Obyvatelé obce Drahanovice na Olomoucku se musí už druhým rokem smířit s tím, že si bazény na zahradách nesmí napouštět vodou z vodovodu. "Je to kvůli některým neukázněným občanům," vysvětluje starosta Tomáš Kröner.
Jak vzpomíná, dříve obec problémům s vodou nečelila, posledních několik suchých let ale podle něj přispělo k tomu, že obecní vodovodní síť přestala situaci zvládat.
Přestože obec varovala občany před rizikem nadužívání pitné vody, někteří z nich toho nedbali. "Začalo to loni, přesně touto dobou. Několika našim spoluobčanům se povedlo málem vypustit náš obecní vodojem," říká Kröner. Jedna větev vodovodního rozvodu musela být na dva dny odstavena od pitné vody.
V současné době stačí, aby se pět rodin z šestnácti stovek obyvatel obce rozhodlo v jednu chvíli napustit bazén, a Drahanovice se mohou ocitnout bez pitné vody. I proto přistoupila obec k zákazu odběru vody pro napouštění bazénů nebo zalévání. Lidé podle starosty zatím nařízení dodržují. Bazén buď oželí, nebo si nechají dovézt vodu cisternou. "Co každý druhý den se ptám našeho provozovatele. Hladina se teď drží v provozní úrovni," řekl Kröner.
K zákazu museli přistoupit také v Tochovicích na Příbramsku. I tam v souvislosti se suchými léty přestala voda stačit. Při vyšších odběrech přichází navíc problém s udržením kvality vody. "Máme udělanou úpravnu vody na mangan a na železo, máme čtyři zdroje a mícháme je tak, abychom nemuseli čistit ještě pesticidy. A když se nám takto výrazně zvedne odběr, ty zdroje nám nestačí na namíchání vody," vysvětluje starosta Radek Walter.
Hříšníci se hledají jen složitě
Podle místopředsedy Svazu měst a obcí Pavla Drahovzala v tuto chvíli platí zákaz napouštění bazénů kvůli suchu v několika stovkách obcí. Příkaz může přijít buď od provozovatele vodovodu, což může být i sama obec, nebo od obecního úřadu s rozšířenou působností, pokud jde o zákaz užívání povrchové vody nebo vody ze studní.
Kontrola, jestli občané omezení dodržují, ale podle Drahovzala není úplně snadná. To potvrzují také starostové Kröner a Walter. Úřady mohou pouze častěji provádět kontroly vodoměrů a hlídat, jestli nedochází k vyššímu užívání vody z jednotlivých vodoměrů. Kontroly také značně omezuje fakt, že se většina prohřešků odehrává na soukromých pozemcích majitelů.
Úřady mají ale při odhalování hříšníků nečekané pomocníky z řad sousedstva. "Velmi často přijde třeba udání od sousedů, že někdo zalévá nebo si napouští bazén. Pak přijde kontrola," řekl Aktuálně.cz Drahovzal. "Pokud to nevíme přímo od sousedů, tak se to prakticky nedá zjistit," potvrdil Walter.
Pokud se ovšem prokáže, že si podezřelý bazén napustil z vodovodu, čeká ho tučná pokuta. Provozovatel může požadovat náhradu v řádu několika tisíců až desetitisíců korun, pokuta od obce může dosáhnout až padesáti tisíc.
Dražší voda po překonání limitu? Návrh s sebou nese komplikace
Už v minulých letech se mluvilo o tom, že by obcím pomohlo rozšíření pravomocí. Například kdyby mohly samy určit limit, nad který by již bylo odebírání vody pro jednotlivce dražší - takzvanou pásmovou cenu vody. Jenže legislativně to zatím vyřešené není.
Sněmovní výbory v tomto období projednávají vodní zákon, který sice pravomoci samospráv neupravuje, je ale možné, že to bude některý z poslanců prosazovat v pozměňovacím návrhu. To potvrdil i Drahovzal. "Vím, že se o tom uvažovalo, ale žádný konkrétní návrh neznám," řekl. Podle něj by ale takovému návrhu měla předcházet odborná diskuse, narazit by totiž mohl na mnohá úskalí z hlediska kontrol, hygieny i ekonomiky.
Klíčové by bylo stanovit, kolik litrů na osobu je limit a o kolik procent navíc by musel platit každý, kdo by ho překročil. Pokud by zdražení nebylo dost vysoké, opatření by se na spotřebě vody podle Drahovzala nemuselo vůbec projevit. "Řada těch lidí je ochotna platit i tu vyšší cenu, když ví, že vodu na domě nebo na zahradě využijí," upozorňuje.
Podle něj je třeba také zohlednit úroveň hygienického minima každého člověka a také to, že ne každá domácnost má na používání vody stejné nároky. "Někdo se vás třeba zeptá, jak se budou řešit zdravotně, tělesně postižení a podobně. Je tam nutná zvýšená spotřeba?" podotkl. Rodina, kde chodí dospělí do práce a děti do školy, bude mít podle něj logicky jinou spotřebu vody na osobu než domácnost, která například pečuje o nemocného člověka.
Omezení užívání vody by také mohlo ohrozit její kvalitu. "Je to dáno i tím, že ta voda ve vodovodech musí rotovat, cyklovat. Ve chvíli, kdy tam dlouho stojí, se stává závadnou, musí být odpouštěna a nahrazena novou," řekl.
Přejdou obce na chytré měření?
Drtivá většina obcí navíc nedisponuje potřebným měřicím zařízením, to by se ale mohlo podle Drahovzala během pár let změnit. V Česku se začíná rozšiřovat takzvaný systém smart metering. "Zavedlo se to dva tři roky zpátky a postupně se na to přechází," řekl.
Voda by se podobně jako u elektroměrů dala odečítat dálkově. Pro většinu obcí jde ale stále o příliš nákladné řešení. "Tím, že to ale není plošná záležitost, je to dražší než normální vodoměry," připouští Drahovzal.
Systém by zařídil větší komfort jak pro provozovatele, tak pro odběratele. "Provozovatel vodovodní sítě by zjistil, že je v nějakých dvaceti domácnostech velký odběr vody, starosta by tam zašel a vysvětlil jim, že by měli svou potřebu nějak regulovat," vysvětlil možné budoucí fungování systému.
Kdy nejlépe bazén napouštět, když můžete?
Napuštění bazénu vodou z vodovodu by měli zvážit i lidé z obcí, kterých se zákaz dosud netýká. Vodní radovánky na zahradě může doprovodit také odstavení pitné vody pro celou ulici nebo zdravotní potíže.
"Při náhlém zvýšení odběru může dojít ke změnám hydraulických poměrů vyvolaných vysokou rychlostí proudění vody v potrubí," vysvětluje ředitel vodovodů společnosti ostravských Severomoravských vodovodů a kanalizací Milan Koníř. To má za následek uvolňování usazenin a zákal vody, který se ovšem týká nejen odběratele, ale také se může dostat do širokého okolí.
Pokud už se lidé rozhodnou napustit bazén sami vodou z vodovodu, měli by se podle vodáren řídit několika pravidly. Je dobré se například zamyslet nad časem. Nejvhodnější je bazén napouštět ve všední dny, mimo svátky, soboty a neděle, kdy vodovodním sítím nehrozí takové zahlcení. Vodárny také doporučují vodu čerpat v noci mezi devátou hodinou večerní a pátou hodinou ranní. Radí také vyhnout se teplému počasí.
Být na pozoru je třeba i co se týče způsobu napouštění. "Při napouštění z vodovodu pro veřejnou potřebu je nutné otevřít kohoutek pouze částečně, takže nedojde k zakalení, poklesu tlaku ve vodovodní síti a podobně," napsala Iva Librová z Vodárenské akciové společnosti, která funguje na jihu Moravy. Ideální je podle ní také bazén napouštět postupně více dní.
Řešením je cisterna. Ta se ale může prodražit
Za ideální řešení považují starostové nechat si dovézt vodu na napuštění bazénu od příslušných vodáren. "Je to sice nepříjemné, ale jsou to zbytné věci. Bazén si lze naplnit vodou dovezenou cisternou z oblasti, kde jí je dostatek," řekl na tiskové konferenci ministr zemědělství Richard Brabec.
Napuštění bazénu cisternou přijde zájemce na pár tisíc korun. "Cena za návoz vody cisternou se pohybuje přibližně kolem 2000 korun za hodinu práce. K tomu je třeba připočítat cenu dopravy a dále aktuální cenu vodného v lokalitě," uvedla pro Aktuálně.cz Iva Librová z Vodárenské akciové společnosti se sídlem v Brně.
Pražské vodovody si účtují o něco méně, za každou započatou půlhodinu chtějí 380 korun. Cena za dopravu u nich ovšem začíná na 1750 korunách do deseti kilometrů a končí na 3500 za 40 až 50 kilometrů.
Na cisternu si také zájemce bude muset pár dní počkat. V Praze se dodací doba pohybuje od sedmi do deseti dnů, na severu Čech do čtrnácti dnů.
Zájemci z Plzeňského kraje ale budou muset vydržet znatelně delší dobu. Koronavirová pandemie na dlouhou dobu paralyzovala provoz cisteren a nejbližší termín dodání je v tuto chvíli začátek července. "Vody máme dost, ale je problém s využitím cisteren, které ji vozí. Máme proto nasmlouvaného partnera, který nám s rozvozem pomáhá, ale přesto jsou čekací lhůty dlouhé," napsala Aktuálně.cz mluvčí Dana Veselá.
