Prezidentské volby otevřely znovu debatu o opomíjených regionech a rozdělené společnosti. Jako ministr pro místní rozvoj můžete ovlivnit pomoc těmto částem republiky. Není na čase s tím začít něco dělat?
Není fér, když se kvalita života odvíjí od toho, kde se člověk narodil. Evropská politika i politika našeho ministerstva vede k tomu, aby ji měli lidé přibližně stejnou bez ohledu na to, odkud pochází a kde se rozhodnou žít - měřeno dostupností zdravotní péče, škol, práce a bydlení. Úkolem ministerstva je ve více než šesti tisících měst a obcí nastavovat podmínky tak, aby se nůžky nerozevíraly. Což se, bohužel, za předchozích vlád dlouhodobě dělo.
A vy máte řešení?
Řešením není posílat někam miliardy. A nehledět na to, kam přesně jdou a jestli jsou tam připravené projekty, které opravdu něco změní. Jde o cílení na potřeby lidí, kteří v daném regionu žijí. Proto jsem kandidoval v Ústeckém kraji, mám tam kancelář a jsem členem krajského pirátského sdružení. Díky tomu můžu znát problémy v lokalitě a podle toho nabízet nástroje pro rozvoj.
Co tedy uděláte? Třeba právě pro Ústecký kraj.
Na rozvoj regionů míří z evropských fondů, které spravujeme, asi 500 miliard korun. A máme i další fondy. Jen je potřeba peníze necílit plošně, ale dávat je tam, kde je pomoc opravdu potřeba. Přepracovali jsme národní dotační tituly, budeme je nově vypisovat. Dokážou zohledňovat specifické problémy menších obcí. Bohužel, dříve se to dělalo tak, že se někam poslaly ty miliardy.
I na Ústecku?
Příkladem byl ROP Severozápad a další projekty, při kterých se zatopil důl na hnědé uhlí, v regionu se utratily stovky miliard, ale kvalita života se nezlepšila. Přestože jsem rád, že se na Ústecku a Karlovarsku začala krajina rekultivovat a obnovovat, samo o sobě to ale nezajistí, aby tam zůstávali mladí lidé.
Jak chcete mladé motivovat, aby zůstávali?
Potřebujeme zajistit dostupnost sportovního a kulturního vyžití i zdravotní péče. Z tohoto pohledu je tam situace tristní. Dluh je obrovský.
Chystáte dotace, na které dosáhnou výhradně chudší regiony?
To už děláme. Letos můžeme vypsat 55 výzev, které mají daleko přesnější zacílení. Aby byli zvýhodněni ti, kdo to potřebují. Musíme jít níž než na úroveň krajů, kdy jeden vyhodnotíme jako strukturálně postižený a jiný ne. Jednotkou, kterou budeme zohledňovat, jsou hospodářsky a sociálně ohrožená území, která najdeme i ve Středočeském kraji. Pokud chcete zabránit rozevírání nůžek, nemůžete posílat peníze všem. Větší města umí projekty připravit a dotace na ně vyčerpat, jenže tím se nůžky rozevírají a regiony se propadají.
Na Karlovarsko a Ústecko zamířil nově zvolený prezident Petr Pavel. Než tam vyjel, sešel se s vámi. Co jste řešili?
Požádal jsem ho o schůzku. Sledoval jsem jeho kampaň a on ty problémy opomíjených lokalit pojmenovával velmi dobře. Je potřeba téma zvedat celostátně. Chtěl jsem mu ukázat, jakým způsobem se čerpají evropské dotace a kde je nezastupitelná role státu a národního rozpočtu. Je potřeba navýšit kapacity škol, aby lidé neodcházeli do větších měst. V evropském programu IROP je asi šest a půl miliardy korun, a přesto to nepokryje potřebu obcí v opravách škol nebo jejich rozšiřování kvůli silnějším ročníkům. Škol mateřských, základních i středních.
Velký problém s kapacitou má i Praha a Středočeský kraj.
Česko můžeme rozdělit na Prahu, středně rozvinuté regiony a tři regiony původně zasažené těžbou - Ostravsko, Karlovarsko a Ústecko. Nejde o to, že by byly horší, nebo tam chyběli chytří lidé. Jen se historicky vyvíjely směrem k těžkému průmyslu a těžbě. S útlumem těžby už na ně nikdo moc nemyslel.
Ivan Bartoš
- Místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj je nejvýraznější tváří českých Pirátů. V roce 2009 stál u zrodu strany, od té doby je kromě dvou let v jejím čele. Poslancem je od roku 2017, byl také předsedou sněmovního výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj.
- Narodil se v Jablonci nad Nisou, vystudoval Ústav informačních studií a knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Pracoval jako specialista na informační technologie. Je ženatý a má dvě děti.
Budete tedy posílat peníze menším obcím a velkým městům je uberete?
Praha nebo velká města mají část evropských fondů pro metropolitní rozvoj. Kolem aglomerace mají spolupracující obce. Praha jich má asi 400 a není moc poznat, kde končí Praha a kde začíná Středočeský kraj.
Bavíme se o regionech, kde má podporu Andrej Babiš a hnutí ANO. Zatímco na vládu, jejíž jste součástí, jsou tam lidé spíše naštvaní. Nevypovídá to o tom, že vaši politiku nechtějí?
Když mají lidi existenční problémy, často se chytají planých slibů. Za covidu jsem s hejtmany řešil problémy související s pandemií. Zrovna na Karlovarsku to byla vláda Andreje Babiše, která neumožnila přeshraniční spolupráci, u pendlerů, při poskytování zdravotní péče či využívání nemocnic. Hejtmankou byla paní Jana Mračková Vildumetzová z ANO, přesto Babiš v prezidentské kampani řekl, že Karlovarský je nejhorší kraj v Česku. Za rozvoj je přitom zodpovědný hejtman. I na ministerstvu pro místní rozvoj působilo hnutí ANO osm let. Mohlo udělat spoustu práce, a neudělalo.
Vám se to daří lépe?
Doufám, že nám se to podařilo nakopnout správným směrem a trend se povede zvrátit. A myslím, že je dobře, že tam jel Petr Pavel. Protože ve veřejném prostoru, i díky politickým zkratkám, je dost stigmatizace. V tom smyslu, že není dobré žít v Ústeckém kraji. Což není pravda a regionu to vůbec nepomáhá.
Společnost je rozdělená i kvůli dezinformacím. S tím mají Piráti zkušenost z parlamentních voleb, kdy se stali jejich největším terčem. Neměla by vláda proti nim zabrat?
Dezinformace jako nástroj propagandy a ovlivňování veřejného mínění tu byly vždy. I za vzestupem temných sil druhé světové války byl mimo jiné zkreslený obraz ekonomické situace v Německu po první světové. Prvním krokem pro zlepšení je nepoužívat je jako nástroje v politice. Předchozí vláda je částečně používala a hodně jsme se s nimi setkali v prezidentské kampani.
Jak to děláte vy?
Naši politici, a vidím to i u kolegů z vlády, se nebojí říct, jaká je situace. Popsat, co a proč děláme a jaký očekáváme výsledek. Hlas pravdy by měl být silnější. Nárůstu dezinformací ale pomohl i masivní nástup internetu, sociálních sítí, doba covidu a lockdowny. Trávili jsme čas doma a k internetu to přivedlo i lidi, kteří nebyli připravení tam hledat informace.
Ve vládě máte na starosti i digitalizaci, ta má k tématu blízko, ne?
Zavedl jsem sjednocení internetových stránek úřadů a institucí s koncovkou gov.cz. Aby lidé věděli, že se nacházejí na oficiálních stránkách státu. Objevily se případy fiktivních stránek ministerstva práce a sociálních věcí, kde lidé vyplnili údaje a přišli tak o peníze nebo podvodníci jejich identitu jinak zneužili.
Co můžete dělat dál?
Primární je vědět, kdo lež šíří, na čem je postavená a jak na ni reagovat. Na lež se má reagovat pravdou. Demokratický politik by dezinformace šířené přes sítě nebo řetězové maily cílené hlavně na seniory používat neměl. Bohužel Rubikon byl překročen už dávno a teď to bylo v prezidentských volbách masivní.
Narážíte zřejmě na billboardy Andreje Babiše, kde hlásal, že nezavleče Česko do války. Koalice Spolu, tedy ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, zase před komunálními volbami dala na billboard Babiše vedle Vladimira Putina. To vám nevadilo?
Piráti nic takového nedělali a strach v kampani nevyužívají. Myslím si, že politici ANO by měli činit pokání. V televizním spotu měli Piráty jako drancující lidi v kuklách. Doteď na to lidi reagují. Babiš pak řekl, že to trochu přehnal, že to byla nadsázka. Před prezidentskými volbami vyvolával strach. Lidi mi píšou maily, bojí se, že jejich děti politici odvedou do války. Babiš by se za to měl omluvit.
Neměla by se ale omluvit i koalice Spolu?
Je to těžké komentovat. Byly to billboardy koalice Spolu. Podobně jako v Praze před šesti lety, kdy voliče Pirátů vykreslovali jako technaře nebo lidi na drogách. Je to otázka marketingu. Babiš má blízko k maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi a ten zase k Putinovi. Karel Havlíček z ANO jako ministr prosazoval účast v Rosatomu v tendru na Dukovany kvůli prezidentu Miloši Zemanovi. Ten byl skrze svého poradce Martina Nejedlého i svým chováním na straně Ruska. Rétoriku změnil až s válkou na Ukrajině. Pořád vidím Babiše vedle Putina jako menší problém než říkat lidem, že jejich děti odvedou do války a bude za to moci protikandidát.