Praha - Obyvatelé Mladé Boleslavi nebo Letohradu ušetří na poplatku za popelnice, když vytřídí prázdné umělohmotné lahve nebo staré časopisy do speciálních pytlů, které dostanou od radnice. Na pražském sídlišti Řepy zase odnášejí lidé zbytky z kuchyně do panelákového kompostéru, takže bioodpad nekončí na skládkách.
Cílem nového zákona o odpadech, jehož návrh právě dokončilo ministerstvo životního prostředí, je také to, aby takové způsoby třídění domácích odpadků nebyly výjimečné, ale rozšířily se po celé republice.
V Česku se totiž v současnosti recykluje jen 21 procent komunálního odpadu, většina končí na skládkách. Naopak v Německu, Rakousku, či Belgii se dlouhodobě recykluje více než 50 procent domácích odpadků.
Ministerstvo teď čeká na připomínky ostatních resortů a dalších úřadů k návrhu nového odpadového zákona. "Jeho příprava pokračuje bez ohledu na to, že sněmovna vyslovila vládě nedůvěru," řekl Aktuálně.cz mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.
Proti návrhu se už postavil Svaz měst a obcí i ekologická komise Asociace krajů. Vadí jim také to, že by radnice měly lidem individuálně stanovovat poplatek za odpadky podle toho, kolik vytřídí a kolik zbytků vyhodí do popelnice.
V paneláku nezjistíte, jak kdo třídí
Tvrdí, že třeba na panelákovém sídlišti, kde je pár kontejnerů pro stovky lidí, není možné zjistit, kdo jak třídí. Za svoz odpadu navíc platí majitelé domů, nikoli jejich obyvatelé.
"Je zavádějící tvrdit, že 70 procent občanů žijících ve společných bytových domech bude platit podle toho, kolik vytřídí odpadů, když je zcela nereálné toto změřit a vyhodnotit," uvádí se ve společném prohlášení Svazu měst a Asociace krajů.
Jenže právě zkušenosti z několika měst ukazují, že to možné je - i když například na sídlištích nemusí být systém absolutně spravedlivý pro všechny domácnosti.
"Chceme, aby byl spravedlivější než dosud," řekl Aktuálně.cz Daniel Vondrouš, šéf poradců ministra Martina Bursíka.
Třídíš, netřídíš? Zaplatíš stejně
Systém, který v současnosti používá asi 90 procent obcí v republice, totiž znevýhodňuje občany, kteří třídí a snaží se co nejvíce plastů, skla či papíru dávat do barevných kontejnerů.
Radnice všem stanovuje stejný poplatek za odvoz popelnic na směsný odpad ve výši až 500 korun za rok bez ohledu na to, jestli domácnosti třídí, nebo netřídí.
Svaz měst a obcí však prosazuje prosté zvýšení maximální hranice "popelnicového" poplatku až na 1250 korun za rok, jak se na tom už dohodly s ministrem financí Miroslavem Kalouskem. Jenže ministr životního prostředí Bursík chce ve vládě prosadit svůj poplatkový systém za odpadky.
Lidé by měli platit maximálně tisíc korun ročně, přičemž tato suma by měla být rozdělena na dvě části. První by měla být pevná ve výši až 250 korun, zbytek by byla pohyblivá částka, jejíž výše by se odvíjela podle toho, kolik odpadků lidé vytřídí a jak často by se musela obyčejná popelnice odvážet.
V Letohradě lidé ušetřili desítky tisíc
V Letohradě na Pardubicku zavedla tamní radnice třídění plastů, skla či papíru do jednotlivých pytlů před několika lety. Je to dobrovolný systém, ale zájem lidí o pytle na tříděný odpad je poměrně velký.
Každá rodina má vlastní čárový kód, který je i na pytli. Stačí pak čtečkou přejet přes cedulku a rodině se započte vytříděný odpad na její účet. Podle počtu pytlů pak úředníci vypočítají, jak velkou slevu dostane rodina na poplatku za běžný odpad.
Třídí dokonce i lidé v panelácích, ačkoli některé radnice varují před tím, že obyvatelé malých bytů nebudou mít na plné pytle s odpadky místo.
"V Letohradě to vůbec neřešili. Lidé si v panelácích sami našli místo, kam pytle dávat," řekl Aktuálně.cz Ivo Kropáček z Hnutí Duha.
Na pytlový systém přitom radnice nemusela v minulých letech nic doplácet. A to i přesto, že od lidí vybrala o desítky tisíc korun méně peněz za odvoz popelnic.
Plné kompostéry na sídlišti
Na pražském sídlišti Řepy se zase několik tamních obyvatel v panelácích dohodlo na vybudování kompostu. Právě bioodpad přitom tvoří až polovinu komunálního odpadu.
"Když jsme před dvěma roky začínali, přihlásilo se asi třicet rodin," řekla Aktuálně.cz Ivana Štětinová, obyvatelka sídliště Řepy. Dodala, že čtyři kompostéry převážně se zbytky z kuchyní jsou neustále plné. Problém není ani s odbytem, lidé si kompost rozeberou, slouží i na předzahrádku před paneláky.
Jen ušetřit na poplatcích za popelnice se obyvatelům Řep zatím nepodařilo. "Muselo by se zapojit víc lidí a také naše radnice by nám musela vyjít víc vstříc," dodala Štětinová.
