Praha - Tichomořská Mikronésie oficiálně požádala české ministerstvo životního prostředí, aby nepovolilo přestavbu uhelné elektrárny Prunéřov v severozápadních Čechách.
"Nesouhlasíme se záměrem modernizace Prunéřova," stojí v dopise Úřadu životního prostředí a krizového managamentu Federativních států Mikronésie, jehož kopii má redakce Aktuálně.cz k dispozici.
Prunéřov je největším českým zdrojem skleníkových plynů, kvůli nimž stoupá hladina oceánů a mění se klima. Mikronésie se obává, že česká elektrárna, vzdálená desítky tisíc kilometrů, přispěje k likvidaci tohoto ostrovního státečku. Využila české legislativy a zapojila se do procesu posouzení modernizované elektrárny na životní prostředí.
"Žádáme Ministerstvo životního prostředí České republiky o vydání negativního stanoviska," uvádí se v dopise, který podepsal Adrew Yatilman, ředitel ekologického úřadu Mikronésie. "Jako ostrovní stát přímo ohrožený stoupáním hladiny moře nevidíme závažné důvody k výstavbě nové uhelné elektrárny, která přispěje ke klimatické změně."
Ministerstvo životního prostředí uvedlo, že vyjádření Mikronésie zahrne do svého závěrečného stanoviska k záměru modernizovat Prunéřov.
Je to poprvé, co se ozvala oběť oteplování
Česká pobočka mezinárodní organizace Greenpeace uvedla, že je to nejspíš poprvé, co se současné nebo budoucí oběti klimatických změn rozhodly právní cestou ovlivnit zahraniční projekt, který je ohrožuje svými skleníkovými emisemi.
"Přestože jsme si vědomi, že emise skleníkových plynů produkované elektrárnou Prunéřov přímo nezpůsobí stoupání hladiny moře, nezmění modely počasí a nenavýší výskyt bouřek, existuje přibližně 5000 takových elektráren, které přispívají k celkovým globálním emisím oxidu uhličitého. Proto každá elektrárna hraje významnou roli a vyžaduje tak oprávněně mezinárodní posuzování," tvrdí Federativní státy Mikronésie.
Souboj o 9 milionů tun emisí
Mikronésii se stejně jako českým ekologickým organizacím nelíbí, že majitel elektrárny - společnost ČEZ - navrhuje zvýšit účinnost modernizovaného Prunéřova z 32 jen na 38 procent. Požaduje minimálně 42procentní účinnost.
"Současné plány ČEZu na renovaci elektrárny by snížily emise oxidu uhličitého ze 7,1 milionu tun na 4,1 milionu tun ročně; ale pokud by použili nejlepší dostupné technologie, snížení by bylo až na 3,8 milionu tun za rok," uvádí se v dopise Mikronésie.
Ačkoli se zdá být rozdíl malý, podle tichomořského státečku by byl vliv na životní prostředí za 25 let provozu nového Prunéřova značný. "Celkově bude rozdíl činit 9 milionů tun oxidu uhličitého," upozornila Mikronésie.
Buď se potopí Mikronésie, nebo budou Češi mrznout
Společnost ČEZ se brání tvrzením, že pro elektrárnu, pro níž je zajištěno uhlí na 25 let provozu, zvolil tu nejmodernější a nejčistší technologii. Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž navíc upozornil, že Mikronésie nemá aktuální čísla, jejich elektrárna bude účinnější.
"Na požadavek ministerstva životního prostředí jsem spolu s dodavateli našli projektové rezervy, které umožnily zvýšit účinnost ještě o jedno procento. Účinnost se přitom zvýší z 32,8 na 39,06 procent, při dodávce tepla dokonce 42,55 procent," řekl Aktuálně.cz Kříž, podle něhož v této lokalitě už vyšší účinnost nejde.
"Pokud Greenpeace za Mikronésii říká, že se utopí, pak stejně 'férově' se dá říci, že buď se utopí Mikronésané, nebo zmrznou lidé v Chomutově, Kadani a Klášterci," dodal Kříž.
Dodal, že kladně se k chystané modernizace vyjádřili například okolní obce. Podle Kříže díky modernizaci klesnou exhlace z Prunéřova o desítky procent.
Vliv elektrárny není prokazatelný, tvrdí ČEZ
ČEZ navíc tvrdí, že vliv exhalací z Prunéřova na rozvojové země není prokazatelný. Podle posudku, který si nechala firma vypracovat, je "emisní příspěvek elektrárny z hlediska globálních emisí zcela marginální" a vliv na rozvojové země neprokazatelný.
Mikronésie v dopise pro české ministerstvo životního prostředí upozornila, že Prunéřov vypustí přibližně 40krát více skleníkového oxidu uhličitého, než celý ostrovní stát dohromady.
Hladina oceánu stoupne až o metr
Federativní státy Mikronésie uvedly, že v posledních 60 letech stoupla globální hladina moře v průměru o 1,8 milimetru ročně, což je necelých 18 centimetrů za století.
"Odhaduje se, že toto tempo se bude zvyšovat vlivem globálního oteplování. Mezivládní panel pro změny klimatu odhaduje, že za současných podmínek stoupne do roku 2100 hladina moře o 0,3 až 1 metr," konstatuje se v dopise, jehož kopii má redakce Aktuálně.cz k dispozici.
Mikronésie rovněž upozorňuje, že kvůli globálnímu oteplování přibude a prohloubí se klimatický jev El Nino, jehož součástí jsou i intenzivní srážky, povodně a přívaly vln.
