Praha - Do delegace na cestu do Číny si ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) vyžádal prezident Miloš Zeman. Návštěva se ponese v duchu ekonomické diplomacie, politici míří do Šanghaje především kvůli importnímu veletrhu, který začíná v pondělí.
Nicméně ministr Petříček by v Číně měl rád i vlastní program. Podle diplomatických zdrojů, se kterými deník Aktuálně.cz hovořil, se snaží sjednat si prostřednictvím čínské ambasády v Praze neformální schůzku s čínským ministrem zahraničí Wangem I.
Tvrdí, že na takovém setkání by se nezdráhal otevřít i otázku nedodržování lidských práv v Číně. "To téma má relevanci, když se probírá s někým, kdo má možnost něco změnit," myslí si ministr.
V rozhovoru pro DVTV před pár dny uvedl, že lidská práva při cestě do Číny řešit nebude, právě protože nemá dojednanou schůzku se svým protějškem. "Lidská práva považuji za důležitou součást našeho dialogu, stejně jako například klimatické změny," uvedl později pro Aktuálně.cz.
S partnery z čínského ministerstva průmyslu, kteří na veletrhu budou, hodlá Petříček mluvit třeba i o ochraně ohrožených druhů zvířat. Čína v pondělí oznámila, že po 25 letech zruší zákaz obchodování s tygřími kostmi a nosorožčími rohy. Ochránci přírody varují, že některé ohrožené druhy by to mohlo přivést až k vyhubení.
Prezident Miloš Zeman se v Číně setká se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem, ministr bude na schůzce také. Podle svých slov zatím neměl příležitost na Zemana apelovat, aby se v rozhovoru věnoval i lidským právům. "Rád bych se s panem prezidentem domluvil v letadle cestou do Šanghaje," říká.
Prezident však toto téma dosud při jednáních v Číně vždy ignoroval. Při cestě do Asie před čtyřmi roky dokonce prohlásil: "Neučíme vás tržní ekonomiku ani lidská práva, naopak se od vás chceme učit."
Českoslovenští Židé v Šanghaji
I pokud setkání s Wangem nakonec nevyjde, šéf diplomacie se od prezidentské delegace částečně oddělí. V muzeu židovských uprchlíků odkryje plaketu, která bude připomínat československé Židy, kteří za druhé světové války utekli před hrozbou nacismu právě do tohoto čínského města. "Budu tam mít krátký projev, i to je příležitost lidská práva zmínit," zdůrazňuje ministr.
Podle Jiřího Kuděly, diplomata a historika, který se osudu Židů z Československa věnuje, našlo v Šanghaji útočiště asi pět set českých Židů. "To město bylo imigrantům dlouho otevřené, po lidech tamní úřady nechtěly vízum, povolení k pobytu, ani záruky. Stačilo, když si zaplatili cestu," vysvětluje.
"První Čechoslováci přijeli do města nejspíš v květnu a červnu roku 1939, poslední pak v červenci 1941," říká Kuděla. Evropští Židé žili v Šanghaji, která se v roce 1941 dostala pod japonskou okupaci, ve speciálně vyhrazené oblasti, ghettu. "Když vznikla v roce 1949 Čínská lidová republika, zbylo tam Čechoslováků ještě asi 70," vysvětluje historik. Někteří odešli do Austrálie, někteří do Spojených států, jejich potomci žijí i v České republice. Podle Kuděly je Petříček prvním ministrem, který tuto část české historie připomene.
Kromě Petříčka doprovází Zemana také šéfové rezortu zemědělství, dopravy a průmyslu a obchodu. Zároveň do Šanghaje na importní veletrh směřuje také šedesátičlenná delegace podnikatelů.
