Je ráno a kompletně přestavěná ulice Na Florenci právě zažívá nejrušnější část dne. Oblast u Masarykova nádraží se postupně mění v byznysové centrum, kde má pracovat na deset tisíc lidí. Letos na podzim otevřela skupina Penta první část. Dominuje jí výrazná devítipatrová budova se zlatým pláštěm od studia zesnulé architekty Zahy Hadid.
Po chodnících se tu míhají formálně oblečení muži a ženy, pracující v nových supermoderních kancelářích nebo ve vedlejším Florentinu, dalším projektu Penty, který následně prodala Číně. Situace na zcela nové vozovce už tak elegantní není. Spíš než přirozený ruch velkoměsta připomíná neřízený chaos. Přijíždí sem dodávka za dodávkou. Jedna z prádelny, další s balíky, vajíčky nebo ovocem.
Kritický stav je zejména u hlavního vchodu do Florentina. Odtud mají řidiči, často vezoucí i křehký nebo těžký náklad, k budově logicky nejblíž. Jenže místo tu pro ně není. Nejblíže vchodu parkují auta s oprávněním pro modrou zónu. Za nimi navazuje volný prostor určený pro zeleň, kde je ale zatím jen bahno.
"Je mi to líto, ale nemám kam jinam to dát," říká mladý řidič Nazar, který do jedné z budov na rudlu veze potraviny včetně několik plat vajec. Zvolil řešení, které je sice nelegální, ale nejen pro tuto ulici typické. Zastavit "na blikačky" v cyklopruhu po stranách vozovky.
Situaci sledovali redaktoři Aktuálně.cz zhruba hodinu a půl. Za celou dobu nebyl cyklopruh ani jednou zcela průjezdný - vždy jej blokovalo nejméně jedno auto. Nejen zásobování, ale i běžní řidiči osobních aut. A prošlo jim to, na místě se za celou dobu neobjevila jediná policejní hlídka. Ulice je přitom součástí hlavní cyklotrasy spojující centrum s Karlínem. Už před rekonstrukcí tudy podle dat magistrátu projíždělo v sezoně 400 cyklistů denně, přestože nebyla příliš přívětivá.
Od míst i z garáží je to daleko
Místa pro zásobování v ulici jsou. Jenže jich je jen pár, a navíc dál od vchodů, kam kurýři potřebují. "Většinou bývají plná. A stejně jsou pro nás moc daleko, vidíte, co vezu," ukazuje Nazar na naložená plata vajec. Na některých místech stála po celou dobu pozorování stále stejná auta, ačkoli značka dovoluje stání jen po dobu patnácti minut.
Další místa pro zásobování jsou pak v podzemních garážích, kam některé dodávky skutečně vjíždějí. Podle dalších oslovených řidičů pak ale musí s nákladem urazit příliš velkou vzdálenost, na což nemají čas.
Když už se kurýrům podaří místo na ulici najít, naráží na jiný problém. K nové budově nevede souvislá cesta, jen jednotlivé kvádry. S vozíkem se po nich jet nedá a i chůze vyžaduje opatrnost. "Je to blbost," hodnotí to jeden z řidičů, zatímco tlačí vozík s nákladem do budovy. Opět po cyklopruhu.
Mezitím se ulice o kus dál začíná plnit něčím jiným - popelnicemi. Z komplexu Florentina vychází muž a po dvojicích je vyváží ven z budovy. A umisťuje je opět na pruh pro cyklisty. V jeden moment tak nastává situace, kdy cyklista musí překonat nejen pět aut za sebou, ale také 16 popelnic. Někteří cyklisté proto raději najíždějí na chodník a pokračují po něm.
"Minimální" cyklopruh
Úzké či přerušované cyklopruhy jsou obvykle problémem v dříve postavených ulicích, které s cyklisty ještě nepočítaly. Jenže ulice Na Florenci je jen několik dnů po kompletní rekonstrukci. Stála 214 milionů korun a trvala déle než rok.
Zásadní problém spočívá v tom, že kvůli nevhodně navrženým budovám nezůstává dost prostoru pro pěší, cyklisty, zásobování a zeleň. Ulice je přitom široká 20 metrů, což v centru Prahy není úplně obvyklé. Vizualizace projektu zobrazují spokojené chodce i cyklisty a klidný provoz, realita ale zatím vypadá jinak.
Jde o typický příklad nedomyšleného řešení, míní dopravní urbanista Tomáš Cach, který v minulosti opakovaně spolupracoval s pražským magistrátem. "Je většinou jedno, nakolik je architektura a estetika vlastní budovy zdařilá či nikoliv nebo jak výrazné či slabé PR má konkrétní realizace nebo její autor. Nic to totiž nevypovídá o tom, jak citlivě a ohleduplně je záměr zasazen do kontextu území," komentuje.
Přestože se ulice stavěla prakticky "od nuly", nevznikla zde kvalitní cyklostezka nebo alespoň vyhrazený pruh. "Cyklopruhy ve vozovce jsou tady řešeny minimem minima. Původně k nim měla být i alternativa průjezdu po samostatné stezce fyzicky oddělené od aut. To se nestalo, přestože je to celoměstská cyklotrasa," dodává.
Místa pro zásobování pak podle Cacha neplní svou funkci, protože se v nich parkuje dlouhodobě, policie dodržování pravidel nevymáhá a případný postih je směšný.
S tím souhlasí i Michal Vojtíšek z Centra udržitelných vozidel ČVUT. Chybějící plochu, po které by se dalo jet vozíky, považuje za "architektonický problém, stejně tak jako řešení shromažďování a odvozu odpadu".
"Už bychom to udělali jinak"
Že ulice nefunguje podle původních představ, uznávají i zodpovědné úřady. "Situace není dobrá," přiznává pro Aktuálně.cz radní pro dopravu Prahy 1 Vojtěch Ryvola (ANO). Dodal, že svolává jednání zástupců městské části s Pentou a Institutem plánování a rozvoje o možných úpravách dopravního řešení ulice. "Mělo by proběhnout v průběhu prosince," dodává.
Podobu nové ulice schválilo už minulé vedení Prahy 1, rekonstrukci pak provedla Technická správa komunikací. "Upozorňujeme, že i když jde o novou realizaci, tak projekt je starý mnoho let a byl připraven dle požadavků tehdejšího vedení Prahy 1. Dnes by se tyto věci řešily zřejmě jinak," připouští mluvčí správy komunikací Barbora Lišková.
"Umíme si představit, že v rámci generální rekonstrukce ulice dojde ještě k dílčím úpravám, které zohlední zkušenosti z prvních týdnů provozu a které usnadní a urychlí zásobování," uvádí mluvčí Penty Martin Lánský. Dodává, že oproti minulosti se po rekonstrukci ulice zklidnila a navzdory problémům jde podle něj stále o místo, které patří k těm nejpřívětivějším pro cyklodopravu.
Městská část vidí hlavního viníka v neukázněných řidičích. V podzemních parkovištích Masaryčky i Florentina je podle mluvčí Karolíny Šnejdarové míst pro zásobování víc než dost. "Na zásobovací podzemní dvůr navazují dále vnitřní distribuční cesty pro přesun zboží a materiálu do všech provozních jednotek. Není technický důvod, proč by mělo být zásobování realizováno z parteru ulice," podotýká.
Stejně se na to dívá i Penta. "Hlavní příčinou problémů jsou řidiči, kteří nedodržují pravidla silničního provozu, a nedostatečná činnost policie, která musí tato pravidla vymáhat, stejně jako na jiných exponovaných místech v centru města," doplňuje Lánský. Mluvčí městské policie Irena Seifertová však tvrdí, že hlídky sledují dodržování předpisů v oblasti každý den, a to i přesto, že ulice ještě není zkolaudovaná.
Podle Cacha by situaci pomohlo nahradit současné zóny placeného stání striktně krátkodobým parkováním. "Pro parkování na několik desítek minut, hodin nebo dní jsou tu stovky míst v garážích jen v této ulici. A další stovky v nejbližším okolí, obdobně několik minut pěšky povrchové parkování," míní.
"Nejlepší by bylo vše navrhnout a realizovat znovu a lépe, což se samozřejmě nestane. Nicméně by bylo dobré si z toho vzít ponaučení a neopakovat tytéž chyby v rámci dalšího rozvoje území východněji nebo v dalších částech města, jako jsou například Bubny, kde vznik dalších podobných věcí velmi reálně hrozí," dodává dopravní urbanista Cach.
