o ní rozhodně nic takového neplatí. Přesto se její život během velmi krátké chvíle ocitl v ohrožení a ona musela do jediné nemocnice ve Zlínském kraji, kam putovali všichni pacienti s covidem. Nemocnice v Uherském Hradišti tak byla místem, kde jako první v zemi zažili nečekaně silný návrat epidemie.
"Největší fyzickou námahou bylo třikrát denně si sednout a sníst rohlík, chleba a pár lžiček polévky. To mě natolik odrovnalo, jako bych vyběhla na Sněžku. Ale věděla jsem, že musím nabral síly. Snažila jsem se s tím neřádem bojovat a věřila, že bude líp," říká a je šťastná, že vše nakonec dobře dopadlo.
Když ji její manžel Kamil Beňo vítal, měl pro ni kytici a také vzkaz, který umístil na sociální sítě. "Konečně zase spolu doma. Děkujeme ti, že jsi bojovala jako lvice a také děkujeme Uherskohradišťské nemocnici, že jste nám ji vyléčili," psal manžel. A ona už s odstupem několika dní popisovala, jak moc je lékařům vděčná za jejich pomoc. "Všichni byli úžasní. Pořád se mě snažili povzbuzovat a tvrdili, že o mě budou bojovat," svěřila se Nikol Aktuálně.cz.
Ne každý měl takové štěstí, lidé v kraji sousedícím se Slovenskem najednou poznávali, že se jim kdokoliv mimo region vyhýbá a sami se postupem času stále více obávali o sebe i své blízké. Oni, kteří jinak patří pro svou družnou povahu, silný vztah k tradicím i půdě a schopnost pobavit se písničkou a výborným vínem k lidem, které naopak turisté v dobrých časech vyhledávají.
Exsenátor Valenta zval na "zrušené" Slavnosti vína
Ředitel Uherskohradišťské nemocnice Petr Sládek v rozhovoru pro Aktuálně.cz přiznává, že nejtěžší pro něj v září a částečně i v říjnu bylo, když sledoval boj o životy pacientů s covidem a zároveň bezstarostný život lidí za zdmi nemocnice, kteří si hrozbu neuvědomovali.
"Byly to dva odlišné světy. Hrozně mi to vadilo. Řada lidí vůbec nevěřila tomu, jak je situace vážná, ale nemohl jsem s tím nic dělat. Tak jsem se alespoň snažil ukázat náš svět v nemocnici, reálný náhled na boj s covidem jak u pacientů, tak u vysílených zdravotníků," říká Sládek, který poskytoval rozhovory a líčil, co může covid způsobit.
Sládek v letošních volbách kandidoval za ODS do Senátu a na začátku září rozjel naplno svou kampaň. Rozjel ji doslova, protože se svými podporovateli den co den projížděl celý region. Ale jen do 15. září. Následující den oznámil, že kontaktní část své kampaně musí ukončit, protože situace s koronavirem začíná být vážná.
Právě v těchto dnech začalo rychle přibývat nakažených. Okres Uherské Hradiště byl jako jeden z vůbec prvních označen ministerstvem zdravotnictví oranžovou barvou, což znamenalo, že hygienici přestávají mít kontrolu nad tím, kde všude se virus šíří. Brzy přišla nejhorší barva - červená.
Jenže ani tak mnoho lidí nebralo upozornění a statistiky vážně. Radnice sice zrušila velmi oblíbené Slavnosti vína a otevřených památek, kterých se účastnily jindy až desítky tisíc lidí, ovšem tehdejší senátor Ivo Valenta se rozhodl ve svých sklepích uspořádat (ne)Slavnosti vína.
"Sklepy budou mít otevřeno tak jako každý víkend, navíc zde atmosféru zpestří devět cimbálových muzik a zatančí folkloristé," zval Valenta občany několik dní před volbami, ve kterých se snažil obhájit křeslo senátora.
Na jednu stranu lidi nabádal, aby byli opatrní, ale zároveň na sociálních sítích dával svým mnoha fanouškům najevo, že důsledky epidemie se přehánějí. V rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdil, že nechtěl nikdy nemoc zlehčovat. "Nicméně je zde spousta daleko závažnějších onemocnění, kvůli nimž žádná podobná opatření nejsou realizována," namítal.
Ovšem počet pacientů s covidem v Uherskohradišťské nemocnici narůstal, až dosáhl kritické hranice. Navíc se hromadili lidé na odběrech, takže nemocnice sháněla dobrovolníky z řad studentů medicíny a zdravotnických oborů. V pondělí 14. září leželo v nemocnici 18 pacientů, z toho šest ve vážném stavu. V pátek 25. září jich bylo už 42 a s každým dalším dnem se číslo zvyšovalo.
Bylo jasné, že s rostoucím počtem nakažených bude stoupat i počet hospitalizovaných a také zemřelých. Dne 25. září informovala Vendula Ševčíková z krajské hygienické stanice, že jen v okrese Uherské Hradiště je 414 potvrzených případů onemocnění, o čtyři dny později jich bylo už 1190.
O napětí mezi lidmi nejlépe svědčil tehdejší povzdech ředitele Sládka, který se byl podívat na odběrové místo. "Nestačil jsem žasnout, jaká arogance, zloba a agrese může být v lidech. Všichni zaměstnanci pracují na sto procent a jako poděkování od mnohých lidí dostávají bohužel nadávky a osočování. Nikdo v nemocnici a na odběrovém místě nemůže za to, že není zadána žádanka v ministerském registru! Nikdo u nás nemůže za to, že registr opakovaně kolabuje! Nikdo nemůže za to, že je tu epidemie! Nerozumím tomu, proč si lidé vybíjejí svoji zlobu na těch, kteří pracují i nad rámec svých povinností, na úkor osobního volna a rodin. Je mi smutno z toho, kam se společnost dostala," rozčiloval se.
Naopak si pochvaluje pomoc dalších nemocnic v kraji nebo Fakultní nemocnice Motol v Praze či ministerstva zdravotnictví. Pokud jde o Motol, její ředitel Miloslav Ludvík po telefonátech se Sládkem nabídl svá intenzivní lůžka, takže minulý týden pět pacientů ze Zlínského kraje převážela kolona sanitek do Motole. "Pokud jde o ministerstvo, požádali jsme o technickou výpomoc v podobě plicních ventilátorů. Reakce byla velmi rychlá a ventilátory nám byly dodány," říká Sládek.
Ve 13 hod jsme ze Zlínského kraje převzali pět covid+ pacientů na umělé plicní ventilaci. Byli hospitalizováni na specializované covid jednotce, kde nyní pečujeme o 20 pacientů v těžkém stavu. pic.twitter.com/UScz6jay3g
— Fakultní nemocnice v Motole (@FnMotol) November 6, 2020
V okamžiku, kdy měl Sládek na konci září v nemocnici už 60 pozitivních pacientů, rozhodlo vedení kraje, že je nezbytné začít směrovat pacienty s covidem také do dalších tří nemocnic v kraji s tím, že Uherské Hradiště se bude starat již jen o své spádové pacienty.
Viru patrně napomohla pospolitost lidí
Jak je možné, že Zlínský kraj a obzvlášť okres Uherské Hradiště tak silně zasáhl koronavirus? "Několikrát jsme to probírali s hygieniky, ale nedokážu vám na to jednoznačně odpovědět," reaguje starosta Uherského Hradiště a zároveň poslanec za ODS Stanislav Blaha.
"Největší nárůsty zaznamenali hygienici se začátkem září, když se děti začaly vracet do škol. Uzavřené, nevětrané prostory, ve kterých sedělo hodně žáků, pak asi udělaly své. Nemám ale žádná data, která by říkala 'po této akci byl explozivní nárůst nakažených covidem-19'," dušuje se.
Faktem ale je, že se v tomto regionu, velmi bohatém na tradice, uskutečnilo několikero hodů, byť jich nebylo zdaleka tolik jako v minulosti, a navíc za poměrně přísných hygienických opatření. Starosta Blaha si však nemyslí, že tyto akce napomohly tomu, že Hradišťsko "vyskočilo" s nákazou nad jiné regiony. "Některé městské části uspořádaly hody, ale mladí k tomu přistupovali opravdu zodpovědně. Konzultovali vše dopředu několikrát s námi i s hygienou, nosili roušky, přemisťovali stojany s dezinfekcí, hodová zábava neprobíhala v uzavřených prostorech, ale venku," říká.
Ovšem když se dá člověk do řeči s lidmi na ulicích, mnozí se rozpovídají o tom, že Slovácko vždycky bylo místem, kde lidé měli velkou potřebu se potkávat a třeba si i zazpívat, ať už někde venku, nebo ve vinných sklípcích, které jsou rozesety po celém regionu.
"Jsme tady družnější, potřebujeme být spolu, popít si, chytnout se kolem ramen, zazpívat si. Takže jak končily prázdniny, lidé se vraceli z dovolených a začala burčáková sezona, tak začalo také masivní sdružování, začaly všechny možné odložené oslavy a slavnosti. Proto jsme tady měli koronavirus o čtrnáct dní dříve než jinde," je přesvědčený poslanec za zdejší region Petr Gazdík (STAN).
Podle něho se právě toto spojilo s neochotou lidí dávat si pozor. "Za to může vláda, protože tím, jak podcenila druhou vlnu epidemie, absolutně se na ni nepřipravila, zlehčovala její příchod, a ještě navíc nedokázala vysvětlit svá opatření, tak lidé ztratili k takovým opatřením důvěru," míní poslanec.
Do města se vozili lidé s covidem z celého kraje
Od řady místních lidí je slyšet ještě jedna údajná příčina tak velkého a brzkého rozšíření epidemie. Jsou přesvědčeni, že za to může rozhodnutí kraje vozit covidové pacienty do jejich nemocnice, odkud se podle nich mohla nákaza šířit.
Stovky lidí na sociálních sítích sdílely a další stovky "lajkovaly" příspěvek zástupce primáře plicního oddělení Uherskohradišťské nemocnice Pavla Tkadlece, který na Facebooku v polovině října kritizoval vedení kraje za to, že "jeho" nemocnice byla určena jako jediná pro infekční nemoci.
"Byl bych rád, aby nezůstalo zapomenuto, jaký sociálně-zdravotnický experiment byl na našem regionu učiněn a jak byl tento okres hozen přes palubu. To vše díky zdravotní koncepci současného vedení Zlínského kraje, která už tak těžkou dobu pro náš kraj učinila ještě násobně těžší," stěžoval si lékař. "Náš region je dlouhodobě nejhorší v počtu covid pozitivních osob a naše nemocnice měla jednu dobu dokonce nejvíce covid pozitivních pacientů z celé České republiky! Došlo k neuvěřitelnému přetížení lékařského, nelékařského i manažerského personálu," uvedl lékař a spojil tento stav s nárůstem případů v regionu. "Tato situace logicky vedla k nákaze ošetřujícího personálu a nadprůměrnému šíření infekce do okolí Uherského Hradiště," tvrdil.
To ovšem končící hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL), starosta Blaha i ředitel nemocnice Sládek odmítají. "Je to nesmysl. Opravdu velký nesmysl. Určitě my nejsme a nebyli jsme zdrojem nákazy, rozběhlo se to mimo naši nemocnici," prohlašuje Petr Sládek a ujišťuje, že hygienická opatření v nemocnici jsou velmi přísná. "Je velký omyl si myslet, že náš personál se nakazil od pacientů a potom dál nemoc šířil a tím došlo k tak masivnímu nárůstu. Ze začátku počty nakaženého personálu byly jen velmi malé," argumentuje.
Starosta Blaha přikyvuje. "Hradišťská nemocnice nebyla a není žádné 'koronavirové epicentrum'. Mají tu nastavená přísná opatření, sestry i lékaři se několikrát denně převlékají do ochranných obleků, které si i utěsňují páskou, aby zamezili přenosu viru," vysvětluje.
Dnes už bývalý hejtman Jiří Čunek zároveň odmítá, že by on a jeho vedení kraje rozhodli o tom, že právě nemocnice v Hradišti bude vystavena takovému náporu. "Zdravotní koncepce byla přijata předtím, než jsme my přišli do vedení," tvrdí. Podle informací Aktuálně.cz ovšem právě za něj se rozhodlo, že Uherskohradišťská nemocnice bude určena jako první pro všechny covid pacienty, protože jako jediná měla v kraji lůžkové infekční oddělení.
Čunek je přesvědčený, že kraj situaci i díky obrovskému nasazení zdravotníků zvládá, byť by potřeboval podstatně více sil v nemocnicích. "Zrovna podepisuji nasazení dalších mediků," oznamoval Aktuálně.cz minulý týden, shodou okolností ve chvíli, kdy počítal poslední hodiny v čele kraje.
Možná poněkud paradoxně mu zlomilo vaz téma zdravotnictví, ovšem ne covid, ale to, že na rozdíl od většiny jiných politických stran prosazoval výstavbu zbrusu nové nemocnice ve Zlíně-Malenovicích místo rekonstrukce dosavadní, značně stárnoucí Krajské nemocnice Tomáše Bati. "Kdybychom ji rekonstruovali, absolutně si nedovedu představit, jak bychom dnešní nápor zvládali," sní nadále o nové nemocnici, zatímco nové vedení kraje složené z ANO, ČSSD, ODS a Pirátů už dalo najevo, že jeho sen pohřbí.
Chyběli lidé na trasování, pomohly i firmy
Stejně jako se lidé v regionu baví o příčinách rozšíření viru, probírají rovněž otázku, jestli bylo možné proti němu účinněji bojovat. Hygienici se sice snažili zachytit co nejvíce lidí, kteří byli nakaženi a vir dál šířili, jenže i tady, stejně jako po celé zemi, chyběli lidé, kteří by se na trasování podíleli.
Ve Zlínském kraji tak například pomáhali od 13. října do konce minulého týdne pracovníci firmy HP Tronic, která koupila hygieně deset počítačů. "Původně jsme měli trasovat do konce října, ale po domluvě s hygieniky jsme pomoc prodloužili do 8. listopadu. Denně se na trasování podílelo dvanáct lidí v sídle naší firmy. Veškeré náklady neseme my, vnímáme to vše jako podporu společnosti v těžkých chvílích," sdělila mluvčí firmy Martina Žáčková.
Podle ní se však postupně zhoršovaly reakce lidí na telefonáty. "V posledních dnech přibývalo negativních reakcí, volaní častěji než dřív ani nebrali telefony nebo odmítali komunikovat. Nálada mezi lidmi se evidentně zhoršovala, atmosféra se přiostřovala," upozornila Žáčková.
Pokud jde o samotnou práci hygieniků, kteří byli v řadě krajů kritizováni za to, že nestíhali, lidé se jim nemohli dovolat anebo naopak marně čekali na zavolání, tak podle Petra Gazdíka patřila hygiena v kraji k nejlepším.
"Jsem o tom přesvědčený, viděl jsem jejich práci, bylo jich málo a já před nimi smekám, protože se nezastavili. V tom obrovském chaosu, který stát vytvořil a nedokázal zajistit volající na trasování, tak samozřejmě také u nás někteří lidé marně na telefon čekali, ale určitě to v jiných krajích bylo daleko horší," tvrdí Gazdík.
Redakce Aktuálně.cz oslovila s několika otázkami také krajskou hygienu, která ale za celý týden na otázky neodpověděla, i když reakci přislíbila.
Diskuse pod články už nedokážu číst, říká lékařka
Každopádně jak se v posledních dnech začíná snižovat počet nakažených, byť je i nižší počet testů, narůstá optimismus v Uherskohradišťské nemocnici. "Na začátku jsem byl emotivní, protože v jednu fázi jsme tady stáli téměř osamoceni a museli jsme se s tím popasovat, téměř nikdo se o nás nezajímal. Teď už je situace výrazně lepší. Nechci to zakřiknout, ale už trošku vidím světlo na konci tunelu. Konečně cítím naději," svěřuje se ředitel Uherskohradišťské nemocnice. Hned ale dodává, že to v žádném případě neznamená pro jeho lidi nějaký oddech.
Jestliže v polovině září bylo v nemocnici ani ne dvacet pacientů s covidem, v polovině listopadu je jich přes sto. Někteří z nich jsou ve vážném stavu na dýchacích přístrojích. "Dřív jsme měli na ventilátorech třeba deset, maximálně patnáct lidí, teď jich je průměrně 25, už bylo i 30. To je obrovské číslo pro nemocnici našeho typu, každý takový přístroj potřebuje vysoce specializovaný personál. Přitom nám právě takový citelně chybí. Stávající lékaři, sestry a další toho mají skutečně již dost. Jsou vyčerpaní a psychicky velmi unavení. Když dnes přišel na krizový štáb primář ARO, viděl jsem na něm, jak je ztrhaný. Všichni mají můj velký dík, obdiv a úctu," přibližuje ředitel Sládek.
Mezi těmi, kteří se starají o pacienty na infekčním oddělení, je také lékařka Daniela Vávrová, která pomáhala v první vlně a pomáhá i nyní. "Pro mnoho lékařů a sester je to velmi vyčerpávající. Vidím, jak jsou všichni přepracovaní, občas mají nervy na pochodu, samozřejmě svou roli hraje také obava z nákazy, a to hlavně z toho, abychom nenakazili své blízké. Obdivuji své kolegy, klobouk dolů před nimi," říká Vávrová, která v těchto týdnech poznává život ze dvou zcela odlišných stran.
Jednou zůstává na "svém" gynekologicko-porodnickém oddělení, kde se raduje z narození dětí, a na další směně se vyrovnává se smutkem kvůli úmrtí některého z pacientů. "Naprostá většina pacientů přijatých na infekční oddělení jsou covid pozitivní pacienti s obtížemi, které vyžadují hospitalizaci, a ve většině případů mají zápal plic. Čím dál víc pozoruji, že přivážejí mladší ročníky," konstatuje tato lékařka s tím, že absolutně nechápe lidi, kteří nemoc zlehčují nebo odmítají preventivní opatření. "Komentáře pod články nebo diskuse na Facebooku už nedokážu ani číst," přiznává.
Konec nebo alespoň výrazný ústup koronaviru ovšem nebude znamenat konec práce pro zdravotníky. Jak upozorňuje ředitel Sládek, po odeznění epidemie bude nutné se starat o ty, kteří návštěvu v ordinacích odsunuli nebo jim nemocnice musela dát jiný termín operace.
"Zátěž zdravotního systému bude bohužel velká dlouhodobě, tlačíme před sebou obrovské množství výkonů a vyšetření, které nebyly akutní a byly odloženy. Je jich opravdu hodně. Personál si tak vůbec neoddechne, protože plynule přejde ke standardní medicíně, zvládnutí restů a pořád tu bude i koronavirus, v jakém rozsahu, to je otázkou. Bude to na nás, jak se budeme chovat, jak budeme disciplinovaní a jak budeme k sobě ohleduplní," vysvětluje šéf Uherskohradišťské nemocnice.
Přesto se zdravotníci těší alespoň na chvíli oddechu, jak potvrzuje například všeobecná sanitářka na Oddělení následné péče Uherskohradišťské nemocnice Dagmar Kubátová - také toto oddělení se změnilo v covid jednotku. "Jsme jako jedna velká rodina, všichni se těšíme, až toto nešťastné a smutné období bude za námi. Sundáme respirátory, obejmeme se a řekneme si, že jsme to zvládli. Budeme opravdu moc šťastní," říká žena, jejíž příběh Aktuálně.cz nedávno popsalo. V těchto dnech se léčí doma z covidu a velmi ji trápí hodně nepříjemný dávivý kašel. "Za padesát let jsem neměla tolik vitaminů jako teď, snad na tom budu brzy lépe," doufá a je vděčná lidem z nemocnice, že jí volají a zajímají se o její stav.
Mimochodem - do Senátu místní lidé ředitele nemocnice Petra Sládka nezvolili. A jemu to podle jeho slov až tak nevadí. Skončil na třetím místě, vyhrál starosta blízkého Starého Města z KDU-ČSL Josef Bazala, za ním skončil dosavadní senátor Ivo Valenta.
"Bylo mi jasné, že pokud kampaň předčasně skončím, tak mé šance na úspěch nebudou tak velké. Ale já jsem rád, že se nyní můžu soustředit jen na nemocnici, čeká nás ještě obrovský kus práce. Poslední dny zase cítíme, tak jako na jaro, velkou vlnu podpory a solidarity s námi zdravotníky. Jsme za všem velmi vděční, pro nás to opravdu hodně znamená. Víme , že se o naší práci ví a že si jí někdo váží." loučí se Sládek. A podle reakcí veřejnosti jsou místní rádi, že ho budou mít nadále jenom doma ve "svém" - tolik zkoušeném - špitálu.
