"Pokud chceme pro naše vojenské letectvo něco, co je na špičce současných technologií a co nám zajistí, že na té špičce budeme po dlouhou dobu, a pokud chceme zajistit kvalitní obranu našim občanům i našim spojencům, je nákup F-35 dobrou volbou," uvedl k rozhodnutí prezident Petr Pavel.
Cena za letouny, související vybavení, výcvik, munici a zajištění životního cyklu do roku 2034 činí 106 miliard korun. Česko ji bude postupně hradit v letech 2024 až 2034. Dalších 44 miliard půjde podle ministryně obrany Černochové zejména na infrastrukturu, na palivo, přípravu personálu a odvod DPH.
Částka 150 miliard korun tak zahrnuje veškeré náklady na pořízení letounů páté generace vyráběné americkou firmou Lockheed Martin. Ačkoliv jde v součtu o vysokou částku, v průměru jednotlivých let bude podle ministryně činit necelých 7,3 procenta plánovaných ročních výdajů na obranu.
Čtrnáct projektů průmyslové spolupráce
Nejde jen o nákup nových stíhaček, podle ministryně je pro české firmy v rámci transakce připravených 14 projektů průmyslové spolupráce. Zapojeno má být podle ředitelky sekce průmyslové spolupráce ministerstva obrany Radky Konderlové třináct podniků a univerzit.
Celková hodnota projektů dosáhne 15,3 miliardy korun, dohody mají být uzavřeny nejpozději v den podpisu smlouvy s USA. České podniky se zapojí ve čtyřech oblastech spolupráce: do výroby komponent, výzkumu a vývoje, pilotního výcviku a údržby, servisu a oprav F-35.
Velitel vzdušných sil Petr Čepelka je spokojený, že vláda o nákupu stíhaček rozhodla v souladu s vojenským doporučením. "Mám velikou radost z toho, že tímto výrazným způsobem navýšíme naši bojeschopnost a obranyschopnost České republiky," řek. Stávající stíhačky JAS-39 Gripen bude armáda plně využívat až do roku 2035. Od roku 2031 budou využívané společně s F-35.
Páteřní letoun NATO
"Jednoznačně se ukazuje, že na budoucím válčišti po roce 2035 bude armáda potřebovat letoun páté generace. Jediný pro nás dostupný představitel v této době je letoun F-35. Musíme udržovat technologickou převahu nad možnými protivníky, stejně jako o to usiluje Severoatlantická aliance," řekl k rozhodnutí Fialovy vlády náčelník Generálního štábu Karel Řehka.
Nákup letounů Řehky neoslabí žádný jiný projekt modernizace armády, prioritou číslo jedna podle něj zůstává výstavba těžké brigády. Její jádro má vytvořit 246 bojových vozidel, které dodá Česku švédská pobočka koncernu BAE Systems. Resort obrany s ní podepsal smlouvu letos v květnu.
Letoun F-35 se stává páteřním letounem NATO, do roku 2030 jich bude v Evropě zhruba 500. Už nyní jsou stroje součástí (nebo se jí stanou) ozbrojených sil Německa, Velké Británie, Polska, Nizozemska, Belgie či Finska. Česká armáda bude díky ve středu schválené akvizici kompatibilní s většinou vojsk Severoatlantické aliance.
"Jedním z klíčových závazků, který máme i v programovém prohlášení vlády, je zajištění bezpečnosti občanů a celé naší země. To nejlépe uděláme, když modernizujeme armádu a vybavíme ji tím, co skutečně potřebuje. Jde o zásadní technologický skok," sdělil k tomu předseda vlády Petr Fiala.
Minimální životnost do roku 2069
Minimální garantovaná životnost letounů je do roku 2069, přičemž horní hranice dosahuje roku 2082. Podle expertů bude stroj F-35 vrcholem armádní bojové techniky ještě v roce 2040. S jejich pořízením bude spjatá kompletní rekonstrukce základny tuzemského taktického letectva v Čáslavi, stejně jako dílčí modernizace dalších složek českých ozbrojených sil.
"Disponují technologií stealth, takže prakticky nejsou vidět na radaru. Používají zbraňové systémy na velmi velkou vzdálenost. Zároveň mají tolik senzorů na palubě, že jsou létajícími senzory samy o sobě. Díky tomu dokážou zmapovat dění ve vzduchu i na zemi s obrovským předstihem na stovky kilometrů daleko," řekl už dříve Aktuálně.cz k letounům páté generace zástupce velitele 21. křídla taktického letectva v Čáslavi Petr Pavlík.
Vláda Petra Fialy (ODS) zadala ministryni Janě Černochové prověřit možnost nákupu F-35 loni v červenci. Učinila tak poté, co na tento letoun jako na nejvhodnější ukázala armáda na základě expertizy zahrnující stanoviska zahraničních odborníků. Středečnímu rozhodnutí vlády předcházela nejméně dvě jednání zástupců obrany a resortu zahraničí s Američany.
Posledním dílčím doporučením bylo podle informací Aktuálně.cz jednání kolegia ministryně obrany předminulý týden ve čtvrtek. Kolegium je její klíčový poradní orgán, sestává z náměstků ministryně, náčelníka generálního štábu a jeho prvního zástupce, šéfa Vojenského zpravodajství nebo náčelníka vojenské kanceláře Hradu. Jednání probíhalo v utajeném režimu, kolegium doporučilo materiál o pořízení strojů předložit vládě.
