Dvanáct hodin v nemocnici a v noci dohnat přednášky. Medici zachraňují zdravotnictví

Pavel Mazanec Pavel Mazanec, Jana Kramlová
22. 10. 2020 15:11
Nemocnice už omezily necovidovou agendu, přesto ale hlásají nedostatek kapacit. Problémem je především nedostatek pracovníků. Pomoci se snaží studenti a studentky hlavně ze zdravotnických oborů. Často na úkor právě svého vlastního času na vzdělání. Nejvyšší ročníky jsou povolány jednotlivými kraji, často ale v nemocnicích a zdravotnických zařízeních pomáhají i jejich mladší spolužáci.

"Momentálně pracuji v odběrovém centru ve Fakultní nemocnici v Motole. Na veškeré pracovní nabídky pro mediky máme facebookovou skupinu, kam nám lidi z koordinátorského týmu přeposílají nabídky z různých nemocnic," popisuje studentka čtvrtého ročníku 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Mariya Kalantay, jak se snaží v nastalé situaci pomáhat. "Na odběrovém místě jsou buď deseti-, nebo pětihodinové směny. Celkem se moc nezastavíme, máme 15minutovou pauzu na oběd a to je vše," dodává.

Dobrovolníků, kteří tak jako ona nečekali na povolávací výzvu od některé z nemocnic, přitom není tolik, kolik by nemocnice potřebovaly. "Začalo to na jaře, když se zavřely školy. Nebylo co dělat a všichni chtěli pomoct. Dneska je to obráceně a míst by bylo hodně, jen mediků už moc nezbývá," přibližuje pro Aktuálně.cz student pátého ročníku pražské lékařské fakulty Václav Kameník.

Rozdíly jsou patrné i mezi fakultními a menšími okresními nemocnicemi. Velké fakultní nemocnice si totiž mohou dovolit nabídnout studentům více peněz než okresní. To potvrzuje i benešovská nemocnice. "Mediky máme momentálně tři, pomáhají na interně a covid JIP. Dva z nich už pomáhali při jarní vlně, takže se okamžitě zapracovali, sestry si je chválí. Jenom bychom jich potřebovali více, ale všichni medici z našeho okresu jsou již v jiných nemocnicích, hlavně fakultních," říká Jana Pěkná, primářka tamního oddělení ARO.

Přibližně 35 mediků působí i v nemocnicích v Klatovech a Domažlicích. "Předpokládáme, že zájem bude podobný jako na jaře, i když studenti jsou teď v komplikovanější situaci," uvedl mluvčí Nemocnic Plzeňského kraje Jiří Kokoška.

Medici zkušené sestry nenahradí

Po vyhlášení nouzového stavu mohou hejtmani z jednotlivých krajů nařídit čtvrtému a pátému ročníku zdravotnických oborů pracovní povinnost. Fakulta poskytla osobní údaje těchto studentů hejtmanům a krajským koordinátorům nemocnic. Ani to ale nemusí přinést kýžený efekt.

"My medici máme strašně málo praxe, tudíž něco nás prakticky naučit není vždy úplně lehké a obdivuji trpělivost a ochotu sester, které to s námi vydrží. Medici bohužel opravdu nejsou plnohodnotnou náhradou sester," vysvětluje Kameník, který vypomáhá ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Tam pracuje 80 studentů v odběrovém centru, dalších 30-50 využije nemocnice na jiných odděleních.

O něco menší zájem než na jaře může být způsoben i přístupem některých vysokých škol. Student pátého ročníku Lékařské fakulty v Plzni Martin Polívka pro Aktuálně.cz popisuje, že situace se mezi univerzitami liší. "Fakulta se snaží nějak najít balanc mezi výukou a prací. Omlouvání absence záleží na jednotlivých ústavech, většinou to nějak uznávají. Ale najdou se i takové, které to nereflektují."

Nejčastěji práci v nemocnici uznávají lékařské fakulty místo povinné praxe. "Bohužel jsou nemocnice, které chtějí, aby pátý a šestý ročník měřil teploty ve stanech a u vstupu, pro nás je přitom daleko lepší být na oddělení. To totiž může být fakultou bráno jako praxe," vysvětluje Polívka, že ani toto řešení nepomůže všem zapojeným studentům. "Pro můj pátý ročník měla být povinná praxe na chirurgii a gynekologii, takže hodiny a hodiny strávené jako ošetřovatel na interní klinice s covid pozitivními pacienty mi v plnění školních povinností nejspíš nijak nepomohou, praxe do budoucího povolání je to ale na druhou stranu velmi cenná," dodává.

Prioritou studium

Oslovené lékařské fakulty si stojí za tím, že prioritou pro mladé mediky musí zůstat studium. "Několikaměsíční pracovní povinnost studentů ale bohužel není slučitelná se studiem. V takovémto rozsahu bychom museli zvažovat prodloužení akademického roku či jejich studia obecně," komentuje možný další vývoj mluvčí Pavla Sedlářová z Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. "Na vypracování různých krizových scénářů naše fakulta intenzivně pracuje," dodává. 

Na ostatních lékařských fakultách zatím výuka - byť distanční - funguje dále i pro pracující mediky. Studentům bude po ukončení nouzového stavu umožněna odpovídající forma náhrady zameškané výuky, shodují se fakulty. "Musíme pracovat v našem volnu. Škola teď vypadá tak, že máme vyučování denně od rána do odpoledne, pondělí až pátek. A po každém bloku předmětu máme zkoušku. Jeden blok trvá většinou dva až tři týdny," popisuje Lenka Bílá z pátého ročníku pražské 2. lékařské fakulty. 

Do práce hlavně v lůžkových zařízeních se zapojila už více než polovina mediků z olomoucké lékařské fakulty. "V případech, že pomoc ve zdravotnickém zařízení bude alespoň zčásti odpovídat obsahu příslušných studijních předmětů, se jim ji budeme snažit uznávat jako součást povinné praxe," říká mluvčí Lékařské fakulty Olomouc Veronika Glogarová.

Co největší možnou flexibilitu deklarují i lékařské fakulty Univerzity Karlovy, například právě prodlužováním zkouškového období, vypsáním dostatečného počtu náhradních termínů pro praktická cvičení, stáže, zápočty i zkoušky.

"Studium medicíny ale patří mezi takzvaná regulovaná povolání. Tedy ta, jejichž příprava je z hlediska obsahu a rozsahu v rámci EU standardizovaná," přibližuje Monika Arenbergerová, proděkanka pro vnější vztahy 3. lékařské fakulty v Praze. "Nelze tedy připustit, aby například student pátého ročníku vůbec neabsolvoval praktickou výuku očního či kožního lékařství, protože byl povolán k pracovní povinnosti. Současně by bylo nefér 'povolance' a dobrovolníky - kterých máme hodně - sankcionovat za to, že pomáhali," dodává.

Většina studentů a studentek tak pomáhá spíše o víkendu nebo večer, často si přednášky díky spolužákům nahrávají a dokoukávají je v noci. "Celkově když to srovnám, tak na jaře prostě padla výuka a bylo to volné. Do nemocnic jsme mohli naskakovat celkem rychle. Teď se ústavy snaží držet výuku a mlátí se to. Není to výtka, protože medici nemohou být rok bez výuky a jen pomáhat. Je to prostě dvojsečné," říká Martin Polívka, student pátého ročníku Lékařské fakulty v Plzni.

To nejmenší, co dnes můžeme udělat

V jednom jsou studenti zajedno, pomáhat chtějí. "Beru to jako velkou zkušenost do budoucího profesního života. Nebude to jednoduché, protože zkoušky nám samozřejmě nikdo neodpustí a po službách v nemocnici se budu ještě muset učit, ale s troškou odhodlání se dá zvládnout všechno. Myslím si, že je to to nejmenší, co dnes můžeme udělat," popisuje Aktuálně.cz svou situaci Mirka Duffková z třetího ročníku plzeňské lékařské fakulty. V těchto dnech se chystá pomáhat v nemocnici v Domažlicích.

Medici v posledních ročnících samozřejmě nejsou jediní, kteří ve zdravotnických zařízeních přidávají ruku k dílu. "Beru to jako svoji zodpovědnost pomoct nemocnici v této nelehké době. Pomáhal jsem už na jaře," popisuje student Michal Koranda, který minulý rok Lékařskou fakultu v Plzni teprve navštěvovat začal.

"Při první vlně jsem pomáhal se zařizováním odběrového místa v Klatovech a celý duben jsem pomáhal v triážovém stanu před vstupem do nemocnice. Teď budu pracovat na dvanáctky na jipce," říká Koranda, který na první směnu druhé vlny nastoupil ve středu. 

Kristýna Strouhalová, která dokončuje studium diplomovaného zdravotnického záchranáře, stráví v plzeňské fakultní nemocnici přes 20 hodin týdně. "Ozvali se mi právě z infekčního. Chvíli jsem váhala, ale po ubezpečení, že už mají všechny ochranné pomůcky, jsem na to kývla. Mám to jako přivýdělek, ale jsem zároveň užitečná," přibližuje Strouhalová. Ve FN Plzeň s ní aktuálně pracuje 130 studentů.

Studentka třetího ročníku plzeňské medicíny Kateřina Pecková zase pomáhá na okresní hygienické stanici v Klatovech. "Ani já jsem situaci s koronavirem nejdřív nebrala tak vážně. Do té doby, než jsem začala pracovat právě na hygieně," říká. "Někdy je lepší prostě přestat psát názory na Facebooku a zvednout se jít opravdu pomáhat."

"Já myslím, že vůle jít pomáhat je mezi studenty na naší fakultě veliká. Někteří pomáhají i jinde, například v sociálních službách," shrnuje Václav Kameník.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 25 minutami

PSG bez Messiho vyhrál opět v nastavení

Fotbalisté Paris Saint-Germain v 7. kole francouzské ligy porazili poslední Mety 2:1. O výhře suverénního lídra tabulky rozhodl v páté minutě nastavení svou druhou trefou v zápase Ašraf Hakimí. Lyon, soupeř pražské Sparty ve skupině Evropské ligy, otočil zásluhou letních posil duel s Troyes a zvítězil 3:1.

Pařížský celek z aktivního vstupu do zápasu vytěžil brzký gól. Zakončení Maura Icardiho z 5. minuty vykopl z brankové čáry Matthieu Udol přímo k noze Hakimího, který trefil odkrytou branku a poslal PSG do vedení. Mety srovnaly v 39. minutě, kdy se po rohovém kopu trefil Boubakar Kouyaté.

Favorizovaný celek, v jehož sestavě chyběl zraněný Lionel Messi, dlouho nemohl vstřelit rozhodující gól a zdálo se, že poprvé v ročníku ztratí. V nastaveném čase však kapitán Met Dylan Bronn dostal druhou žlutou kartu a PSG nabídnuté výhody využil. Hakimí si navedl balon na střed a střelou na zadní tyč rozhodl o těsné výhře.

Lyon výborně zvládl druhý poločas zápasu s Troyes a díky trefám letních posil z Premier League otočil z 0:1 na 3:1. Vyrovnání svým prvním gólem v novém působišti zařídil Xherdan Shaqiri a vítěznou branku vstřelil v 72. minutě obránce Emerson. Definitivní podobu výsledku dal tři minuty před koncem Lucas Paquetá.

Francouzská fotbalová liga - 7. kolo:

Lille - Remeš 2:1 (31. David, 43. André - 74. Flips z pen.), Monako - St. Etienne 3:1 (62. z pen. a 86. Ben Yedder, 28. Volland - 41. Bouanga), Montpellier - Bordeaux 3:3 (11. a 50. Germain, 71. Mollet - 19. Hwang I-čo, 30. J. E. Onana, 85. Kalu), Nantes - Brest 3:1 (27. Blas, 55. Chirivella, 58. K. Coulibaly - 67. Le Douaron), Rennes - Clermont 6:0 (55. a 57. Sulemana, 32. Martin, 36. Terrier, 64. Laborde, 77. Tait), Angers - Marseille 0:0, Lens - Štrasburk 0:1 (67. Ajorque), Lorient - Nice 1:0 (23. Monconduit), Lyon - Troyes 3:1 (48. Shaqiri, 72. Emerson, 89. Paquetá - 45. Chavalerin), Mety - Paris St. Germain 1:2 (39. Kouyaté - 5. a 90.+5 Hakimí).

Tabulka:

1. Paris St. Germain 7 7 0 0 20:7 21
2. Marseille 6 4 2 0 12:5 14
3. Angers 7 3 3 1 10:6 12
4. Lens 7 3 3 1 11:8 12
5. Lorient 7 3 3 1 8:7 12
6. Lyon 7 3 2 2 12:11 11
7. Nice 6 3 2 1 12:3 10
8. Nantes 7 3 1 3 10:7 10
9. Štrasburk 7 3 1 3 11:11 10
10. Montpellier 7 2 3 2 15:13 9
11. Clermont 7 2 3 2 10:16 9
12. Rennes 7 2 2 3 9:8 8
13. Monako 7 2 2 3 8:10 8
14. Lille 7 2 2 3 9:13 8
15. Remeš 7 1 4 2 7:8 7
16. Bordeaux 7 1 3 3 10:16 6
17. Troyes 7 1 2 4 7:11 5
18. Brest 7 0 4 3 8:14 4
19. St. Etienne 7 0 3 4 7:14 3
20. Mety 7 0 3 4 7:15 3

Poznámka: Nice byl z disciplinárních důvodů odečten 1 bod.

Aktualizováno před 1 hodinou

Libyjský maršál Haftar odstoupil dočasně z funkce, může si tím připravovat půdu pro prezidentské volby

Polní maršál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar oznámil, že na tři měsíce odstoupí ze své funkce. Podle agentury Reuters si tak připravil půdu k možné kandidatuře v prezidentských volbách, které se mají konat v prosinci.

Haftarovy oddíly ovládají východ Libye a velkou část jižních oblastí. LNA v prohlášení uvedla, že Haftar pověřil svého náčelníka štábu, aby na tři měsíce převzal jeho povinnosti.

Vojsko maršála Haftara v minulosti bojovalo proti jednotkám libyjské armády, která stála za vládou v Tripolisu. Samotný Haftar podporoval paralelní vládu na východě země. Loni čtrnáctiměsíční boje ukončilo příměří, které také umožnilo ustavení přechodné vlády, jež má připravit prosincové volby.

Parlamentní a prezidentské volby se mají konat 24. prosince, ale jak napsala agentura AP, jejich osud je nejistý. Volební zákon, který stanoví že kandidáti na prezidenta se musejí vzdát úřadu po dobu 90 dní před volbami, vyvolal značné neshody mezi libyjskými politiky. Jeho ratifikace vedla až k odhlasování nedůvěry vládě premiéra Muhammada Dbaíby, která bude zemi do voleb řídit jako úřadující.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Fed patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu

Americká centrální banka (Fed) patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu. Banka to oznámila po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Je to dříve, než prognózovala před třemi měsíci, což agentura AP interpretuje jako známku toho, že Fed znepokojují přetrvávající vysoké inflační tlaky.

Svou klíčovou úrokovou sazbu Fed ponechal v rozpětí nula až čtvrt procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka by mohla dokončit omezování nákupu dluhopisů do poloviny příštího roku.

Pokud se bude ekonomice dařit, začne Fed omezovat nákup dluhopisů tento rok, uvedla banka v prohlášení. Cílem nákupů dluhopisů bylo snížit úrokové sazby dlouhodobých úvěrů, aby se podpořilo půjčování a utrácení. Powell dále na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka by mohla oznámit omezení nákupu dluhopisů už na příštím zasedání v listopadu.

Plány Fedu odrážejí přesvědčení, že se ekonomika zotavila z recese vyvolané pandemií covidu-19 natolik, že banka může brzy začít omezovat svou mimořádnou podporu. S postupným posilováním ekonomiky se také zrychlila inflace na tříleté maximum, což zvyšuje tlak na Fed, aby se měnová politika zpřísnila.

Zdroj: ČTK
Další zprávy