Praha - Spolu se stovkami tisíc dětí dostává vysvědčení Ondřej Liška, poprvé jako ministr školství. On sám si dává dobrou známku, připouští však, že situace ve školství je vážná a že půjde k lepšímu změnit jen postupnými kroky.
"Je to první školní konec roku, který jsem v této funkci prožil. Za své funkční období jsem zažil dvě stávky odborů, ale myslím si, že jsem svůj půlrok ve funkci hodně naplnil prací. Když se ohlédnu zpátky, nejsem vůbec nespokojen," řekl ministr za Stranu zelených v rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz.
| Toto je první část obsáhlého rozhovoru s Ondřejem Liškou. Druhou část, v níž hovoří o změnách, které nyní školy prožívají, či o reformě univerzit, čtěte zde. |
A.cz: Nespokojenost v samotném resortu ale přece roste?
To je podle mě úplně v pořádku a také vím proč. Ty změny, které si přejí učitelé a nakonec i já, postupují mnohem pomaleji, než jak by si představovali.
Jsem ale v jiné situaci než oni. Každá vláda si do svého programového prohlášení párkrát dala slůvko vzdělání ve spojitosti se slůvkem priorita, ale nikde se to moc výrazně neodrazilo. Přišel jsem v polovině volebního období a logicky nemůžu tento trend, který přineslo působení mých předchůdců, během několika týdnů či měsíců překrýt nebo učesat.
Situace mladých učitelů je tragická
A.cz: Do čeho jste se pustil v první řadě?
Důležité jsou dvě věci. Snažím se o navýšení finančních prostředků a také vést strukturovaný dialog s učiteli. Ten první bod se mě podařilo splnit, čtyři a půl miliardy navíc pro příští rok budou znamenat růst reálných mezd. V tom strukturovaném dialogu se ale ukázala zvláštní věc. Zatímco já chci zásadní změny v regionálním školství, tak zástupci odborů o ně nějak zvlášť neusilují. Vlastně by si přáli, aby ten systém zůstal téměř takový, jaký je, stačilo by jim jen navýšení prostředků.
A.cz: To je ale logické. Učitel se chová obdobně jako každý jiný zaměstnanec a přál by si tedy méně dětí ve třídě, méně pracovních hodin a víc peněz. Proč by chtěli něco jiného?
Schopní inovativní učitelé si toho přejí mnohem víc a na ně mířím svou politikou především. Tito lidé chápou, že reforma je dlouhodobý proces. A že není možné ji vyhodnotit z roku na rok, ale je třeba ji sledovat průběžně. Chci, aby se netarifní složka platu procentuálně navyšovala vůči té tarifní složce, protože ředitelé nejlépe vědí, komu mají přidat a komu ubrat. Tím pak budou motivovat učitele k lepšímu výkonu.
A.cz: Vysoké tarify prospívají starším učitelům, s těmi tedy při reformách nepočítáte?
Kategorie inovativních učitelů není omezená věkem. Ti starší se mohou mzdovými úpravami cítit jakoby poškozeni, ale není důvod, aby se něčeho takového báli. Pokud za ta léta pedagogické praxe zůstali lidmi, kteří se sami chtějí učit, tak se nemají čeho bát.
Musím však myslet i na mladé začínající učitele. Velké procento z nich ze školství odchází. Být mladým učitelem, zejména mužského pohlaví, často znamená neřešitelný problém, když chci uživit vlastní rodinu nebo splácet hypotéku. To je naprosto tragický stav, do kterého jsme se dostali kvůli tomu, že priorita vzdělávání byla zatím pouze fiktivní prioritou.
A.cz: Kdy tragickou situaci mladých učitelů napravíte?
Pokouším se o změnu, ale je to běh na dlouhou trať. Prvním krokem je právě navýšení platů, které se mi podařilo vyjednat ve vládě a tím druhým krokem jsou systémové změny, které by měly nastat v regionálním školství, tedy v základních a středních školách. Vytvořil jsem velmi otevřený tým odborníků, a to i z lidí, kteří jsou ostrými kritiky ministerstva školství. Ti pro mě vyhodnocují bílou knihu z roku 2001, podle níž se za minulých vlád rozběhla reforma vzdělávacích programů. Na základě toho pak chci popsat oblasti, ve kterých se změny nepodařilo realizovat.
A.cz: Kdo patří mezi kritiky ministerstva, které jste přizval do týmu svých expertů?
Například ředitel společnosti Scio Ondřej Štefl.
Za mzdový propad může hlavně vláda
A.cz: Ze statistik vyplývá, že právě v učitelské profesi se počátkem roku nejvíc propadl plat, zároveň nejvíc zaměstnanců odchází ze škol. Kdo je za tento vývoj odpovědný?
Hlavně je to vláda. Bylo chybou mých předchůdců, že souhlasili s rozpočtem, který vedl ke snížení reálných mezd. Kdyby to neudělali, tak bych měl nepochybně snazší práci a jinou startovací čáru.
Ministr školství, který chce na vládě prosadit lepší rozpočet, potřebuje mít na své straně široký společenský konsensus. Ten v tuto chvíli nemám.
A.cz: Může stávka upozornit veřejnost, že je třeba školství pomoci?
Stávka je podle mě dílčí moment, který upozorňuje na to, že situace je v jednom ohledu kritická. Stávka ale měla u veřejnosti poměrně malý ohlas. Rozhodně menší, než jaký odboráři očekávali. A čí je to chyba? Je to chyba i těch odborů samotných, neboť na svou stranu nezískali veřejnost. Získat lidi na svou stranu se právě snažím. To mi dá mandát k prosazení změn.
Vyšší mzdy garantuji hlavou
A.cz: Patříte k těm málo resortům, kterým se mají podle první verze státního rozpočtu zvýšit výdaje. Jde o tři a půl procenta, tedy o čtyři miliardy. Jste spokojen?
To je návrh ministerstva financí, nikoliv můj. Je to tradiční startovací čára ve vyjednáváních o tom, kolik kdo dostane peněz. S představou ministerstva financí se docela rozcházím.
A.cz: Je pravda, že dostanete čtyři miliardy navíc pro základní a střední školy, ovšem pro univerzity by bylo stejně peněz jako letos a to bez ohledu na inflaci. Kolik budete žádat?
Problém vidím v tom, že ministerstvo financí tam sice čtyři miliardy zakomponovalo, ale na jiném místě výdaje na školství zkrátilo o 1, 6 miliard. A to si protiřečí. Já to beru pouze jako vstupní materiál, o němž se bude vyjednávat. Ale reálný růst platů garantuji svou hlavou. Spojuji s tím svůj ministerský mandát.
A.cz: Co byste popřál dětem na prázdniny?
Mám prázdniny spojené s pocitem svobody, ze kterého žiji dodnes. Tak bych jim popřál, aby prožívali prázdniny s podobným pocitem svobody, jako já. A aby jim ten pocit pomohl vyrovnat se s tím, co jim život přinese.
| Toto byla první část obsáhlého rozhovoru s Ondřejem Liškou. Druhou část, v níž hovoří o změnách, které nyní školy prožívají, či o reformě univerzit, čtěte zde. |
