K nákaze došlo podle vědců na Lipně loni v říjnu. Nakažený muž snědl kaviár ze syrových jiker štiky. Dva měsíce poté se začal potýkat s žaludečními a střevními potížemi, především nadýmáním. Co za to může, bylo jasné za další dva měsíce, když vyloučil část tasemnice.
Lékaři u něj poté potvrdili přítomnost velké velkého množství vajíček škulovce širokého. S něčím takovým se ještě v Česku nesetkali. "Vzhledem k tomu, že pacient nikdy předtím nekonzumoval syrové ryby ani jiné syrové nebo nedostatečně tepelně zpracované rybí produkty, lze považovat tuto nákazu za první prokázaný případ autochtonní (domácí, neimportované, pozn. red.) difylobotriózy v Česku," potvrdil Tomáš Scholz z Biologického centra Akademie věd.
Škulovec široký žije ve střevech a může dorůst i několika metrů. Jeho larvy se vyvíjejí v drobných korýších a také sladkovodních dravých rybách, například v okounovi nebo štice. Právě konzumací syrových nebo špatně tepelně upravených ryb se může tasemnice dostat do lidských střev. Nakazit se mohou i psi nebo kočky.
V Česku je ale nákaza zcela výjimečná a riziko nákazy je nadále velmi nízké, upozorňují vědci. "Často se setkáváme s tím, že lidé podléhají strachu z parazitů nebo jsou vystrašeni lživými kampaněmi nekalých prodejců přípravků proti parazitům, takzvaných internetových šmejdů. Obavy jsou ale naprosto zbytečné," uvedl Scholz. Vědci se odkazují i na to, že letos zkoumali přítomnost parazitů u více než stovku dravých ryb z Lipna, škulovce ale neobjevili.
Odborníkům se dosud nepodařilo zjistit, jak se parazit do Lipna dostal. I v zemích, kde se dříve vyskytoval hojně, je dnes velmi vzácný. Stále ale žije třeba v alpských jezerech v severní Itálii, Švýcarsku a Francii a zejména v několika oblastech Ruska.
"Podle našich závěrů není pravděpodobné, aby byla tasemnice zavlečena do Lipenské přehrady s vysazenými rybami nebo nakaženými buchankami. Nejpravděpodobnější je, že parazita do přehrady zavlekl turista z endemické oblasti, například z Ruska, který spolu se stolicí uvolnil vajíčka tasemnice do vody nebo jejího okolí," uvedl parazitolog Roman Kuchta z Biologického centra Akademie věd.
Muže se podařilo úspěšně vyléčit. "Difylobotrióza navíc není závažné ani život ohrožující onemocnění a existuje velmi účinná léčba," dodal vědec Scholz.
