Praha - Končí školní rok, při kterém začala dlouho připravovaná reforma základních a středních škol. Její počátek provázely rozpaky, protože vláda ani kraje nedaly školám na změny žádné peníze.
Ministr Ondřej Liška přesto tvrdí, že funguje a také slíbil, že reforma bude pokračovat s větší podporou státu. Zároveň chce změny ve vzdělávacím resortu změnit tím, že nechá vypracovat co nejpřehlednější způsob hodnocení absolventů i samotných škol.
V rozhovoru pro online deník Aktuálně.cz připustil, že aktivní učitelé měli dosud největší šanci, jak získat peníze pro reformu a pro zvýšeních svých platů v evropských fondech.
"Neexistuje ale rovnítko mezi evropskými prostředky a platy učitelů. Logika evropských peněz spočívá v tom, že je můžete získat za projekty. Za nimi stojí konkrétní aktivní lidé. A ti pedagogové, kteří se podílejí a budou podílet na projektech z evropských fondů, budou z fondů dostávat k platu logicky další prostředky," upřesnil ministr.
| Toto je druhá část obsáhlého rozhovoru s Ondřejem Liškou. První část, v níž hodnotí svou práci na ministerstvu čtěte zde. |
A.cz: O jaké konkrétní školy projekty a školy se jedná?
Znám desítky takových škol a věřím, že jsou jich stovky. Aktivní školy poznáte hned při vstupu do budovy. Například je to projekt, kdy se spojilo dvaadvacet škol ze všech krajů, aby získaly peníze z evropských fondů. Scházejí se, konzultují změny ve výuce, najednou tady vidíte, že zdola vzniká snaha, jak vyměňovat zkušenosti. Už to není přístup, že tady končí naše škola a dál nás nic nezajímá. Dalším typem projektu je například integrace dětí se zvláštními potřebami. Nedělají to tak, že je vyčleňují z hlavního proudu vzdělání, aby jim věnovali zvláštní pozornost mimo ten proud. Nastavují obecná kritéria pro výuku, aby se v nich našel každý z nich
Zajímavé, že školu, která se o něco snaží, poznáte téměř pár vteřin po té, co tam přijdete. Atmosféra ve škole je něco velmi hmatatelného.
A.cz: Některou školu určitě dáváte ostatním za vzor?
Za příklad dávám praktickou školu Gabriely Pelechové v Dolní Poustevně ve Šluknovském výběžku. To je mimořádná škola, která stojí paradoxně z velké části na pedagozích, kteří nemají magisterské vzdělání. Úplně tam převrací zaběhnutou logiku. Jsou tam děti se středním a lehkým mentálním postižením, s tělesným postižením, jsou tam Romové, děti s dysfunkcemi, pak je tam několik žáků, kteří jsou jakoby normální. Mezi tyto děti, které mají tak různé vzdělávací potřeby, naopak integrují ty normální. Vidíte tam barevnější svět.
Maturity nebudou svazovat
A.cz: Budete zavádět za dva roky státní maturity? Co se tím může ve školách zlepšit? Nestačily by k hodnocení žáků a škol testy, které by si samy školy nebo stát objednávaly od soukromých firem, které jsou nakonec výkonnější a levnější?
Pokud máte ambici hodnotit vzdělání na výstupu, tak logickou úvahou dojdete k tomu, že testy hluboce ovlivňují způsob, jakým se vzdělává. Já chci, aby státní maturita odpovídala filozofii českého vzdělávacího systému. Nechci pouze nějaký sofistikovaný inteligenční test jako nabízí třeba společnost Scio, ale aby státní maturity respektovaly reformu.
A.cz: Budete tedy jménem státu dohlížet na úroveň třeba matematické nebo čtenářské gramotnosti. Proč to ale chcete?
Chci, aby žáci středních škol měli oproti minulým generacím mnohem transparentnější volbu toho, co chtějí dělat. Bude jen na studentovi, jestli se dá na vysokou školu toho či onoho typu nebo jestli bude chtít jít profesně orientovaným směrem nebo přímo do praxe. Já jim tu volbu chci rozšířit.
Díky výsledkům maturitních zkoušek by měli vědět, co mohou očekávat. To je jeden z největších přínosů té státní maturity.
A.cz: Reforma základních a středních škol má otevřít prostor pro iniciativu učitelů i žáků. Nesvazujete je zase, když stanovíte požadavky ke státním maturitním zkouškám?
My je nesvazujeme. Vidím to jako postupující proces. Jednak máme dvouúrovňovou maturitu, která vymezuje hranice, ve kterých se mohou školy a žáci pohybovat. Za druhé ředitelé budou moci profilovat jednotlivé školy tím, jakým volitelným maturitním předmětům budou dávat přednost. A budou moci stavět děti i rodiče před mnohem konkrétnější a jasnější volbu. Ti, kdo absolvují státní zkoušku na nižší úrovni a pak půjdou do praxe a po deseti letech se rozhodnou, že chtějí získat vysokoškolské vzdělání, si budou moci bez problémů doplnit maturitní zkoušku z nějakého předmětu a nebudou muset absolvovat tu střední školu znovu.
Univerzity se méně brání
A.cz: Jakým způsobem přijmou státní maturitní zkoušku vysoké školy? Může nahradit přijímačky?
To je věc, kterou těžko můžeme nadirigovat. Snažíme se jen vyladit systém tak, aby maturita víc vypovídala o žácích. Navíc ty vysoké školy se tomu brání mnohem méně než tomu bylo doposud. Oni spíš vyčkávají.
A.cz Jak konkrétně by se mohla státní maturita promítnout do přijímacích zkoušek?
Každá škola si určí, jakou váhu ta maturita má. Cílem je, aby to byl co nejrelevantnější údaj.
Žebříčky vysokých škol
A.cz: Novinkou jsou vaše plány na žebříčky vysokých škol, které koneckonců mají různou úroveň. Jak budou vypadat?
Úrovně se různí, ale žebříčky jsou zrádné. Kdokoliv ho chce sestavit, tak se dostává pod palbu kritiky, a opravdu nemůže být nikdy úplně objektivní. My plánujeme diverzifikaci vysokých škol podle typu. Každá vysoká škola si bude moci sama zvolit, ve které kategorii chce být. Některé školy se třeba rozhodnou jít spíše cestou profesně orientovaného vzdělávání - zaměřené hlavně na praxi. Některé naopak budou chtít být středisky vědeckého výzkumu.
A.cz: Co by mohlo být ukazatelem úspěšnosti jednotlivých vysokých škol?
Jedním z ukazatelů je ekonomická úspěšnost absolventů vysokých škol. Ale to se zase logicky střetává s obory, které jsou ekonomicky nevýdělečné. I ty musí mít právo na existenci a rozvoj. Je tedy třeba shromažďovat komplexnější informace - například jakým způsobem škola funguje, jakou vnitřní strukturu má, jak dokáže spolupracovat s vnějšími aktéry, jak dokáže spolupracovat v mezinárodním prostředí.
A.cz: Kdy by mohl být první žebříček zveřejněn?
Nepůjde o žebříček, zveřejní se informace, jak školy fungují. Bude to v souvislosti s celou reformou vysokých škol, nejspíše od roku 2010.
| Toto byla druhá část obsáhlého rozhovoru s Ondřejem Liškou. První část, v níž hodnotí svou práci na ministerstvu čtěte zde. |
