Mrtvé tělo Jana Masaryka na nádvoří Černínského paláce nalezli 10. března 1948 krátce po páté hodině ráno. Syn prvního československého prezidenta Tomáše Masaryka ležel na zádech. Okolnosti jeho smrti Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu po roce 1989 prověřoval třikrát. Dosud se přijímal jako platný závěr z roku 2003, podle něhož Masaryk zemřel v důsledku vraždy. Pachatele však úřad neurčil.
Počtvrté policie otevřela případ Masarykovy smrti v listopadu 2019. Na základě vlastních expertiz se na Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu obrátili Jan Špička z výzkumného centra Nové technologie Západočeské univerzity a absolvent strojní fakulty stejného ústavu Martin Čermák. Podle jejich zjištění pádu Masaryka nemuselo předcházet působení síly jiného člověka.
Podnět podala také badatelka Václava Jandečková. Upozornila na nahrávku policisty Vilibalda Hofmana, který Masarykovo tělo v den jeho smrti ohledával jako první. Na záznamu pořízeném jeho sestřenicí Milenou Grulichovou v roce 1968 tvrdí, že poloha těla na všeobecně známých fotografiích z místa tragédie neodpovídá pozici, v níž ho našel. S tělem se podle jeho tvrzení před pořízením snímků manipulovalo. Podle badatelky byl Masaryk zavražděn.
"To není původní snímek"
"To není původní snímek, to už je nebožtík upravený k fotografování," vypráví Hofmann na nahrávce, o které v říjnu 2019 informoval Český rozhlas. Zpochybnil tím obsah protokolu, který sepsal v den Masarykovy smrti. Z audiozáznamu mimo jiné plyne, že na pokyn lékaře sesbíral kůstky z roztříštěných nártů mrtvého do kapesníku a položil ho vedle těla. Na fotografiích však kapesník není patrný.
Stěžejní pro aktuální prověřování tragédie byly znalecký posudek z oboru biomechaniky, přezkoumání fotografií Masarykova těla a žádost do Ruska o příslušné dokumenty z archivu bývalých sovětských orgánů. Úkolem znalce bylo popsat dynamiku, jež vyústila v pád z okna. Tedy zda z něj Masaryka někdo vyhodil, strčil ho z okenní římsy, nebo se z ní Masaryk zřítil sám.
"Variantu, kdy by bezvládné tělo Jana Masaryka bylo násilně z okna vyhozeno, považuje znalec s pravděpodobností hraničí s jistotou jako nereálnou. Jednak se na těle poškozeného nenašly žádné stopy po úchopu a manipulace s tělem a zadruhé je fyzicky nemožné vyhodit bezvládné tělo tak, aby dopadlo do polohy, v jaké bylo nalezeno," stojí v policejním usnesení o odložení případu z 5. března letošního roku.
Ke strčení z římsy stačila malá síla
Masaryk podle experta spadl z římsy pod oknem, jež vycházelo z koupelny jeho bytu. Na římse stál 1,2 metru vpravo od okna. Čelem byl otočený směrem ke stěně budovy, proto skončil na zádech. Na zem dopadl na obě nohy. Neutrpěl žádné zranění, které by odpovídalo napadení dalším člověkem. Co však vedlo ke zřícení z římsy, nedokázal expert nade vší pochybnosti stanovit. Otevřené nechal tři možnosti.
"Fyzikálně jsou přípustné varianty aktivního odrazu poškozeného v sebevražedném úmyslu, nechtěný pád v důsledku ztráty stability, ale možná je i varianta, kdy se na pádu Jana Masaryka mohla podílet další osoba či osoby (…). Nelze vyloučit možnost, že jej (…) strčila z okenní římsy, kdy ke ztrátě stability stačila pouze malá síla," uvádí policie na základě znaleckého zkoumání.
Celkem sedmi fotografiemi Masarykova těla se zabýval Kriminalistický ústav. Jednak loni v březnu nasnímal laserovým skenerem nádvoří Černínského paláce, koupelnu a části prostor bývalého ministrova bytu. Následně z nich pořídil 3D model, jejž propojil se snímky z místa tragédie, aby mohl určit polohu těla ve 3D prostoru. Jednak prověřil i fotografie samotné.
"Ze zjištění pracovníků Kriminalistického ústavu nic neodporuje tomu, že fotografie zachycující tělo Jana Masaryka vznikly v době popsané ve vyšetřovacím spisu z roku 1948, to jest v ranních hodinách mezi 7:38 a 8:04," stojí v aktuálním policejním usnesení. Zmíněný policista Vilibald Hofmann se ovšem na místě objevil už v 5:25, mezi prvotním ohledáním těla a vznikem fotografií tak byla výrazná prodleva.
Rusko: dokumenty o Masarykově smrti nemáme
Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu se prostřednictvím styčného důstojníka české policie v Moskvě obrátil na ruské orgány s žádostí, zda by se mohly na objasnění případu podílet.
Úřad požádal o materiály z archivů bývalého sovětského ministra vnitra, ministerstva zahraničí, rady ministrů či Ústředního výboru Všesvazové komunistické strany z let 1947-1948, jež by mohly se smrtí Masaryka souviset.
Úřad dostal odpověď z Generální prokuratury Ruské federace loni v září. Rusové odepsali, že nemohou sloužit. "Podle výsledků provedené prověrky archivních materiálů bylo ustanoveno, že žádné materiály, které by mohly objasnit okolnosti úmrtí Jana Masaryka, v archivech Ruské federace nejsou," odepsala české policii ruská prokuratura.
Možná nelegální prohlídka bytu
V tuto chvíli je případ Masarykovy smrti uzavřený. Jestli však získá Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu nové poznatky, musí ho znovu otevřít. "Pokud se neobjeví další nahrávka nebo archivní dokument - nedovedu si to sice představit, ale vyloučit se to nedá - tak je to z mého pohledu už konec," řekl dozorový žalobce Michal Muravský Českému rozhlasu, jenž na odložení kauzy upozornil.
Jednu z nejpestřejších verzí Masarykovy smrti prověřovala policie v letech 1993 až 1996. Zabývala se možností, že ministr vylezl na římsu ze strachu kvůli probíhající nepovolené domovní prohlídce. Policie sestavila seznam podezřelých, kteří měli do bytu vtrhnout. Poslední dva žijící lidé z této údajné sestavy, tehdy už v pokročilém věku, uvedli, že si na žádnou prohlídku nevzpomínají. Úřad tehdy případ odložil.
V minulosti se dokonce k Masarykově vraždě přiznal někdejší vysoký úředník ministerstva zahraničí Jan Bydžovský. V roce 1950 se doznal tehdejší bezpečnosti. Svou výpověď ovšem následně odvolal. Po jeho dalším svědectví podaném o 18 let později vyšetřovatelé verzi o Masarykově vraždě vyloučili.
