Praha - Křičet na někoho kvůli barvě pleti a mlátit ho při tom nemusí být nutně rasově motivovaný čin. Potvrdil to Vrchní soud v Praze, když snížil tresty třem mužům romského původu.
Dva z nich surově zbili neromského známého lopatami a nadávali mu při tom do "bílých sviní". Třetí - policista - pak pomáhal jejich čin zahladit.
Plzeňský krajský soud jim za to vyměřil čtyřleté tresty. Vrchní soud v Praze je dnes zmírnil. A to na 3 roky pro policistu za zneužití pravomoci veřejného činitele a vydírání. Pro útočníky vyměřil 2,5 roku za ublížení na zdraví a výtržnictví.
Na rozdíl od plzeňského rozsudku se vrchní soud domnívá, že jejich čin nebyl rasově motivovaný. Důkazem je to, že napadli i Roma, který chtěl oběti pomoci.
Prokázat u soudu rasový motiv je často obtížné. Je přitom podstatný rozdíl mezi tím, zda je někdo souzen například za "obyčejnou" vraždu, nebo za stejný zločin spáchaný kvůli rasové nesnášenlivosti.
Zatímco v prvním případě předepisuje zákon maximálně patnáctiletý trest, vražda s rasovým motivem může být odměněna i výjimečným trestem.
Stejně tak: za těžké ublížení na zdraví hrozí obžalovaným dva až osm let. Pokud je ale jejich čin motivovaný rasovou nesnášenlivostí, může být tří- až desetiletý.
Žádnej bílej se tu roztahovat nebude
Jedenatřicetiletý Július Horváth a třicetiletý Milan Pačan svou oběť znali už dříve. Pětatřicetiletý muž, který je nyní pod policejní ochranou, pořádal v hotelu na Karlovarsku romské zábavy. Podle svých slov ale zjistil, že se na nich mají prodávat drogy, a tak je zrušil.
To se Horváthovi s Pačanem nelíbilo. Před předloňskými Vánocemi si na něj počkali před diskotékou v Ostrově na Karlovarsku. Vybavili se násadami od lopat. Mlátili jimi tak silně, až jednu o poměrně statného muže zlomili.
Útok provázeli slovy "chcípni hajzle" a "bílá svině". Zmlácený muž také slyšel, že "žádnej bílej se nebude roztahovat na našem teritoriu".
Svědci napadení zavolali policii, to ale napadenému nepomohlo. Na místo totiž přijel zasahovat Martin Barkóci - kamarád obou násilníků. Ten se pak podle soudu postaral o to, aby se případ zametl pod koberec.
"Dostal jsi málo, měli tě zabít. Uvědom si, co budeš vypovídat, mohl bys ještě nafasovat," řekl prý zraněnému muži. Ten proto ze strachu ani v nemocnici nepřiznal, jak k rozsáhlým zraněním přišel. Vyšetřování tak začalo až po půl roce.
Soud poškozenému, který je nyní v programu na ochranu svědků a čeká ho nová identita, uvěřil hlavně díky existujícím záznamům telefonátů, ve kterých se spolu baví tři odsouzení Romové.
Rasový motiv se prokazuje těžce
Obecně vzato, odsouzených na rasový paragraf není v Česku mnoho. Podobný případ jako ten dnešní ale dohledat lze: v roce 2000 poslal dva romské bratry na čtrnáct a dvanáct let do vězení brněnský krajský soud.
Ludovít a Jan Polákovi pobodali celkem čtyři muže před restaurací v Brně, ze které byli předtím kvůli nevhodnému chování vykázáni. Při útoku jim nadávali do "bílých prasat" a vyhrožovali jim, že je podřežou.
Podle soudce Daniela Plška bylo jasně prokázáno, že se jednalo o trestný čin s rasovým podtextem.
Zdaleka ne všechny útoky, při kterých padnou rasistické nadávky, však soudy hodnotí jako rasově motivované.
Například v roce 2006 snížil olomoucký Vrchní soud tresty trojici Romů, která v Prostějově napadla čtyřicetiletého muže. Podle senátu totiž nebyl jasně prokázán rasový podtext činu.
Překvapivý byl i verdikt v případu čtveřice mladíků, kteří v Hodoníně zbili a poté zapálili romského bezdomovce. Krajský soud v Brně jednoho z nich poslal do vězení na třináct a půl roku, dalším rozdal podmínky.
Podle soudu se ale nepodařilo prokázat, že by útok na Roma byl veden z rasových důvodů, ač byli mladíci sympatizanty rasistických hnutí. "Podtext mohl být rasový, ale důkazy o tom nesvědčí," zdůvodnila své rozhodnutí soudkyně.
Její verdikt stvrdil i Vrchní soud v Olomouci.
