Dílčí chyba, to se stane, hájí Bek šéfa Cermatu. Kvůli rozpočtu hrozil rozpad vlády

Barbora Doubravová Radek Bartoníček Barbora Doubravová, Radek Bartoníček
9. 2. 2024 5:09
Ředitel Cermatu se ani po neúspěšném startu elektronických přihlášek na střední školy zatím o místo bát nemusí. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) v rozhovoru pro Aktuálně.cz říká, že za ním stojí. "Od začátku jsme věděli, že jakmile se někdo odvolá, tak se nedá vývoj systému stihnout," přiznává. Mluví také o tvrdém jednání o rozpočtu pro školství. Vláda kvůli tomu byla na hraně rozpadu, tvrdí.
"Věřil jsem mu, že digitalizaci stihne, a nebýt jedné chyby s nahráváním příloh, tak by to stihl," říká k šéfovi Cermatu ministr školství Mikuláš Bek.
"Věřil jsem mu, že digitalizaci stihne, a nebýt jedné chyby s nahráváním příloh, tak by to stihl," říká k šéfovi Cermatu ministr školství Mikuláš Bek. | Foto: Libor Fojtík

Odvoláte ředitele Cermatu Miroslava Krejčího kvůli problémům se startem digitalizace přihlášek na střední školy? 

Stojím za ním. Věřil jsem mu, že digitalizaci stihne, a nebýt jedné chyby s nahráváním příloh, tak by to stihl. Je to dílčí chyba, která se stane i u komerčního softwaru. Kdybychom měli víc času, odladili bychom i tuto chybu.

Podle uživatelů je ale chyb více. Přesto za ředitelem stojíte?

Pokud nevěříte podřízeným, tak pro vás nikdo nebude pracovat. Po tom, co se mediálně stalo v posledních dnech, bude velmi těžké jakéhokoliv ajťáka získat pro státní správu. Kritika lidi odradí, aby pro stát pracovali za finančních podmínek, které nabízí. O úspěchu digitalizace přijímaček rozhodne chvíle, kdy budeme vyhodnocovat přijaté a nepřijaté uchazeče. Ne dílčí selhání na začátku.

Neodradí je spíše to, za jakých podmínek pro stát pracují? Experti se smlouvou na dohodu se snažili dohnat velké zpoždění, které vzniklo poté, co Úřad pro hospodářskou soutěž loni v květnu zakázku na digitalizaci zrušil.

Byla to jeho zodpovědnost, programátory sehnal. První modul pro ředitele fungoval bez problému, chválili si ho. Druhý modul pro uživatele funguje dobře, přestože se zpožděním. Ale na chybu se přišlo brzy, tudíž nedošlo ke ztrátě dat lidí.

Upozornil vás, že je v obrovské časové tísni? 

Od začátku jsme věděli, že jakmile se někdo odvolá a bude muset být zrušeno výběrové řízení, tak se nedá vývoj systému stihnout. Ředitel Cermatu od počátku počítal s tím, že v takové situaci je jediná varianta, a to vývoj vlastními silami. Část lidí i novinářů hledá chyby tam, kde nejsou.

Systém se nakonec rozběhl, už je možné podat přihlášku elektronicky. Ale nepoškozuje tento krok v očích veřejnosti to, že start provázely problémy?  

Volba byla taková, že buď nebudeme dělat nic a necháme to být jako předešlá vláda, která na to měla čtyři roky. Mohli jsme zvolit bezpečný scénář a nechat rodiče a děti další rok smažit ve šťávě. Anebo zvolit méně bezpečný scénář. Napjatý harmonogram a to, že sebemenší chyba může znamenat zpoždění, bylo riziko spojené s rychlým řešením.

Víc peněz neznamená lepší kvalitu 

Jak je možné, že jako ministr školství musíte opakovaně chodit "s prosíkem" pro peníze do školství ve vládě, která tvrdila, že vzdělání je pro ni prioritou?

Já jsem v žádném případě nechodil s prosíkem, to si nenechám líbit. Ohledně rozpočtu školství byla současná vláda na hraně rozpadu. Museli jsme vážit, jestli je lepší dojít k dohodě, nebo přenechat vládu někomu jinému. Navíc v Česku je debata hrozně jednostranná. Uvěřilo se, že více peněz znamená lepší kvalitu, ale tak to prostě není.

Přesto je minimálně část veřejnosti přístupem vlády ke vzdělávání zklamaná. Přitom v ní sedí dva bývalí rektoři, jeden z nich je předsedou vlády.

Vláda chce ale mimo jiné stabilní veřejné finance. Když napíšete něco do programového prohlášení, nemůžete pak přijít s tím, že tato jedna oblast platí bez ohledu na všechny ostatní. My jsme nakonec proti výchozímu návrhu ministerstva financí z května minulého roku dostali o 37 miliard víc.

Přesto se na podzim konaly protesty.

Ujišťuji všechny, že navýšení peněz vůbec nebylo jednoduché ani pro mě, ani pro celou vládu, protože každá miliarda navíc znamená, že bude o něco méně například na policisty, na investice, do silnic. Vedle zájmů školství je důležitý veřejný zájem. Od začátku války na Ukrajině se ukázalo, že máme mohutně podfinancovanou armádu. Všechny vlády v Evropě hledají balanc po období covidu, v důsledku války se veřejné finance všude dostaly do nerovnováhy. 

Bývalý úředník ministerstva školství Jakub Drbohlav v rozhovoru pro Respekt tvrdí, že děláte jako ministr jen deset procent z plánů, které jste si předestřel. Přitom chválil exministra Roberta Plagu z ANO. Co jste si při čtení rozhovoru říkal?

Ať si chválí Plagu, ale my jsme za půl roku udělali víc změn než Plaga za čtyři roky. Změnili jsme poměry ve středním školství, které naopak předchozí vláda zakonzervovala. Revize vzdělávacích programů se měla dít roky, ale děje se teď. Kdo se chce pouštět do veřejného života, musí mít nějakou dávku odolnosti, musí snést, že některé věci trvají déle, že se klade odpor některým změnám. 

Neuvažoval jste, že byste si s ním sedl a zeptal se ho na zkušenosti z vašeho úřadu? V rozhovoru říká, jak moc mu na práci záleželo a chtěl státu pomoci.

Každý je vždy pánem svého štěstí, nejsme děti, které musíme vést. Já se nebudu detailně zabývat výroky úředníka ministerstva, který tady strávil nějakou dobu, a já se s ním setkal asi jednou.

Ale co říkáte jeho kritice, že kvůli mnoha naléhavým tématům stíháte z reformy vzdělávání jen minimum?

Část lidí, kteří ztrácí nervy a sundávají "gatě před brodem", protože jsou frustrovaní a myslí si, že se to mělo stát rychleji, prokazují naivitu. Ale změna se děje, mění se struktura vzdělávacích oborů, mění se podmínky pro profesní obory. Jen to z pohledu z dálky nevypadá jako rázný řez. Je paradox, že lidé z univerzity, odkud jsem si přinesl pověst docela radikálního inovátora, mi v posledním půlroce vyčítali, že dělám překotné změny. Stejně tak mi vyčítají u elektronizace přihlášek, že jsem dál jen nečekal.

Když jste na Masarykově univerzitě končil, mluvil jste o tom, jak daleko mají české vysoké školy k těm světovým. Proč tomu tak je?

Nějaké změny se udály, ale přiznejme si, že když se podíváte na kteroukoli univerzitu ve Velké Británií, chybí nám strašně moc. Já se tam chodíval dívat, jak učí britští kolegové, abych to okoukal. Mají osvojeny standardy práce, o kterých ani nemusí přemýšlet, vědí, že mají přednášet tak, aby po deseti minutách přednášku odlehčili. U nás se zažil elitářský model, že necháme lidi přijmout na vysokou a pak se o sebe mají postarat sami. Kdežto tam je učivem více provází, aby opravdu chápali témata výuky.

Výuka se nezmění ze dne na den

Když jste byl jmenován ministrem školství, řekl jste, že nechcete revoluci, ale svižnou evoluci. Ta podle vás probíhá?

Oblast všeobecných škol pro mě byla zásadní a tam se nám to daří. Dále pracujeme na úpravě soustavy středních škol, kde usilujeme o to, aby se zredukoval počet oborů. Máme 283 oborů a řada z nich se neučí dobře, dají se snížit na několik desítek.

Velkým slibem této vlády byla revize rámcových vzdělávacích programů, která má zpoždění. 

Práce na tomto se v minulosti protahovala, ale úpravy trvají i v jiných zemích většinou déle, než si na začátku politici představují. Důvodem je to, že je potřebná odborná shoda u učitelů.

Kdy se dozvíme přesné změny u základních škol?

První verze vzdělávacího programu pro základní školy bude zveřejněna na konci března, potom projde veřejnou konzultací.

Změny mají být do výuky zaváděny až od roku školního roku 2026/2027. Platí to?

Ano, o rok dříve budou tyto změny pilotně ověřovány na některých školách.

Kdy se tedy začnou žáci učit tak, aby měli méně biflování a naopak více všeobecných dovedností?

Buďme realisti. Nemá cenu předstírat před veřejností, že jakmile ministerstvo školství schválí vzdělávací program, tak se ve školách ze dne na den změní všechno. Bude hodně záležet na tom, jak se nám podaří vytvořit učebnice a podklady, které budou nejspíš primárně elektronické. Musíme do toho integrovat i nové technologie, umělou inteligenci na procvičování látky a podobně. V našem systému ale hodně rozhodují ředitelé škol a učitelé o tom, jak výrazně se výuka změní. Rámec jen stanoví základní směr a mantinely. 

Od dalšího školního roku chcete zavést přechod od známek ke slovnímu hodnocení v prvních až třetích ročnících základních škol. Stihnou si to učitelé do té doby osvojit?

Nad tím debatujeme už dlouho, nejsme na začátku cesty. Učitelé nejsou armádou, které by šlo zavelet. Blížíme se tomu, že bude možné formativní hodnocení (průběžné hodnocení, při kterém zpětnou vazbu získává učitel i žák, a nesrovnává žáky mezi sebou jako v případě známkování, pozn. red.) zakotvit jako standard.

Jsem opatrný v tom, že bychom v jednu chvíli řekli, že musí všichni povinně opustit známkování. Chci, aby to bylo pozvolné, bez příkazu shora. V prvních třídách to patrně uděláme v dohledné době. Ale pokud se s tím vnitřně neztotožní učitelé, nedopadne to dobře. 

A zatím se s tím tedy neztotožňují?

Přibývá škol, kde formativní hodnocení používají.

Říká se, že nejvíce konzervativní jsou rodiče, pochopí to i oni?

Musíme to veřejně vysvětlit, protože jinak se samozřejmě rodiče spolehnou na to, co znají ze svého dětství. To je přirozené.

Priority ministra školství Mikuláše Beka

  • prodloužení povinné školní docházky - zahrnutí i části středoškolského vzdělání
  • posílení všeobecného středního vzdělávání - zvýšení podílu gymnázií a lyceí se všeobecným vzdělání, které ale umožňuje postupné získávání odbornosti
  • větší důraz na profesní přípravu na vysokých školách - profesní bakalářské vzdělávání a kratší typy kvalifikačních kurzů
  • lepší přístup k vysokoškolskému vzdělávání - zavedení vratných studentských grantů nebo stipendií od zaměstnavatelů
  • efektivnější plánování a budování školské infrastruktury - zřízení státního fondu, který by například budoval a spravoval školy a poskytoval je podle potřeby

Zdroj: tisková konference ministra při jmenování do funkce, 16. května 2023

Kraje nemusí rozšiřovat nabídku škol stejně

Než vyhodnotíte, zda jste změnu přihlášek na střední školy zvládl, co se vám od nástupu do funkce povedlo?

Povedlo se změnit dlouhodobý záměr ministerstva školství, který reguluje střední školství. Mezi cíli, které jsem zmínil na začátku ve funkci, bylo, že posílíme všeobecné vzdělání na středních školách a odborné vzdělávání na úrovni po střední škole.

Záměry posledních deseti let regulovaly podíl gymnázií a lyceí na třiceti procentech. A to byla chyba, která vedla k velkému převisu poptávky po gymnáziích v některých velkých městech. Jsem proto rád, že se nám povedlo plán rychle změnit a pak schválit na vládě. Vytváří pro kraje mantinely, ve kterých se mohou pohybovat.

Ze žádostí krajů ale vyplývá, že přibyde celkem 32 gymnázií a 58 lyceí, což zvýší podíl všeobecných škol jen o jednotky procent. Ministerstvo ovšem chce do roku 2027 padesátiprocentní podíl všeobecných škol, což je i průměr v EU. Ale to vyžaduje nárůst o dvacet procent oproti současnosti. Je reálné se k tomu přiblížit?

Kraje nyní v prvním roce mohly reagovat a měly na to málo času. Dlouhodobý záměr udává maximální prostor a je pak už na krajích, jak ho využijí. Naše školství není řízeno z centra přímo ministerstvem školství. Nemyslím si, že by musely všechny kraje rozšiřovat nabídku škol stejně. Umím si představit, že budeme mít vyšší podíl lyceí a gymnázií v Praze či v Jihomoravském kraji než jinde. Přestaňme vnímat všechny regiony uniformě.

Část krajů ale neplánuje všeobecné školy posilovat. Když jich v budoucnu nebude například v Moravskoslezském kraji ani 20 procent, ale v Praze či na Vysočině budou tvořit polovinu, nepřispěje to k dalším nerovnostem ve vzdělávání?

Myslím, že ne. Nerovnosti jsou dány šancemi, které mají děti z různého socioekonomického prostředí, což nesouvisí s tím, že budeme respektovat podmínky trhu práce, které se v regionech různí. Tempo změn může být odlišné. Musíme ale nyní udělat i druhý krok, abychom se posunuli k vyspělým zemím, a to posílit profesní obory na vysokých školách. Připravujeme změnu, která vytváří lepší podmínky na dvouleté programy po střední škole.

Mikuláš Bek

Mikuláš Bek

ministr školství
  • Ministrem školství je od května 2023, a to už třetím ve vládě Petra Fialy po Vladimíru Balašovi a Petru Gazdíkovi. Bek byl do té doby ministrem pro evropské záležitosti, na starost měl především české předsednictví v Radě EU v druhé polovině roku 2022. 
  • Od roku 2018 je senátorem za Brno, zvolen byl jako nestraník za ODS, TOP 09, STAN a Zelené. Mandát mu vyprší letos. Je členem předsednictva STAN. 
  • V letech 2011 až 2019 byl rektorem Masarykovy univerzity, předtím působil sedm let jako prorektor. Vystudoval hudební vědu, je docentem muzikologie a autorem či spoluautorem desítek odborných publikací.
 

Právě se děje

Další zprávy