Praha - V krizových situacích by v dohledné době mohlo státu pomoci až několik tisíc vycvičených záložníků – dobrovolníků. Ministerstvo obrany nově nabízí mužům a ženám dobrovolný vojenský výcvik, aniž by ho něčím podmiňovalo, například povinnou účastí na dalších vojenských manévrech.
"Každý, kdo chce získat základy přežití v přírodě, zdravovědy, topografie, ochrany proti zbraním hromadného ničení, taktiky větších jednotek, zásad zacházení se zbraní a střelby, ale třeba i vojenského a mezinárodního práva, se může přihlásit a my ho to za šest týdnů naučíme," vysvětluje poradce náčelníka generálního štábu Ludvík Cimburek. Podle něj se jen za červenec přihlásilo pět set padesát dobrovolníků.
Takový výcvik je přitom poměrně nákladný, vyjde na 30 tisíc korun na jednotlivce. Přesto bezpečnostní expertce a poslankyni za ODS Janě Černochové nevadí, že za výcvik nebude stát od dobrovolníků nic vyžadovat. "A proč by měl? Tihle vycvičení dobrovolníci budou při živelních či průmyslových katastrofách, ale třeba i při teroristických útocích umět ochránit a pomoci svým rodinám, sousedům, obci... a tím vlastně i státu. Policie, hasiči či armáda nemohou být přece okamžitě všude," podotýká.
Černochová se kromě toho domnívá, že mnozí z dobrovolníků přejdou časem – když se s armádou blíže seznámí – k aktivním zálohám. U nich je nyní asi 1300 rezervistů, přičemž podle plánů velení armády jich má být roku 2025 až 5000. Ti se už účastní pravidelných manévrů a pobírají za to od státu i finanční kompenzace, jejich civilní zaměstnavatele nevyjímaje.
"Nezaměňujme ale dobrovolníky za rezervisty. Dobrovolníkům se sice dostane kvalitního výcviku, pak už ale bude jen na nich, zda se třeba při povodních přihlásí krajskému vojenskému velitelství, že chtějí s ostatními vojáky lidem pomáhat. A jako vycvičení záložáci nebudou odmítnuti," ujišťuje poradce Cimburek.
A zmiňuje i další detail: třebaže má Česko už přes deset let profesionální armádu, branná povinnost se stále vztahuje na všechny jeho občany. V letech povinné vojenské základní služby odcházelo každý rok do civilu kolem stovky tisíc vycvičených mužů. Od roku 2005 ale až na vysloužilé profesionály nikdo. A vycvičení dobrovolníci by mohli být republice užiteční i při vážném ohrožení země. Tehdy by se jen dvacetitisícová profesionální armáda neobešla bez mnohem většího počtu mužů a žen.
Věčný mír tu nikdy nebude
Generální štáb plánuje v těchto dnech první říjnové cvičení dobrovolníků, které se uskuteční zároveň se základním výcvikem rezervistů – aktivních záložáků. Od prvního července proto armáda spustila online registrační formulář (viz www.kariera.army.cz), kde se mohou dobrovolníci zaregistrovat.
"Zjišťujeme, jak velký je mezi lidmi zájem o dobrovolný výcvik, abychom mu přizpůsobili své možnosti. A zajímá nás i to, zda je pro dobrovolníky přijatelnější šestitýdenní příprava v celku, anebo dvakrát po třech týdnech. Jde o úplně novou věc, takže to i kvůli dobré organizaci výcviku potřebujeme vědět. Ať ale nikdo nečeká zážitkový zájezd," upozorňuje s úsměvem Cimburek.
Podle Černochové s profesionalizací armády přišli Češi o možnost armádu kontrolovat. "Pokud se ale výcvik dobrovolníků ujme, tak v mnoha rodinách se vždy najde někdo, kdo bude mít přehled o tom, co se v armádě děje. Ať již dobrého, či špatného. Prostřednictvím svého poslance to pak může docela snadno ovlivnit," soudí.
S tím souhlasí i sociolog Jaroslav Sýkora, bývalý šéf armádního Centra pro výzkum stresu. "Čím užší je propojení lidí s armádou, tím větší kontrola společnosti nad ní je. Armádě to navíc dává silnou ideu, že o ní společnost něco ví a že ona je tu kvůli ní. V opačném případě se z vojska postupně vždy stane vůči společnosti cizorodý prvek. Vědomí lidí, že někdo v rodině je vycvičený dobrovolník či rezervista, který může rodinu ochránit, když to bude třeba, byl až dosud armádou nedoceněný fenomén," soudí Sýkora.
Nově zaváděný výcvik dobrovolníků považuje za nouzové, nicméně potřebné zajištění obrany země, k němuž mělo ministerstvo obrany už dávno dospět.
"Věčný mír tu totiž nikdy nebude. Z přirozené podstaty lidí bohužel vyplývá, že jde o suverénně nejagresivnější tvory na naší planetě. Dnešní změkčilé mladé generaci navíc neuškodí, když si občas sáhne – třeba jako vojenští dobrovolníci – až na dno. Tohle poznání či otisk člověka většinou užitečně zformuje," dodává sociolog.
Rána pro Národní domobranu?
Armádní výcvik dobrovolníků bere navíc podle expertů vítr z plachet nejrůznějším a leckdy značně pochybným domobranám nebo gardám s extremistickým zaměřením – ať již jde o Národní domobranu, Vozovou hradbu nebo třeba Pernštejnskou gardu.
Dvě poslední čtvrtletní zprávy ministerstva vnitra o extremismu uvádějí některé spolky, které sleduje Bezpečnostní informační služba. Mladí lidé by si proto měli podle poradce Cimburka uvědomit, že jejich koketování s těmito spolky či takzvanou domobranou pro ně může být v budoucnu handicapem, pokud by se někdy ucházeli o práci, k níž je nezbytná bezpečnostní prověrka.
Kromě dobrého zdravotního stavu a českého občanství je k přijetí na výcvik dobrovolníků nutný i čistý trestní rejstřík a čestné prohlášení, že zájemce nepodporuje žádné extremistické hnutí.
