Úřad pro ochranu hospodářské soutěže je svého druhu nejmocnější institucí v zemi. Dohlíží nad čistotou veřejných zakázek, jejichž objem dosahuje výše 600 miliard korun ročně. V roce 2019 to bylo 666 miliard. Bdí také nad férovostí podmínek na trhu. Když fúzují velké společnosti, úřad má hlavní slovo v tom, zda se tím nekřiví podnikatelské prostředí.
Bývalý poslanec ČSSD Petr Rafaj stojí v čele antimonopolního úřadu jedenáct let. Aktuálně.cz v posledním roce upozornilo na řadu jeho kauz. Policie celé současné vedení úřadu podezírá z korupce. Rafaje vyšetřovatelé prověřují kvůli kontaktům s někdejším brněnským politikem hnutí ANO Jiřím Švachulou, který dle detektivů zasahoval do řízení úřadu. Sám Švachula je aktérem korupční kauzy Stoka týkající se zakázek v Brně.
Rafajovy kauzy nasvítily základní problém fungování celé instituce. Předseda drží v rukou široké kompetence, z nichž může plynout korupční riziko. Má bezvýhradnou personální pravomoc vůči místopředsedům, může úkolovat podřízené úředníky a finální rozhodnutí o schválení vysoutěžených zakázek leží pouze na něm. Vedle toho zákon neurčuje žádné kvalifikační předpoklady, jimž musí předseda dostát.
S pomocí protikorupčních organizací
Během tohoto roku se proto vedla intenzivní diskuse mezi zástupci poslaneckých klubů a protikorupčními organizacemi Rekonstrukce státu, Transparency International a Oživení, jak úřad efektivně proměnit, rozložit jednotlivé pravomoci a eliminovat korupční rizika při rozhodování. Výsledkem je návrh zákona, jejž tento týden dostanou poslanci na stůl. Aktuálně.cz návrh získalo - jeho paragrafové znění je v galerii v úvodu tohoto článku.
"Odůvodněnost reformy je spatřována v nedostatečných institucionálních zárukách nezávislosti a nestrannosti rozhodovací činnosti ÚOHS, koncentraci pravomoci jeho předsedy, v nutnosti posílit transparentnost, otevřenost a individuální odpovědnost ve správních rozhodnutích a konečně zprostředkovávat koordinovanou a systémovou metodickou pomoc zadavatelům," zní hlavní argument v důvodové zprávě zákona.
Podstatou návrhu je, aby se z instituce vyčlenil a vznikl samostatný Úřad pro dozor nad zadáváním veřejných zakázek. Ve spojení agend hlídání tendrů a kontroly podnikatelského prostředí je český antimonopolní úřad spíše výjimkou, v rámci Evropské unie obdobně funguje už jen v Německu, Švédsku a Bulharsku. Zákon by předsedu nového úřadu svázal regulemi, jež mají odclonit tlaky na jeho rozhodování zvenčí.
"Úřad rozhoduje o zakázkách za stamiliardy korun a v případě velkých zakázek může být neformální tlak na určitá rozhodnutí nesrovnatelně vyšší než v případě obvyklého správního rozhodování. Systémové nastavení přitom umožňuje, aby byl tento tlak účinný v případě aplikace na jedinou osobu, totiž osobu předsedy. Vzniká tak vysoké systémové riziko výskytu korupce," píše se v důvodové zprávě.
Předseda by nerozhodoval
V čele nového úřadu by sice stál předseda, plnil by však "jen" manažerskou, kontrolní a metodickou roli. Byl by součástí patnáctičlenné rady, dva její místopředsedy by jmenoval podle své úvahy. Zbylých dvanáct zástupců by mohl dosadit jen po souhlasu Senátu. Z nich by se ustavily tříčlenné senáty, ty by rozhodovaly o férovosti tendrů. Radní včetně předsedy by nově podléhali profesním kritériím, jako je třeba sedm let praxe ve veřejných zakázkách.
Z rozhodování o zakázkách by předseda a oba místopředsedové vypadli, nebyli by členy žádného senátu. Rozplynulo by se tak jedno z největších rizik spjaté s mocí předsedy. Když se účastník veřejné soutěže proti prvostupňovému rozhodnutí úřadu odvolává, následuje takzvaný rozklad. Jde o druhé posouzení zakázky. Na jeho konci má finální výrok v moci sám předseda na základě návrhu rozkladové komise.
Komisi přitom jmenuje předseda podle vlastní libovůle, její členové nemusí splňovat žádné profesní kvality. Když navíc úřad zveřejňuje rozkladové rozhodnutí, podepsaný je pod ním jen předseda. Z rozkladu neplyne, kdo v komisi zasedal, jaké finální rozhodnutí navrhl a z jakých argumentů komise předseda při konečném verdiktu vycházel.
"Členství v rozkladové komisi navíc není pojímáno jako hlavní pracovní poměr se zakotvením neslučitelnosti funkcí a odpovídající odměnou. (…) Vzniká tak systémové riziko střetu zájmů členů komisí a motivace ke členství z důvodů jako je např. snaha ovlivnit řízení před ÚOHS ve prospěch konkrétní strany či sektoru. Dále neexistují funkční období a zákonné odvolací důvody," uvádí důvodová zpráva. Rozkladové řízení by podle nového zákona zmizelo. Firma nespokojená s verdiktem by se rovnou musela obrátit žalobou na soud.
Povinné výběrové řízení na funkci předsedy
Návrh by také nově uzákonil, že předseda úřadu musí projít výběrovým řízením. Po Rafajově rezignaci sice nyní konkurz také probíhá, ale vláda ho vyhlásila až po tlaku neziskových organizací a dle protikorupčních expertů je silně netransparentní. Ve trojčlenné výběrové komisi navíc nezasedají nezávislí experti, jen úředníci. Přihlášené zájemce Úřad vlády oficiálně tají, což je podle expertů v rozporu se zákonem.
Předsedu by dle nové legislativy už nejmenoval prezident jako dosud, ale po doporučení výběrové komise vláda. Komise má být sedmičlenná, čtyři členy nominuje vláda, po jednom Nejvyšší kontrolní úřad, Nejvyšší správní soud a samotný Úřad pro dozor nad zadáváním veřejných zakázek. Agenda dohledu nad podnikatelským prostředím by zůstala stávajícímu antimonopolnímu úřadu, jenž by s nově vzniklou institucí spolupracoval.
Nový zákon má směřovat i k tomu, aby úřad, jenž může zakázky rušit, nepůsobil jen restriktivně, ale prostředí zakázek kultivoval preventivně. Podle autorů zákona v tomto nyní selhává. Metodickou podporu vyhlašovatelům tendrů poskytuje ministerstvo pro místní rozvoj, jehož doporučení přitom antimonopolní úřad nijak nezavazuje. Zadavatelé sice připomínky resortu respektují, ale v praxi mohou u úřadu narazit.
"Úřad by pro zadavatele měl nejen vytvářet materiály, které budou vycházet z jeho ustálené rozhodovací praxe, ale také vytvářet kvalitní doporučení širokého spektra způsobů veřejného zadávání. Konkrétně by se mělo především jednat o manuály pro zadavatele, jak zadávat veřejné zakázky nejen na základě kritéria nejvýhodnější ceny, ale také na základě kvalitativních, sociálně odpovědných nebo environmentálních kritérií," stojí v návrhu.
Pikalův kulatý stůl
"V tomhle období jsme zažili rezignaci předsedy úřadu z důvodu korupčních podezření. Nicméně to není otázka selhání jednotlivce, je to systémový problém úřadu, který koncentruje veškerou moc v současné podobě v rukou jediné osoby, což je potřeba změnit. To je základní důvod ke vzniku nového zákona," vysvětlil Aktuálně.cz místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti).
Právě Pikal na konci června svolal kulatý stůl poslanců a zástupců neziskovek, kde se dohodly základní obrysy zákona. V následujících měsících se převáděly do paragrafů a vysvětlující důvodové zprávy. Kulatého stolu se vedle Pirátů účastnili poslanci ANO, STAN či KDU-ČSL. Pikal hodlá v tomto týdnu po sběru podpisů poslaneckých kolegů předložit legislativu v Poslanecké sněmovně.
Vedle Pikala se návrh ve své finální podobě dostal podle informací Aktuálně.cz do ruky předsedovi sněmovny Radku Vondráčkovi (ANO), Pavlu Pustějovskému (ANO), Petru Dolínkovi (ČSSD), Marku Výbornému (KDU-ČSL), předsedovi lidovců Marianu Jurečkovi a senátorovi Zdeňku Hrabovi (STAN).
Z první ruky o něm měli také informace předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová a její stranický kolega ze sněmovny Dominik Feri. Valná část politické scény je tedy s problematikou reformy antimonopolního úřadu seznámena.
Až zákon uvidíme, tak se vyjádříme
"Návrh, který v této podobě přichází, je rozumný. Neřeší aktuální otázku bizarně fungujícího předsedy ÚOHS, ale řeší lepší nastavení celého systému fungování úřadu, roli jednotlivých lidí a rozložení odpovědnosti," řekl Aktuálně.cz Jurečka. "Budeme schopní sehnat podporu napříč minimálně demokratickými opozičními stranami, ale myslím, že by se k tomu mohli přidat kolegové z ANO i z ČSSD," dodal.
Podpora nejsilnějšího subjektu sněmovny, hnutí ANO, bude pro budoucnost zákona klíčová. Nahrávat by tomu mohla jeho účast na kulatém stolu, stejně jako zapojení šéfa sněmovny Vondráčka a poslance Pustějovského. Předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek však v této chvíli zůstává zdrženlivý. "Až zákon uvidíme, tak se vyjádříme," napsal Aktuálně.cz. Dva jeho kolegové už přitom mají návrh na stole.
Předloha zamíří do sněmovny necelých jedenáct měsíců před volbami. Vzhledem k praxi dolní komory parlamentu je taková lhůta pro projednání a schválení zákona hraniční. "Stihnout se to teoreticky i prakticky dá. Ale musí k tomu být vůle napříč sněmovnou," poznamenal Pikal. Pokud pro zákon sněmovna stihne zvednout ruku, v účinnost by měl vejít 1. července 2022.
