Praha - Poslanci přitvrdili vůči dlužníkům alimentů.
Ne ale až tak, jak původně chtěli. Nová pravidla sepsali koaliční zákonodárci. Těm se však nakonec nepodařilo prosadit, aby kvůli výživnému prolomili mlčenlivost advokátů.
Novelu občanského soudního řádu schválili poslanci ve středu. Prošla velmi těsně a až v opakovaném hlasování - opozice pro ni ruku nezvedla.
Prodej podniku? Přednost mají děti
Nyní novela poputuje do Senátu.
Pokud ji podpoří senátoři a podepíše prezident, mělo by zaplacení výživného na dítě mít nově přednost před resty, které má dlužník například i vůči státu.
"Při prodeji podniku bude přednostně uspokojena matka a alimenty, pak teprve ostatní věřitelé včetně státu," říká jeden z autorů zákona poslanec David Kafka (ODS).
Zaplacení alimentů bude mít přednost i před placením daní a poplatků, pojistného na veřejné zdravotní pojištění, pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Částka živobytí, ze které se vychází při stanovení výše dávky pomoci v hmotné nouzi, bude osobám, které dlouhodobě neplní vyživovací povinnost, stanovena na úrovni existenčního minima
Také se prodlužuje promlčecí lhůta pro případ vymáhání výživného. "Ta začíná běžet až poté, co skončí vyživovací povinnost, což může být i ve chvíli, kdy dítě dosáhne 26 let. Zatímco dnes je to pouze tři roky od zahájení soudu o výživné," řekl poslanec Ludvík Hovorka (KDU-ČSL), spoluautor zákona.
Stát nebude platit, ale poradí
Novela zbaví vychovávající rodiče povinnosti platit zálohy na náklady exekučního řízení o výživné.
Pomoci jim ve vymáhání budou muset i soudy a pracovníci sociálně-právní ochrany. Úředníci budou rodičům muset poradit, jak uplatnit nárok na výživné, vymáhat tuto povinnost, včetně podání návrhu k soudu.
I rozšířená pomoc soudu u vymáhání výživného by měla být osvobozena od soudních poplatků.
Poslanci ovšem neprosadili, aby instituce, jako jsou například banky, pojišťovny, státní a samosprávné orgány či operátoři, musely soudu předat veškeré informace o majetku a kontaktech dlužníků.
Jejich snaha ztroskotala především na tom, že se snažili prolomit i mlčenlivost advokátů. Ti musí poskytnout informace o klientech nyní pouze v případech, kdy se to týká praní špinavých peněz.
"Nepodařilo se to, naše změny nebudou mít takový efekt," přiznal Hovorka.
Model ČSSD neuspěl
Situaci matek, kteří nemohou léta vymoci výživné, se pokusila už dvakrát zákonem zlepšit poslankyně Anna Čurdová (ČSSD).
Ta žádala, aby za nezodpovědné rodiče, kteří neplatí na své děti, převzal povinnost stát a pak od nich dávky vymáhal.
Tento systém platí například na Slovensku. "Tam se ale podařilo vymoci jen o deset procent dlužných alimentů více, než před zavedením tohoto systému," říká poslanec Hovorka.
Poslanci předloni schválili zákon o náhradním výživném, Senát jej odmítl, sněmovna jej přesto prosadila. Zastavilo jej až veto prezidenta, které sněmovna už kvůli volbám nestihla přehlasovat. "Zákon neřeší problém," zdůvodnil Klaus.
Loni v říjnu zákon podruhé velmi těsně - o jediný hlas - neuspěl už ve sněmovně. Tento systém odmítli pravicoví zákonodárci.
Čtěte také: Poslanci rozhodli. Stát nebude nikomu platit alimenty
Stát v roce 2006 vyplatil příspěvky na výživu nezaopatřených dětí v celkové hodnotě 95 milionů korun. Vymáhat soudem stanovené výživné od matek nebo otců se přitom státu dařilo pouze asi v deseti procentech případů.
