Covidové jednotky na jaře nahrazovaly části gynekologických, ortopedických nebo kardiologických oddělení, tak aby se zdravotníci mohli postarat o všechny hospitalizované pacienty s covidem-19. V polovině března jich bylo v nemocnicích vůbec nejvíce, kolem 9,5 tisíce, přičemž takřka 1900 z nich leželo na jednotkách intenzivní péče. Situace se ale od té doby neustále zlepšuje, nyní je v nemocnicích s covidem pouze 1800 pacientů, z nichž 400 leží na jednotkách intenzivní péče.
Nemocnice tak postupně ruší provizorní covidová oddělení a vrací se k péči, kterou musely kvůli epidemii upozadit či úplně zastavit. "Fakultní nemocnice Hradec Králové se vrací k běžnému provozu již od 9. dubna, kdy do běžného provozu vrátila první z oddělení na ortopedické klinice, které předtím sloužilo pro covidové pacienty. Od té doby obnovování provozu pokračuje napříč nemocnicí," říká mluvčí nemocnice Jakub Sochor.
I v dalších nemocnicích mají s úbytkem covidových pacientů víc prostoru věnovat se ostatním pacientům, ač stále ještě nejsou v předcovidovém stavu. "Momentálně již máme denně kolem padesáti operací, v době nejhoršího covidu jsme měli zhruba třicet, všechno akutní zákroky. Ještě nám ale stále chybí dost do 'normálního stavu', mívali jsme denně i 65 operací," vypočítává mluvčí Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Dana Lipovská.
I v druhé brněnské nemocnici se standardní chod obnovuje postupně, ačkoliv je viditelné výrazné zlepšení situace. Zatímco v nejtěžších dobách epidemie ve Fakultní nemocnici Brno operovali denně na deseti sálech, nyní mají v provozu již dvacet sálů.
"Na 16 sálech probíhají klasické operace, na zhruba čtyřech sálech jsou prováděny výkony v lokální anestezii. Při návratu k operativě nás kromě omezeného počtu sálů brzdí ještě kapacita jednotek intenzivní péče a anesteziologicko-resuscitačního oddělení, zde pacienti po operacích často končí a i tyto lůžkové kapacity jsou obsazené covidovými pacienty," vysvětluje zdravotnický náměstek Ondřej Ludka.
Nemocnice se tak nyní mohou vrátit k operacím, které kvůli náporu pacientů s covidem musely odkládat. Podle vyjádření oslovených zdravotnických zařízení to však potrvá dlouhé měsíce a možná i roky. Některá dokonce přiznávají, že čas, který se ztratil, se už dohnat nikdy nepodaří.
"Časová prodleva se nedožene nikdy, na to byl útlum příliš dlouhý. Někteří pacienti se elektivní péče (ne neodkladné, pozn. red.) bohužel nedožili. Na obnovu péče jsme byli připraveni a zahájili jsme ji okamžitě. Obáváme se ale, že se propad péče výrazně negativně projeví na zdravotním stavu populace," říká mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Marie Heřmánková.
Na výměnu kloubu se bude čekat i rok
Pacienti se každopádně musí připravit na to, že na operace, na které se čekalo i několik měsíců, se nyní bude čekat ještě mnohem déle, protože pacientů přibývalo, ale operovalo se jen poskrovnu. Například v mladoboleslavské Klaudiánově nemocnici se čekací doba na operaci šedého zákalu prodloužila ze tří na šest měsíců, na výměnu velkých kloubů mají volné termíny až v příštím roce.
Právě ortopedické zákroky byly často mezi prvními, které se na úkor covidu odkládaly. Ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně právě ony tvoří největší část posunutých operací. Dohnat to, co se ztratilo, podle zdejších odborníků může trvat i více než dva roky. Přednosta tamní ortopedické kliniky Tomáš Tomáš totiž upozorňuje, že se zde operace takřka úplně zastavily.
"Za rok implantujeme zhruba 500 náhrad kyčelního a 500 náhrad kolenního kloubu. A teď jsme rok, až na krátké proluky, neoperovali. Takže to vychází na zhruba 800 pacientů s náhradami velkých kloubů. Plus další stovky pacientů s menšími operacemi. Část těchto pacientů byla odoperována na privátních pracovištích, která operativu nezastavila, ale velká část na svou operaci stále čeká," popisuje Tomáš.
Dohánět budou mít co i na jiných klinikách a odděleních. Nemocnice se shodují, že nelze přesně říct, jaké operace dostanou přednost, protože o tom vždy rozhodují lékaři i s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu pacienta. V nemocnicích Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje, kam spadají zařízení v Jičíně, Trutnově, Náchodě a ve Dvoře Králové, začínali nejprve s drobnějšími zákroky, postupně však už provádějí i složitější operace, jako jsou právě kloubní náhrady.
Čas na dovolenou
Nemocnice však na jednu stranu chtějí co nejdříve dohnat to, co musely odložit, na druhou stranu si však uvědomují, že zdravotníci čelili v posledních týdnech a měsících velké zátěži.
Někteří by se po dlouhé době mohli dočkat dovolené. "Ta šla zatím vybírat pouze sporadicky kvůli velkému vytížení a zajišťování dalších aktivit, jako je testování a očkování," říká zástupce ředitele kolínské nemocnice Pavel Hoffmann s tím, že od května si ji zdravotníci podle situace na jejich oddělení budou moct postupně vybírat.
"Vyhlížíme léto, kdy pevně věříme, že se situace uklidní a zaměstnanci si budou moci vybrat a užít dovolenou. Skutečně ji velmi potřebují," dodává mluvčí pražské Všeobecné fakultní nemocnice Heřmánková.
Ve všech zařízeních pak doufají, že po létu nebude - podobně jako v loňském roce - následovat obtížné období spojené s další vlnou epidemie.
