Například ve Fakultní nemocnici Motol si lékaři a sestry přijdou za každou osmihodinovou směnu na 4000 korun navíc k výplatě. Pokud půjdou na "dvanáctku", dostanou ještě dva tisíce korun nádavkem. "Týká se to všech zdravotníků, kteří budou mít službu na covid-oddělení, tedy tam, kde budou umístěni jen ti nejtěžší pacienti připojení na umělou plicní ventilaci," dodává mluvčí nemocnice Pavlína Danková.
A není to jen Motol, kde lékaři dostanou něco navíc. "Veškerou mimořádnou práci spojenou s Covid-19 pacienty řešíme formou mimořádných odměn. Tyto odměny rozhodně nebudou nižší než systém zavedený ve FN Motol," říká Jan Kvaček, ředitel Nemocnice Na Bulovce. Jsou to právě lékaři Na Bulovce, kteří se o infikované pacienty starají od samotného počátku epidemie v Česku.
Cynik by mohl namítnout, že nemocnice přeci nemusí lékařům platit nic navíc, protože těm stejně nic jiného než přijít do práce nezbývá. A měl by pravdu. Pro lékaře a obecně všechna zdravotnická povolání už čtrnáct dní platí zákaz čerpání dovolené.
Podle Kvačka se ale vůbec nedá mluvit o tom, že by nemocnice své zaměstnance nijak neodměnily. A to zejména proto, jaké na ně v posledních týdnech kladou požadavky. "Náš personál je na některých pracovištích extrémně vytížený a je nepředstavitelné, že by tato práce nebyla mimořádně honorována. Nevylučuji, že v budoucnu zakotvíme obdobná pravidla písemně," dodává ředitel.
Na Bulovce by se navíc odměny neměly týkat jen lékařů a sester infekčního oddělení, ale i těch na dalších klinikách, kam jsou už pacienti nakažení Covid-19 umísťováni. Prémie navíc nedostanou jen zdravotníci, ale třeba i zaměstnanci, kteří řeší mimořádnou logistiku a zásobování nemocnice.
"Jistě dostanou odměny i někteří zaměstnanci úklidu, kteří nyní musí pracovat s mimořádným nasazením spojeným s nutností neustále čistit a desinfikovat rozsáhlé části nemocnice, kde to ve standardním provozu v této frekvenci není potřeba," dodává Kvaček.
Podobné je to i v nemocnici Na Homolce, kde vedení nemocnice také rozhodlo o vyplacení mimořádných odměn pro členy týmů v první linii. "Odměnu obdrží každý člen daného týmu bez rozdílu pracovní pozice. A to podle míry rizika na jednotlivých pracovištích," vysvětlila mluvčí nemocnice Martina Dostálová. Jak velké odměny zaměstnanci dostanou, ale neupřesnila.
Ne všude si lékaři polepší, alespoň ne hned
O práci podřízených zdravotníků v pátek s respektem mluvil i ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze David Fetl. Na brífinku řekl, že tamní personál se "zatím o pacienty nakažené koronavirem stará s naprosto neuvěřitelným nasazením a na hraně sebeobětování".
Přesto je ale jeho nemocnice jednou z těch, kde se k mimořádným odměnám zdravotníků vedení neodhodlalo a zřejmě ještě dlouho neodhodlá. "Budeme proplácení mimořádných odměn zvažovat až po skončení pandemie. Záležet bude na ekonomické situaci nemocnice v té době," odpověděla na dotaz Aktuálně.cz mluvčí nemocnice Marie Heřmánková.
Vyčkává zatím i Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. "Na rizikových pracovištích jsou vypláceny rizikové příplatky vycházející ze zákoníku práce. O dalších formách bonusů samozřejmě uvažujeme, nicméně je nejdříve třeba určit zdroje, ze kterých by bylo možné je hradit," říká mluvčí nemocnice Tereza Romanová.
Je tu totiž jeden velký problém - příplatky pro lékaře musí nemocnice platit ze svého, což by bylo obtížné i nebýt aktuální krize. Nejenže teď mají nemocnice značné náklady s úpravou oddělení pro léčbu koronaviru, současně každý den přicházejí o velké peníze, které by jinak získaly z plánovaných neakutních operací. Ty většina zdravotnických zařízení zrušila právě kvůli vyhlášení nouzového stavu.
To by ale podle Kvačka nemělo stát v cestě tomu, aby byli lékaři za své nadstandardní nasazení nadstandardně ohodnoceni. Stejně se k tomu staví ostatně i Motol. "Hradit to budeme z rozpočtu nemocnice a doufáme, že po skončení pandemie nám to zdravotní pojišťovny ve svých úhradách zohlední," říká Danková.
Zda k tomu dojde, by mohlo být jasnější už začátkem tohoto týdne. "Na pondělí je naplánováno jednání mezi zdravotními pojišťovnami a ministerstvem zdravotnictví, kde se bude řešit právě financování zdravotní péče v této mimořádné situaci," říká Jiří Sochor, mluvčí Odborové zdravotní pojišťovny.
Česko má omezený počet odborníků
Předcházet si lékaře specialisty by se mohlo navíc brzy ukázat jako geniální tah. Stát má jen omezené množství personálu, který se může starat o infekční pacienty, a právě na něm bude do značné míry záviset, jak se ve výsledku republika s pandemií koronaviru vyrovná.
V Česku je totiž pouze 15 422 zdravotních sester a jen 4 271 lékařů, kteří mají intenzivní péči jako své hlavní zaměření a slouží tedy na anesteziologicko-resuscitačních odděleních (ARO) nebo na jednotkách intenzivní péče. Na těchto odděleních je pak pro pacienty k dispozici 4 481 lůžek.
Ministerstvo má sice v plánu v případě nouze zapojit do přímé péče o pacienty s koronavirem i další lékaře a personál s odlišnou specializací, ale je jasné, že jsou to tyto necelé dvě desítky tisíc specialistů, které sehrají podstatnou roli ve snaze odvrátit italský scénář, v jehož středu je kolabující systém zdravotnictví.
