Liberec - Hrádecký starosta Martin Půta a jeho Starostové pro Liberecký kraj dokázali, co jiná neparlamentní hnutí ne. Jako jediní na hlavu porazili nejen velké strany jako místní ODS a ČSSD, ale i komunisty, kteří na Liberecku rovněž sbírali protestní hlasy proti Nečasovu kabinetu.
Zároveň Půtovi lidé ovšem ukázali sílu i "své" TOP 09. V roce 2010 jí pomohli v Libereckém kraji uspět v parlamentních volbách. O dva roky později si severočeské starostenské hnutí jako jediné v republice prosadilo, že nepůjde do krajských voleb po boku TOP 09, jak všechny žádal Miroslav Kalousek.
"Půtovci", jak Starosty pro liberecký kraj běžně v kraji nazývají, získali 22,2 procenta hlasů. TOP 09 jen 3,5 procenta voličské podpory.
Naplnili příběh
Na severu Čech se tak završil jeden z příběhů, který začal již před krajskými volbami v roce 2008. Tehdy se čtveřice starostů napříč Libereckým krajem rozhodla vstoupit do krajské politiky.
"Zdálo se nám, že řada věcí funguje obráceně, než by měla, a že místo toho, aby se věci řešily od spodu, tedy od měst a obcí, tak nám z kraje a centrály říkali, co máme dělat," líčí motivaci libereckých starostů jejich lídr Martin Půta.
Ten v té době již působil v rámci regionální Strany pro otevřenou společnost (SOS). "Chtěl jsem nejprve dovést nezávislé osobnosti na kandidátku SOS, ale tam žádali, aby vstoupily do strany. Až pak by se - někdy - mohly objevit i na kandidátce... A tak jsme raději založili nové hnutí," popisuje počátky vítěz letošních krajských voleb.
Prvním předsedou SLK se stal semilský starosta, dnes známý poslanec Jan Farský. "Byl jsem právník a z počátku bylo třeba velké množství právních úkolů. Pak jsem to Martinovi předal. Byl vždy tím lídrem," vzpomíná Půtův blízký spojenec.
I on označuje za prvotní impuls snahu starostů malých obcí vymanit se z diktátu krajských a celostátních reprezentací. "Shodli jsme se na tom, že stále musíme chodit někam někoho se doprošovat a že vše závisí na tom, kdo chce koho ovládat a rozšiřovat sféry vlivu," dodává.
Ústřední čtveřici tvořili starosta Hrádku nad Nisou Martin Půta, desenský starosta Marek Pieter, semilský starosta Jan Farský a starosta Železného Boru Václav Horáček.
Poslední dva jmenovaní v současnosti sedí za "topku" s podporou starostů v poslaneckých lavicích a v zastupitelstvu již neusednou. Časem rozhodující slovo o směřování "starostenské" politiky získal chrastavský starosta Michael Canov. Právě on patřil mezi hlavní zastánce myšlenky jít do voleb samostatně, jako před čtyřmi lety.
Při premiéře porazili i Gazdíka
Již na první pokus Půtou vedení Starostové pro Liberecký kraj uspěli. V roce 2008 získali 13,8 procenta hlasů, což je dokonce více než jejich "dvojče" ze Zlínska, vedené současným předsedou parlamentního klubu TOP 09 a Starostové Petra Gazdíka. Ti tehdy dostali 10,1 procenta.
Ačkoli již před volbami v roce 2008 se dohadovala koalice pod heslem "všichni proti ODS", po volbách bylo vše jinak.
Vítězní socialisté, kteří do této protestní aliance rovněž patřili, přišli se záminkou do koalice s Půtou nejít. Údajně si na prvním jednání řekl o místo hejtmana, oficiálně pak socialisté tvrdili, že překážkou ke spolupráci jsou "nepřiměřené požadavky Starostů".
Půta a jeho věrní tak skončili na čtyři roky v opozici spolu se svrženou ODS. Místo krajské vlády založené na protestních hlasech vznikla oranžová rada s tichou podporou komunistů a s vicehejtmankou z regionální Strany pro otevřenou společnost (samotné sdružení se po jejím rozhodnutí vládnout s KSČM rozpadlo).
Staré-nové pořádky reprezentovala ČSSD, která do značné míry převzala styl vládnutí po svržené ODS a přidala pár vlastních "inovací" (například když si uvolnění sociálnědemokratičtí krajští radní nechali platit odměny z dozorčích rad krajských firem).
Jak sestavit krajskou koalici
"Naše kritika nemířila na ČSSD jako takovou, kritizovali jsme jen dál věci, které nefungovaly. Pravda ovšem je, že sociální demokraté úspěšně převzali některé manýry a některé ještě rozvinuli," komentuje dnes roky v opozici Půta.
Za tuto taktiku jej o víkendu voliči odměnili ziskem zmíněných 22,2 procenta hlasů. A 6792 preferenčními hlasy jasně řekli, že za hejtmana chtějí právě jeho.
Povolební situace ovšem přes jasné vítězství nemusí být tak jednoznačná, jak ukazují výsledná čísla. A díky étosu protestního hnutí se totiž dostali "půtovci" do kleští.
Spolu s dalším protestním hnutím proti způsobu vlády socialistů - Změnou pro Liberecký kraj svrženého libereckého primátora Jana Korytáře - totiž mají v libereckém krajském zastupitelstvu převahu jen jednoho hlasu.
"Minimálně do začátku bude potřeba silnější většiny než 23 hlasů. Osobně bych byl pro zapojení ODS, za kterou se do zastupitelstva dostali slušní lidé," přiznává Půta.
Jenže Jan Korytář a jeho Změna před volbami slíbili, že nepustí k vládě ODS, ČSSD a komunisty, tedy veškeré zbylé strany, které se v Libereckém kraji do zastupitelstva dostaly.
