Praha - Předchozí vedení Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) pod vedením bývalého ředitele a současného ministra kultury Daniela Hermana loni neplánovaně zvýšilo platy čtvrtině zaměstnanců. Uvádí to výroční zpráva ústavu, kterou schválila na svém jednání rada.

Herman podle dokumentu zvýšil mzdy těsně před svým odvoláním v dubnu loňského roku. V reakci pro ČTK to však odmítl s tím, že jde o účelově zkreslené informace.

Platy dvojmo

Destabilizace rozpočtu nastala podle Hermana poté, co současné vedení začalo hromadně propouštět zaměstnance a bez finančního krytí nabíralo nové.

"To znamená, že tam byly dvojí platy; na dva náměstky, jednoho, kterého propustili a museli ho ještě vyplácet, a nového, na dva ředitele a řadu dalších zaměstnanců," uvedl.

Odměňování prý schvalovala rada ústavu a na vědomí bral Senát. "Výtky proti mně a mé odvolání byly politicky motivované a toto jsou účelově vymýšlené argumenty lidí, kteří ústav naprosto rozvrátili. Jde to jak za novým vedením, tak za radou ústavu, která je plně odpovědná za rozvrat, který v ústavu nastal," zdůraznil.

Zvýšení mezd podle výroční zprávy zatížilo rozpočet ústavu o více než 400 tisíc korun. Stejně tak kritizuje vyplacené únorové odměny 900 tisíc korun. Přes 400 tisíc korun šlo na odměny sedmi členů tehdejšího vedení a téměř půl milionu padesáti zaměstnancům.

"Přitom v březnu 2013 psal ředitel Daniel Herman finančnímu úřadu, že ústav bude mít problémy s výplatou mezd. Tato neuvážená rozhodnutí donutila nové vedení k zavedení celé řady úsporných opatření," uvádí se ve zprávě.

V ústavu loni pracovalo přes 136 lidí. Herman to odmítá. Nejprve podle svých slov odměňoval zaměstnance na nejnižších pozicích na konci roku 2012 a vedoucí pracovníky až po Novém roce, aby to rozpočet ze starého roku nenavýšilo natolik, aby byly odměny pro zaměstnance na nejnižších úrovních.

Zbytečné finanční zátěže

Ústav hledá nového ředitele po jeho loňském odvolání, na přechodnou dobu ho vede Pavla Foglová.

Herman se kvůli svému nedobrovolnému odchodu z čela ústavu soudí. Odvolání vnímá jako politický krok, bylo podle něj neplatné. U soudu si stěžuje také na neplatnost volby některých členů rady ÚSTR, kteří byli v době volby členy politické strany. Rada ústavu zdůvodňovala jeho odvolání tím, že nebyla spokojena s jeho prací. V současné době se koná konkurz na nového ředitele, i ten vyvolává emoce.

Dokument poukazuje na řadu dalších problémů, například zbytečné finanční zátěže, jako zahraniční služební cesty bývalého vedení za 300 tisíc, z nichž neplynuly žádné úkoly.

Služební cesty byly prý obecným problémem, protože z nich nebyly pořizovány žádné zprávy. Nové vedení proto přistoupilo k povinnému zveřejňování zpráv ze zahraničních cest na webu ústavu a schválení ředitelkou ústavu.

Za porušení rozpočtové kázně z roku 2012 včetně penále za neplacení sociálního pojištění slovenských zaměstnanců v roce 2011 musela však instituce zaplatit přes 200 tisíc korun. Kvůli nepořádně vedené evidenci se nepodařilo najít viníka.

Ústav včetně Archivu bezpečnostních složek loni hospodařil se 152 miliony korun. Přesto výroční zpráva uvádí řadu badatelských projektů, jejichž počet stále vzrůstá. Historici se věnovali například protižidovským opatřením v protektorátu nebo dějinám totalitních režimů. Řada projektů trvá dále.

O ústav, který je zřízen zákonem, se od jeho založení pře levice s pravicí, jeho činnost vyvolává v pravidelných vlnách emoce. Úkolem ÚSTR je nestranným způsobem zkoumat dobu nesvobody, tedy komunismus a nacismus. Pod ústav spadá Archiv bezpečnostních složek, který obsahuje archiválie tajných služeb z dob komunismu.

Také odvolání Hermana spustilo velké debaty politiků, tehdejší vládní ODS krok označila za důkaz prohlubující se spolupráce ČSSD a KSČM. Rezignovala kvůli tomu celá vědecká rada.