Článek vyšel v sesterském deníku Insider, který jej Aktuálně.cz poskytl v plném znění.
Praha – Expremiér a bývalý předseda ODS Petr Nečas si loni v lednu často volal s tehdejším policejním prezidentem Martinem Červíčkem. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby se předseda vlády neobracel na prvního muže policie s neobvyklými žádostmi.
Jak vyplývá z policejního spisu kauzy Nagyová, do něhož měl deník Insider možnost nahlédnout, Nečas chtěl po Červíčkovi policejní ochranu před bulvárními novináři. Obával se, aby nepraskl jeho poměr s ředitelkou kabinetu a nynější manželkou Janou Nečasovou, tehdy ještě Nagyovou.
Nečas totiž v lednu 2013 oznámil odchod od rodiny a bulvární deníky pak často spekulovaly o tom, kde vlastně premiér bydlí a která žena zaujme místo jeho manželky Radky.
Například 5. ledna 2013 tak policisté v odposleších telefonu Jany Nagyové zachytili, jak se v hovoru s premiérem vrací k bezpečnosti při vzájemných setkáních. Nagyová podle policejních záznamů Nečase požádala, aby zavolal Červíčkovi, „aby jim to tam monitorovali“. Nečas odvětí, že je s ním takhle domluvený a že oni to vyhodnotí a dají mu vědět.
Martin Červíček na otázky Insideru týkající se krytí expremiérových schůzek před bulvárem napřímo neodpověděl. A komunikaci s Nečasem vysvětlil obecně.
"Komunikace s premiérem, pokud je o ní informován ministr vnitra, patří k práci policejního prezidenta. To ale rozhodně neznamená, že tím dochází k intervenci v něčí prospěch nebo že něco probíhá jinak než standardním způsobem a v souladu s předpisy," uvedl v SMS zprávě Červíček, který po odchodu z prezidia vede královéhradeckou krajskou policii.
Petr Nečas na dotazy k obsahu policejních odposlechů nezareagoval vůbec.
Zavolej Červajzovi
Problémy s paparazzi neřešil s vysokými policejními důstojníky jen Nečas, ale i bývalý ředitel Úřadu vlády Lubomír Poul. Zmíněného dne, tedy 5. ledna 2013, se ptal Nagyové, jestli nemá volat Červíčkovu tehdejšímu náměstkovi Tomáši Kuželovi. Nagyová mu řekla, že už Nečas hovořil s prezidentem.
Večer pak Nagyová znovu naléhala, aby Nečas kontaktoval policejního prezidenta. "Nagyová dále říká, aby Nečas druhý den zavolal Červajzovi, jaký bude další monitoring paparazzi," uvedli policisté do spisu.
Ten v jablíčku
S policejním prezidentem Nečas neřešil jen bulvární novináře. Na přání Nagyové tlumočil Červíčkovi i její stížnost na policisty, kteří vyšetřovali únik výplatních pásek Nagyové do médií. Úřad vlády kvůli tomu podal trestní oznámení, soudy však nedávno hlavního podezřelého – bývalého ředitele rozvědky Karla Randáka – očistily.
Ve čtvrtek 10. ledna 2013, tedy den před výslechem, Nagyová oznámila Lubomíru Poulovi, že napsala policistovi, aby ji přijel vyslechnout do Strakovy akademie.
Odposlechy pak zachytily, jak si v neděli 13. ledna Nagyová Nečasovi postěžovala „… že je podkopl i ten policajt, co si s ním píše a domlouvá termíny, že jí vydal všanc advokátům a on ji nezachránil a nezastavil to". V dalším telefonátu s premiérem říká, že právník okopíruje její výslech a ukáže ho Nečasovi. Nečas říká, že potom na to "zareaguje přes Červíčka".
Čtyři dny nato Nagyová tvrdí vedoucímu Úřadu vlády Poulovi, že "včera hovořili s prezidentem pol., s tím, co je v jablíčku (pravděpodobně přezdívka Červíčka – pozn. red.), a ten se taky divil, co tam Nagyové prováděli minulý pátek (při výslechu). Poul říká, ať je „povýší“ a udělá z nich vojíny. Nagyová říká, že si to budou pamatovat".
Martin Červíček však odmítl, že by na vyslýchající policisty jakkoliv tlačil. Prý jen vzal na vědomí Nečasovu žádost, aby prověřil, zda byl výslech v pořádku. Dále se však údajně neangažoval.
Rychlá podmínka od stolu
Oficiálně byla Jana Nagyová-Nečasová obžalovaná ve své kauze ze zneužití Vojenského zpravodajství a z korupce. Za zneužití armádní rozvědky ji soud minulý pátek potrestal trestním příkazem, tedy od stolu bez hlavního líčení, roční podmínkou se čtyřletou zkušební dobou a zákazem výkonu funkcí ve státní správě.
Státní zástupci z Olomouce, kteří na vyšetřování celé kauzy dohlížejí, však s rychlým verdiktem pražské soudkyně Heleny Králové nesouhlasí a podají takzvaný odpor. Případ se tak bude nakonec řešit veřejně před soudem.
