Praha - Vybírání adeptů na státní vyznamenání už není, co bývalo. Alespoň si to myslí dlouholetý tajemník sněmovního podvýboru, jež má výběr nominantů na starost.
Rudolf Kubát je jedním z mála zasvěcených, kteří vidí do kuchyně příprav slavnostního aktu předání nejvyšších poct. Tajemníkem sněmovního výboru pro přípravu návrhů státních vyznamenání je už čtrnáct let.
Výbor se schází vždy v půlce roku, aby posoudil desítky návrhů. A vybral ty, které doporučí prezidentovi ke schválení.
"Za pana prezidenta Havla to bylo jednodušší. V tom smyslu, že existoval poradní sbor prezidenta, který nominace průběžně hodnotil a vybíral ty, kteří si vyznamenání zaslouží nejvíc. Teď je ze strany Kanceláře Hradu naprostý informační blok," posteskl si Kubát.
Největší zájem je o Medaili za zásluhy, tvrdí. Naopak - největší problém je s výběrem "hrdinů", tedy lidí, kteří dostanou Medaili za hrdinství.
A.cz: Je těžké vybrat z desítek návrhů, které do sněmovny každoročně posílají jak běžní lidé, tak nejrůznější spolky či organizace?
Řekněme, že za pana prezidenta Havla to bylo jednodušší. V tom smyslu, že existoval poradní sbor prezidenta, který nominace průběžně hodnotil a vybíral ty, kteří si vyznamenání zaslouží nejvíc.
A.cz: Dnes to tak už není?
Teď je ze strany Kanceláře Hradu naprostý informační blok. Dokonce bych řekl, že ze strany Kanceláře zde byla určitá tendence nás kočírovat, dávat doporučení, koho navrhovat a koho ne, což podvýbor odmítl. V tomto jsme si zachovali svobodu.
Havel chtěl zpětnou vazbu
A.cz: Proč to podle Vás bylo důležité - mít ten poradní sbor?
O nominantech vyznamenání jsme komunikovali průběžně. To bylo za kancléře Ivana Medka, pak Iva Mathého a Pavla Fischera. Sbor se skládal z šéfa Vojenského historického ústavu, byli zde zástupci Armády ČR, Akademie věd, duchovní - například Tomáš Halík, zástupci obou komor Parlamentu a další. Tam se posuzovaly všechny návrhy, které přišly z obou komor i návrhy prezidenta.
A.cz: Proč na tom Havel trval?
On k tomu chtěl slyšet zpětnou vazbu, posoudit to. Už tam se okruh budoucích vyznamenaných vymezil a tam se taky řeklo, že ti, na které se nedostalo, budou vyznamenáni v následujícím roce. Chtěli jsme dát přednost lidem z odboje. Těm, kteří byli například ve vysokém věku. Automaticky se to ovšem nedávalo lidem, kteří měli životní jubileum, to se nebralo jako přednostní věc.
Lidé navrhovali i sami sebe. Z ješitnosti
A.cz: Je počet oceněných přesně stanoven? Nebo je to variabilní?
Není to stanoveno. Úzus ale je šetřit těmi nejvyššími vyznamenáními, jako je Řád bílého lva. Je to proto, aby nevznikl dojem, že se dává za ledaccos. Nezapomeňtě, že máme ještě resortní vyznamnání. Má je armáda, ministerstvo kultury či obrany a další.
A.cz: Vzpomínáte na nějakou netradiční nominaci?
Stávaly se nám komické situace, že lidé navrhovali sami sebe. Většinou to nebyly významné osobnosti. Myslím, že to byli lidé, kteří se cítili ukřivděni, že se nedostali na seznam oceněných.
A.cz: Které z ocenění má každoročně nejvíce nominantů?
Největší nápor je na Medaile za zásluhy. Nedostatek je hrdinů, respektive adeptů na Medaili za hrdinství. U ní se předpokládá, že ji dostanou lidé za hrdinství v boji a ti, kteří se s nasazením vlastního života zasloužili o záchranu lidského života nebo značných materiálních hodnot. Těchto návrhů chodí nejméně.
