Praha - Ministerstvo práce a sociálních věcí se podvolilo kritice poslanců z Výboru pro sociální politiku a krajů a předělá materiály, kterými se řídí kurátoři pracující s mladými lidmi ve složitých životních situacích. Na ministerská doporučení, která komplikují práci sociálkám, před časem upozornil deník Aktuálně.cz.
Sporná metodika, podle níž se dítě od patnácti let může rozhodnout, že nebude chodit do školy či bude experimentovat s drogami, nyní ještě platí, ale už se pracuje na nové.
"Přehodnotili jsme svůj postoj i na základě kritiky poslanců. Nyní ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti, advokátní komorou a kraji vznikají přepracovaná pravidla, která by mohla platit od prázdnin," potvrdil Aktuálně.cz mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Vladimír Řepka.
Ještě v březnu ministerstvo kontroverzní příručky (Metodické příručky pro sociální kurátory a Metodické informace pro Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc) hájilo s tím, že dítě má právo i na špatná rozhodnutí.
"Metodická příručka poukazuje na to, že od určitého věku dítěte nelze nepříznivé skutečnosti v životě dítěte řešit tím, že dítě bude proti své vůli umístěno do zařízení (ústavu)," řekl tehdy mluvčí Řepka.
Ministryni práce a sociálních věcí Jaroslavu Němcovou ale kritizovali poslanci z řad ANO, KDU-ČSL, KSČM či ODS. A na schůzce se zaměstnanci ministerstva dosáhli svého.
"Setkání výboru s ministerstvem jsem inicioval ihned po přečtení metodiky a
konzultaci s odborníky a lidmi z praxe. Nevěřil jsem, co může vyjít z pera teoretiků. I když rozumím tomu, o co ministerstvu šlo, tak se to hrubě nepovedlo, vneslo to zmatek do řad sociálních kurátorů a ministerstvo by mělo vyvodit pro zodpovědné autory důsledky," uvedl poslanec Aleš Juchelka (ANO).
Metodiku neoceňovali ani samotní kurátoři, které oslovil deník Aktuálně.cz.
"Může nám to být jedno, ale bohužel se na nás obrací zoufalí rodiče dětí, kterým potomci třeba chodí za školu. Jak je dítěti patnáct a má absolvovanou základní školní docházku, nikdo s tím nic neudělá," řekl před časem Aktuálně.cz kurátor Josef ze Středočeského kraje. Ten si nepřál být jmenován, stejně jako další sociální pracovníci, s nimiž redakce mluvila. Bál se střetu s ministerstvem práce.
OSPOD
Orgány sociálně-právní ochrany dětí, zkráceně OSPOD a lidově sociálky, spadají pod místní samosprávy, tedy městské úřady. Základním principem, kterým by se pracovníci OSPOD měli řídit, je nejlepší zájem a blaho dítěte. Zaměřují se hlavně na prevenci a poradenství.
Orgán mívá tři hlavní části - úsek péče o rodinu a dítě, úsek sociální kurately pro děti a mládež a úsek náhradní rodinné péče.
Jak přesně budou změny v metodice vypadat, ještě není jasné. Některá doporučení z metodické příručky jsou v rozporu s jinými právními nařízeními.
Například: Pokud má dítě ve škole více jak deset zameškaných hodin, měl by ředitel svolat výchovnou komisi, kde je přítomna i sociálka. Ta však má podle dokumentu z ministerstva respektovat práva dítěte a do rodiny nezasahovat.
Podle názoru části expertů jsou ale v manuálech pro sociální pracovníky myšlenky, které by stálo za to zachovat. Označují třeba za správné, že příručka rozlišuje děti a mladé lidi.
"Můžeme dítě i přes jeho názor někam tlačit a směřovat, pokud je mu deset let a není ještě dostatečně zralé. Jinak to bude u šestnáctiletého, u něhož víme, že od puberty už ho tolik nezměníme a mohlo by to mít kontraproduktivní efekt, že ho ještě více otočíme proti sobě," řekl v březnu Aktuálně.cz právník David Strupek, který se specializuje na sociálně-právní ochranu dětí.
