Provoz na silnicích si může Praha regulovat sama, jak uzná za vhodné, ale o Vltavě to tak úplně neplatí. "Nemáme žádné pravomoci, jak ovlivňovat počet lodí, které jezdí po řece. Ovšem můžeme rozhodovat o tom, které lodě dostanou kotviště a nájemní smlouvu, aby si mohly umístit schůdky na pražských náplavkách," říká radní pro majetek Jan Chabr (TOP 09).
Od 1. ledna 2021 proto Praha přestane tato kotviště pronajímat lodníkům, jejichž lodě nebudou splňovat emisní normu Euro 5. "Některé zdejší lodě mají kolikrát dieselové motory z obstarožních náklaďáků. Pak je absurdní situace, že se dnes řeší, jestli vůbec můžete prodávat auto s emisní normou Euro 5, a po městě vám jezdí lodě, které znečišťují jako 1500 moderních aut," dodává Chabr.
Na neekologická plavidla si stěžují zejména lidé, kteří bydlí přímo u břehu Vltavy. Loni na jejich popud radnice Prahy 5 nechala odborníky z ČVUT a Akademie věd ČR změřit emise na zdejších nábřežích. Na některých místech se ukázalo, že jsou emise z lodí ještě větším problém než z aut, třeba u Dětského ostrova. Největší koncentrace odborníci naměřili logicky v plavebních komorách a u náplavek, kde lodě kotví.
Zákony jsou na staré lodě krátké
Podle ředitelky Státní plavební správy Kláry Němcové je na území Prahy kromě nejrůznějších malých lodí aktuálně provozováno 43 velkých plavidel, z nichž asi polovina už je osazena motory, které splňují směrnici Evropské unie o emisích lodních motorech z roku 2009. Do té doby, se o emise lodí české ani evropské zákony nezajímaly.
Problém ale je, že směrnice stanovila limity pouze pro nově instalované motory. Starší lodě, které často poprvé vypluly ještě za minulého režimu, je splňovat nemusí. "Státní plavební správa proto nemá nástroje na to, aby vyvinula tlak na provozovatele plavidel a k remotorizování je donutila," vysvětluje Němcová a dodává, že iniciativu Prahy v tomto směru vítá. "Je to možnost, jak situaci vylepšit," říká.
S tím, že část lodí Vltavě a jejímu okolí škodí, souhlasí i výkonný ředitel plavební společnosti Prezidentské plavby Štěpán Rusňák, ačkoliv jeho mahagonových lodí na elektropohon se to podle něj netýká.
"Na Vltavě nalezneme různé kategorie lodí. Plavidla ekologicky 'naprosto nezávadná', tedy třeba deset elektrolodí bez kuchyní a toalet, dále 'téměř nezávadná', tedy moderní motorové lodě, ale bohužel i řadu již starších lodí, jejichž provoz šetrný k Vltavě není," říká. Takových plavidel je podle něj v Praze odhadem asi 20 procent.
Z lodí do Vltavy unikají splašky i provozní oleje, tvrdí radní
Jeho zmínka o kuchyních a toaletách není náhodná. Pronájem městských kotvišť totiž bude podle radního Chabra současně spojený i s dodržováním hygienických pravidel na Vltavě. "Bohužel dnes je stav takový, že spousta lodníků vypouští do řeky fekálie a další odpady a myje lodě škodlivými saponáty přímo na řece," uvádí Chabr.
Praha si proto na své náklady pořídí servisní plavidlo, které bude od lodí fekálie a odpady odebírat. V této chvíli je k tomuto účelu v Praze k dispozici jen jedno servisní plavidlo. "To je stav, který vyhovoval hustotě lodního provozu naposledy před rokem 1990," říká Rusňák.
Němcová však tvrzení o vypouštění fekálií mírní. "Nemáme informace o tom, že by v poslední době lodě splašky do řeky vypouštěly. V současnosti, po provedené rekonstrukci pražských nábřeží, mohou osobní lodě vypouštět běžné odpadní vody přímo do vybraných kanalizačních vpustí," říká.
Podobně se k otázce splašků staví i Hugo Roldán, mluvčí Povodí Vltavy. "Není to vyloučené, ale spíše se setkáváme s tím, že někdy dochází k vypouštění nádních vod, ať už úmyslnému či nikoliv. To je směs vody a provozních olejů, která se shromažďuje v jímkách motorových plavidel nade dnem," říká Roldán.
Praha rájem elektrických lodí?
Aby podpořila remotorizaci zastaralých plavidel, zvažuje rada města také zřízení nabíjecích stanic přímo na pražských náplavkách ve spolupráci s energetickou společností PRE. Ty by podle ní mohly přesvědčit lodníky, aby přešli na elektrický pohon, jak je tomu zvykem na západ od Prahy, třeba v Amsterdamu či Benátkách.
Podle Němcové si je ale třeba uvědomit, že pořizovací cena takových motorů je zatím velmi vysoká, a je tak otázkou, zda se k ní majitelé odhodlají. "V Praze některá plavidla již na elektropohon plují, ale jde o plavidla menších rozměrů, která nejsou v tak intenzivním provozu," dodává Němcová. Ani podle Rusňáka není přestavba naftové lodě na elektrickou nic jednoduchého. "Jedná se spíše o výměnu celé lodi než pouhou remotorizaci," říká.
Přesto podle něj budou právě taková plavidla v Praze brzy nezbytná. "V centru Prahy, především v úseku mezi Staroměstským a Helmovským jezem, kolem ostrova Kampa, v Čertovce, pod Juditiným mostem, v blízkosti Křižovnického náměstí, tam všude je zapotřebí snížit hluk a emise takřka na nulu a to jinak než prostřednictvím elektrolodí nelze," dodává.
Podle jeho informací se kromě jeho vlastní společnosti tímto směrem vydávají i někteří další provozovatelé. "První větší kompletně elektrická loď pro provoz na Vltavě v centru Prahy se právě nyní dokončuje v loděnici," říká Rusňák.
Otázkou ale podle něj zůstává, co k remotorizaci lodí přinutí provozovatele, kteří kotví u soukromých kotvišť, nikoliv u těch městských. To vidí pesimisticky i náměstek pro životní prostředí Petr Hlubuček (STAN). "Kvůli tomu, že Česká republika nemá moře ani žádné skutečně velké vodní plochy, je naše legislativa v tomhle ohledu poměrně bezzubá," říká a dodává, že se metropole bude snažit o zpřísnění zákonů tak, aby bylo možné plavidla více kontrolovat.
Vzhledem k tomu, že turistické parníky, se kterými je podle náměstka největší problém, potřebují své pasažéry nabírat právě na městských náplavkách, mohlo by být i představené opatření poměrně účinné. "Naším dlouhodobým cílem ale je, aby nějaký alternativní pohon - ať už vodíkový či elektrický motor - nakonec poháněl pokud možno všechna pražská plavidla," říká Hlubuček.
Lodě, které v Praze brázdí hladinu Vltavy, provozuje asi třináct různých společností. Z nich významnou část vlastní tři firmy - Pražská paroplavební společnost, Prague boats a Pražské Benátky. Nejčastěji organizují okružní jízdy po historické Praze či výletní plavby na Slapy, do Troje či Mělníka.
