Koncem ledna vládne v Kovářově, výběžku do Lipenského jezera, hlavně ticho a sníh. Zatímco na jiných místech na březích lze rozeznat pod bílou pokrývkou schované loďky, mola i vodní skluzavky, tady je pusto. V mlze se ukazují pouze obrysy zapadlé silnice, po které v chumelenici téměř ani nejde projet.
Budoucnost "poloostrova", který spadá pod Chráněnou krajinnou oblast Šumava, se ale rýsuje zcela jiným směrem. Rakouský investor před dvěma lety oznámil, že by chtěl na Kovářově vybudovat rekreační vesničku se stovkou domů a přístavištěm pro 40 lodí.
Mělo by jít o zatím největší podobný projekt v okolí, kterých v posledních letech na nejrozlehlejší české přehradě roste čím dál více. Na březích, v okolních horách i v obcích. Mnohdy k překvapení místních. "Kolem chajdy nám vystavěli apartmánové město. Ti se tak roztahujou, ti boháči, to je strašný," rozčiluje se za chumelenice krátkovlasá žena kolem padesátky na náměstíčku v Lipně nad Vltavou mezi prodejnou se sportovním vybavením, infocentrem a místním supermarketem.
Ve zdejším městečku je na rozdíl od Kovářova rušno. V obchodě se stojí fronty, na parkovišti staví autobus, ze kterého vyskakují desítky nadšených lyžařů. Kousek odsud začíná lanovka se sjezdovkou. Takových je v okolí obce čtrnáct.
Ať už je jakékoli roční období, Lipno nad Vltavou je turistickým fenoménem. Poslední dekádu - s výjimkou covidových let 2020 a 2021 - tu vždy platilo, že zde turisté dohromady stráví přibližně 450 tisíc nocí za rok.
A developeři počítají s tím, že v budoucnu by to mělo být ještě více. Zástavba Kovářova není jediný rozjednaný projekt. "Pokud by se všechny plánované developerské projekty realizovaly, zabraly by více než 200 hektarů lesů a luk," odhaduje Pavla Setničková ze spolku Lipensko pro život. To je ekvivalent plochy zabírající dva kilometry čtvereční.
Setničková se stala v posledních letech hlavním hlasem odporu ekologických aktivistů, chatařů i místních obyvatel proti další zástavbě břehu Lipna. O to se zasazuje petice spolku, kterou podepsaly čtyři tisíce lidí. Protestující dávají rozvoji turismu za vinu zhoršení kvality vody v nádrži, rekreační areály podle nich navíc kazí krajinný ráz Lipenska.
"Kobercová výstavba apartmánů sídlišťového typu není vhodná pro CHKO. Způsobuje velkou fragmentaci krajiny a její neprostupnost pro zvířata a pro lidi přispívá k urychlení zkázy vody. A lokální čistírny nestíhají dostatečně rychle odstraňovat fosfor," uvádí například Setničková.
Proti ní stojí devolepeři s polipenskými starosty. Tato strana je spojená zejména se jmény dvou mužů. Prvním z nich je podnikatel Miloš Kratochvíl - zakladatel místního skiareálu, Stezky korunami stromů i zábavního parku Království lesa. Druhým pak starosta Zdeněk Zídek, který stojí v čele města už od prvních svobodných voleb v roce 1990.
Na tuto dvojici má na Lipně svůj názor snad každý - ať už pozitivní, nebo negativní. "Mně jsou turisti jedno, aspoň je tu práce," říká jedna z místních důchodkyň.
"Pan starosta? Zrovna nedávno tady byl a ptal se, jestli jsme spokojení. A já mu říkám: 'Pro místní je to tady na prd,'" pronáší rázným hlasem prodavačka ze supermarketu, zatímco doplňuje zboží.
"Dcera tady bydlela, ale koupila si barák úplně na samotě. Vadily jí fronty, a když se šla projít se psem kolem sjezdovek, všude byl nepořádek," přikyvuje další žena. "Je toho moc. Moc se staví, moc turistů. Staré Lipno bývalo takové obyčejné. Dnes je to jinak," dodává prodavačka.
"Nebýt turismu, obec by zanikla"
Při projížďce obcí člověka napadne, kde sedm stovek obyvatel Lipna nad Vltavou vůbec žije. Narazit v centru města na obytný dům je téměř nemožné. Při příjezdu z nedalekého Frymburku návštěvník nejdříve mine komplex Marina s více než třemi stovkami apartmánů a přístavištěm pro jachty.
A dále to není jiné: sjezdovky, hotely, restaurace, obchody, aquapark i Hopsárium. A mezi bannery a jinými barevnými reklamami lákajícími do hotelů nebo na steak je schovaný obecní úřad. Radnice města, které si právě kvůli tomuto vysloužilo přezdívku Disneyland.
"Každého se vždycky ptám: 'Byl jste někdy v Disneylandu? Tak se tam běžte podívat a uvidíte, že to není to samé.' Je to hrubé zjednodušování," ohrazuje se starosta Zdeněk Zídek na schůzce v restauraci Loděnice, jednom z místních "lepších" podniků nedaleko luxusního wellness hotelu Amenity.
Na setkání přichází se sebevědomým úsměvem a štosem papírů plných grafů, plánků a tabulek. Zdaleka to není poprvé, co musí hájit současné směřování obce. Jeho postoj je jednoznačný. Spolky lžou a výstavba v Lipně nad Vltavou i jinde podél přehrady je nutná pro rozvoj obce. A přece by si jej lidé podeváté nezvolili do čela města, kdyby rozvoj nechtěli.
Ihned hledá, který z přinesených dokumentů ukázat reportérům jako první. "Tady to ne, toto taky ne, to je něco od těch zbytečných spolků…" mručí na adresu aktivistů, zatímco listuje štosem. Zastaví se u papíru, na kterém jsou vedle sebe seřazené letecké snímky obce z různých etap posledních 74 let. "Lipno se vyvíjí skokově. Není to normální obec," začíná své vyprávění šedesátiletý starosta Zídek.
Z první fotografie z roku 1949 by jen málokdo poznal, o jaké místo jde. Rozeznat lze řeku Vltavu, ostrůvky lesů a několik malých osad. Obrázek pořízený o deset let později už vyplňuje tmavá plocha vznikající přehrady a na východě také světlejší místa signalizující stavbu nové hráze. Vidět jdou i dřevěné domky pro stálé dělníky a brigádníky, které daly základ budoucímu sídlišti v Lipně nad Vltavou - právě tam většina místních žije i dnes.
Na snímku z roku 1989 jde ale poznat, že se za prvních 30 let existence přehrady obec rozvinula jen pramálo. "Byla to katastrofa, když jsme to přebírali. Obec měla minimální příjem a žádný historický majetek. Navíc tady po revoluci zaniklo 2200 pracovních míst. Bylo možné, že přestane existovat a připojí se k Frymburku nebo Loučovicím," vzpomíná starosta na začátky ve vedení obce.
Začalo tedy hledání způsobu, jak Lipno nad Vltavou zachránit. V rakouské Solné komoře, u jezer kolem Mnichova a ve Švýcarsku našel recept - turismus. "Řekli jsme si, že chceme, aby se z nás stalo městečko, které bude maximálně ekonomicky soběstačné a bude žít z cestovního ruchu, což je jediný průmysl, který zde má cenu rozvíjet," říká.
Kompletně tedy změnil územní plán a přes restituce nakoupil pozemky na březích jezera. Později čelil obžalobě z toho, že uzavřel nevýhodné smlouvy o prodeji pozemků v katastru obce investorům, soud jej ale osvobodil.
V roce 1997 pak přišel zlom. Obec se dohodla s nizozemským investorem, který na břehu vybudoval komplex Marina. To odstartovalo lavinu další výstavby, která trvá dodnes. V obci vznikl aquapark, lyžařský areál, bobová dráha, golfové hřiště. A apartmány. Spousta apartmánů. Z Lipna nad Vltavou se stala destinace první kategorie. Turismus přinesl pracovní místa i podnikatelské příležitosti, počet obyvatel se téměř zdvojnásobil. A Zídek vyhrává volby za volbami.
"Malý korálek v moři zeleně"
Kromě prosperity se ale dostavily i otázky, zda výstavba nezachází příliš daleko. V roce 2016 musela obec například vysvětlovat, proč nechala při budování olympijského parku Rio-Lipno pokácet 230 stromů, jeden z posledních zbytků jehličnatého lesa na březích přehrady. Dnes na tomto místě stojí hotel.
Zídek rozhodnutí hájil s tím, že šlo o převážně mrtvé lesy, místní ale upozorňují, že zdaleka nejde o jediný podobný případ. "Na druhé straně, mezi Přední Výtoní a nádrží, se to hodně prokácelo. A mezi Lipnem nad Vltavou a hrází byl dříve všude les, dnes je tam jeden resort vedle druhého," říká obyvatelka sousedního Frymburku Iveta Jandová, která na náměstí městyse venčí malého psíka.
Nejde ale jen o aktivisty a část místních. Po projednání petice "Lipenska pro život" krajští zastupitelé v říjnu schválili vznik studie o tom, jak zlepšit kvalitu vody v nádrži. Obcím doporučili, aby před výstavbou nechali vypracovat studii o možných dopadech na přírodu. A pár dní předtím krajský odbor pro životní prostředí zamítl stavbu střediska se 130 domy, hotely, parkovišti a přístavištěm na Karlových Dvorech nedaleko Horní Plané.
Zídek si ale nadále stojí za tím, že bude s rozvojem pokračovat do té doby, než bude naplněn územní plán obce. Kdy by to mohlo nastat, ale netuší. "Podívejte se na to na Google mapách. Zástavba je malinký korálek v moři zeleně. Například jezera v Rakousku mají i třikrát více urbanizovaný břeh než my. Jsme jenom na začátku," naznačuje budoucnost.
Developeři zase argumentují, že jejich stavby splňují veškeré ekologické požadavky a respektují okolní krajinu. "Podporujeme dlouhodobé cíle šetrného udržitelného cestovního ruchu podle zásad Národního parku Šumava a ekoturistiku chápeme jako novou příležitost pro rekreační aktivity, jako je cyklistika, plavání, turistika a další venkovní sporty," uvedl za společnost Lipno Invest, která buduje například zástavbu na Kovářově, jednatel Lorenz Dorn-Fussenegger.
Obyvatelé Lipenska tak s napětím očekávají, jakým směrem se budoucnost oblasti ubere. Například Iveta Jandová z polipenského Frymburku. "I tady je dost nahuštěno a rok od roku lidí přibývá. V Lipně nad Vltavou se to rozjelo tak, že už je toho moc. Máme štěstí na starostu v tom, že není takový megaloman," míní a spolu s psíkem se ztrácí v chumelenici.
Perly v mouru
Série reportáží z míst v Česku, která se vymykají.
"Město jsou jen kulisy." Přeplněný Krumlov je pryč, ale místní se do centra nevrátí
"Není tu nic a k tomu draho." Špindlerův Mlýn kazí apartmány, vyhání turisty i místní
Z klidné vsi přeplněným letoviskem. Na Dolní Moravě jde jen o byznys, naříkají místní
"Hrozí, že lázeňství umře." Karlovy Vary živili Rusové. Jsou pryč a Češi je nenahradí
Ani pro turisty, ani pro místní. Pustnoucí Kutná Hora bojuje s pověstí města duchů
"Je strašný, jak se tu boháči roztahují." Lipnem otřásá spor o budoucnost přehrady
Praha se chce zbavit matrjošek a odlákat opilé cizince. Nově cílí na bohaté turisty
Disneyland bez turistů. "Cetky" vzbuzují pnutí mezi Karlštejnem a prodejci v podhradí
"Pořád se na nás někdo dívá." Šumavu místo pohraničníků křižují davy turistů
