Praha - Mladí lidé, kteří odjíždějí studovat do západní Evropy, získávají podle poslance za SPD Lubomíra Volného naprosto zkreslené informace o tamním životě. A kvůli tomu pak nejsou schopni odhalit hluboké problémy země, v níž pobývají. "Ti lidé se vracejí ze zahraničních pobytů naprosto nekriticky nastavení vůči Evropské unii," stěžoval si Volný na posledním zasedání výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny. Aktuálně.cz má k dispozici zvukový záznam tohoto zasedání.
Volný z SPD Tomia Okamury studenty vyjíždějící do ciziny v rámci programu Erasmus označil za "kampusové povaleče". Podle něj odmítají informace, které během zahraničního studia dostanou, konfrontovat s realitou. O chování Čechů studujících v zahraničí je prý dobře informován díky zkušenostem ze své vlastní rodiny.
S Volného tvrzením naprosto nesouhlasí Kateřina Králová, bývalá proděkanka pro zahraniční styky Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a dnes ředitelka tamní katedry ruských a východoevropských studií. "Studenti se v zahraničí musí odtrhnout mámě od sukně a začít být samostatní. Musí se o sebe sami postarat, často přitom ve svém okolí nemají jediného člověka, který by mluvil česky," připomíná Králová.
Podle ní dá studijní pobyt v rámci programu Erasmus studentům tolik, co dva roky běžného studia doma. A to nejen z hlediska samostatnosti, ale hlavně z pohledu získání dovedností, které pak uplatní na trhu práce. Na studijním pobytu často musí komunikovat ne v jednom, ale ve dvou cizích jazycích.
Poslanec Volný ale tvrdí, že čeští studenti na Západě podléhají tamní propagandě. "Zkušenosti studentů jsou v přímém rozporu se zkušenostmi lidí, kteří se vracejí třeba z vyspělých západních evropských ekonomik z obav o své bezpečí a o své zdraví," sdělil Volný.
Podle něj je pobyt v zahraničí obecně pozitivní věcí. V rámci programu Erasmus ale prý studenti žijí v jakési bublině či zlaté kleci, a nejsou tak schopni odhalit pravý stav věcí ve státě, ve kterém dočasně žijí. "Když studují třeba v Bruselu, tak se odmítají projít o půlnoci po Molenbeeku. To je prostě fakt," sděloval Volný ostatním poslancům výboru pro evropské záležitosti. Molenbeek je čtvrť v belgickém Bruselu, odkud pocházelo několik atentátníků, kteří spáchali teroristické útoky v Paříži v listopadu 2015.
Králová je naopak přesvědčená, že studenti v zahraničí "zakusí, co znamená být cizincem v jiném prostředí". S žádnou propagandou, která by líčila EU jako pozitivní projekt, do styku nepřijdou. S tématem Evropské unie se setkají jen tehdy, pokud mají v rámci svého studijního programu nějaký předmět věnovaný EU. "Mladí lidé v současném globalizovaném světě poznají kulturu jiné země a učí se větší toleranci k takovým kulturám," uzavírá Králová, podle které je na každém, jestli to považuje za pozitivní, nebo negativní jev.
Volný se v Poslanecké sněmovně zároveň ohradil proti tvrzení, že evropská integrace po druhé světové válce přispěla k udržení míru v Evropě. K válkám podle něj nedošlo proto, že "kdysi Sovětský svaz a v současné době Rusko má jaderné zbraně a všichni víme, že je ochotné je použít". Podle Volného navíc "prvotní integrace nevznikla proto, aby v Evropě nebyly války, ale aby bohatí lidé ještě více zbohatli".
Historici se shodují, že evropská integrace přispěla k urovnání hlubokých konfliktů v Evropě, především mezi Němci a Francouzi. Po druhé světové válce pak ozbrojený konflikt nevypukl i díky tomu, že oba bloky, tedy západní a východní, měly k dispozici jaderné zbraně v takové míře, která zaručovala vzájemné sebezničení bez ohledu na to, zda by jako první zaútočili Američané, nebo Sověti.
Volný na otázky zaslané redakcí Aktuálně.cz nereagoval. "Tento názor je čistě pana Volného," odpověděla mluvčí SPD Michaela Dolenská, zda se Volného pohled na program Erasmus shoduje s pozicí hnutí.
Poslanec Volný hovoří o tom, proč podle něj v Evropě nevypukla válka
