"Vláda zrušila pozici a předala problematiku národnímu bezpečnostnímu poradci," řekl Deníku N Klíma. Doplnil, že o kroku věděl dopředu. Klímova funkce vznikla loni v březnu, vláda si od ní slibovala účinnější boj proti dezinformacím a koordinaci aktivit, které se na jednotlivých úřadech v této oblasti dějí.
Podle experta na dezinformace Pavla Havlíčka z Asociace pro mezinárodní otázky vláda Klímu odvolala, protože u ní ztratil důvěru, Aktuálně.cz to potvrdil i jeden z členů týmu strategické komunikace na Úřadě vlády.
"Nebyl silný v komunikaci s veřejností a transparentní v tom, co se připravuje. V některých ohledech měl být efektivnější a důrazněji vystupovat i vůči vládě. S ostatními kolegy jsme vnímali, že agendu dostatečně neprosazoval, a už vůbec ne tak, aby konečně došlo k nějakým změnám, ke kterým se kabinet zavázal," říká Havlíček.
Klímova funkce zanikne, vláda se rozhodla její agendu předat současnému poradce pro národní bezpečnost Tomáši Pojarovi. "Obávám se, jak s ní bude naloženo, jestli bude dostatečně viditelná a neschová se do celé řady úkolů, které má už tak Pojar pod sebou. To by byla velká škoda," dodává Havlíček.
Post poradce pro národní bezpečnost zřídila vláda koncem minulého roku, Pojar ji obsadil od ledna. Poradce působící při úřadu vlády je nadresortním koordinátorem pro záležitosti hybridních hrozeb, dezinformací a dalších závažných bezpečnostních problematik jako je v současnosti například ruská agrese na Ukrajině. Koordinuje také práci tajných služeb.
Klíma ve své funkci "dokázal nastartovat strategickou komunikaci státu a tím tak naplnil svůj úkol," uvedla vláda. Jako příklad jeho úspěšných projektů jmenovala systém koordinace strategické komunikace mezi resorty nebo kampaň Deštník proti drahotě. Čelil však kritice kvůli Akčnímu plánu pro čelení dezinformacím, o jehož přepracování požádala tento týden premiéra Petra Fialu (ODS) Unie vydavatelů.
Unie vydavatelů v otevřeném dopise Fialovi uvedla, že důrazně protestuje proti postupu přípravy a obsahu akčního plánu pro čelení dezinformacím. "Obsah plánu musíme bohužel označit za v řadě pohledů mylný, v důsledcích chybný a pro mediální prostředí škodlivý," uvedla unie. Návrh by se měl podle unie přepracovat, protože může vystavit vládu podezření, že chce v Česku zavádět cenzuru.
V plánu mimo jiné chybí definice dezinformací, což znamená hrozbu pro svobodu slova v Česku, uvedla unie. Plán také nerespektuje fungování on-line prostředí či marginalizuje a podceňuje strategickou komunikaci státu, dodala. Problematická je pak podle unie i myšlenka, že dezinformacím lze čelit finanční podporou tzv. nezávislých médií. "Návrh akčního plánu nevratně poškodí mediální prostředí v Česku," varovala unie.
Podle Havlíčka jsme svědky toho, že vláda v agendě dezinformací přešlapuje. "Akční plán proti dezinformacím jasně ukazuje, že politický konsenzus u dezinformací skutečně neexistuje, což je veliká škoda, protože si tato vláda vzala předsevzetí, že tuto agendu prostě posune dál. V tomto ohledu spokojen nejsem, myslím že by měla ukazovat větší výdrž v těchto otázkách a uvědomit si, že část veřejnosti, která ji podporuje, očekává jasné výsledky, které se zatím prostě nedostavují," uzavírá.
Oddělení strategické komunikace při úřadu vlády zůstává v nezměněné podobě a i nadále ho povede Pavel Lupjan, který se podílel na několika vládních komunikačních kampaních.
